Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Život ve zmrzlém stavu

Pohled do světa spících rostlin
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 700, 2016/12
 |  Téma: Nesmrtelnost

V teplotách hluboko pod bodem mrazu nemusí život nutně končit, může být jen pozastaven. Přesněji řečeno, veškerá metabolická aktivita buněk ustává. Biologové hledají cesty, jak v nízkých teplotách dlouhodobě uchovávat životaschopné buňky, rostlinná pletiva, živočišné tkáně i celé mnohobuněčné organismy.

Kryobiologie (z řeckého kryos – chlad) se zabývá schopností organismů přežít v mrazivých podmínkách, přičemž poznatky o stresových reakcích a přirozených adaptacích organismů využívá k jejich uchovávání v teplotách hluboko pod bodem mrazu.

Jedná se o relativně mladou vědu, jejíž začátky jsou spojeny především s popisem dějů, které probíhají v buňkách při nízkých teplotách.1) Pokusy zmrazovat buňky začínají teprve po skončení druhé světové války. V šedesátých letech vznikají specializovaná pracoviště a je založen časopis Cryobiology.

Vliv stresů, které způsobují poškození buňky během zmrazování, objasnil v roce 1965 americký biolog Peter Mazur. Buňky jsou mechanicky poškozovány vznikajícími ostrými ledovými krystalky a dehydratace buňky vede ke ztrátě buněčného turgoru, což znemožňuje zachování celistvosti buněčné membrány, a organismus ztrácí životaschopnost. Časté bývají i další typy poškození, například pokles respirace a fotosyntézy nebo ztráta membránového potenciálu.

Mnohé kryobiologické poznatky vycházejí z adaptací organismů na nízké teploty polárních a vysokohorských oblastí. V Arktidě, Antarktidě a ve vysokých nadmořských výškách žije řada organismů s vlastnostmi, které jim umožňují bránit se poškození velmi nízkými teplotami. Relativně častými obyvateli oblastí, kde teplota klesá pod bod mrazu, jsou poikilohydrické druhy bakterií, nižších rostlin a bezobratlých živočichů, které umějí přizpůsobit obsah vody ve svých buňkách vlhkosti v okolním prostředí. Kryobiologie je využívá k experimentálnímu studiu adaptace na poškození vyvolané nízkými teplotami. Podařilo se u nich identifikovat několik hlavních mechanismů přežití.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Nesmrtelnost
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorech

Josef Elster

Daniela Gaiduschová

Další články k tématu

Žijte dost dlouho na to, abyste žili navěky

V tištěné verzi Vesmíru jsme se mohli dočíst o nesmrtelnosti jednotlivých buněk nebo jednoduchých organismů. Pro nás je ale, čistě prakticky,...

Enzym buněčné nesmrtelnosti

Proč většina buněk řádně stárne, ale některé – pohlavní, kmenové, ale i určité nádorové – jsou „nesmrtelné“? Objevy, které vedly k poznání telomer...

Syndrom Makropulos 2016

Co všechno s sebou přinese výrazné prodloužení lidského věku? Má vůbec smysl o ně usilovat?

Přátelštější k lidem s demencíuzamčeno

Touha po životě věčném provází lidstvo od nepaměti. Jak se vyrovnáváme s vlastní smrtelností, nejen o tom hovoříme s Ivou Holmerovou,...

O (ne)smrtelnosti nejmenšíchuzamčeno

Definice života, smrti a nesmrtelnosti trápily a trápí biology stejně jako filosofy. Zánik prokaryotické buňky a smrt mnohobuněčného organismu se z...

Autofagie – buněčná uklízečkauzamčeno

Schopnost likvidovat a recyklovat nepotřebný nebo poškozený materiál je pro buňky stejně důležitá jako pro město, továrnu či domácnost. A v období...

Nesmrtelná ženauzamčeno

Být nesmrtelný. Koho by to nelákalo? Někdo pro to staví pyramidy, jiný píše literaturu, další plodí potomky. Se svou touhou po věčném životě se...

Medúzalémuzamčeno

Touha po nesmrtelnosti provází lidstvo po tisíciletí a nezdá se, že by se měla kdy vyplnit. Útěchou nám může být, že ani jiní tvorové obývající...

Délka života

Téměř všechna média si povšimla článku v časopise Nature,1) který na základě analýzy demografických dat konstatoval, že délka života člověka má...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...