i

Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Záhadná smrt Tychona Brahe

 |  15. 2. 2017
 |  Téma: Jedy

Smrt dánského astronoma Tychona Brahe mohla ovlivnit událost, ke které došlo o dva měsíce dříve. Právě v tomto období v Brahových vlasech začaly významně klesat koncentrace prvků, kterým byl předtím vystaven. Přišel s tím česko-dánský vědecký tým v článku, publikovaném na stránkách odborného časopisu Archaeometry.

 

Vědci se opírají o expertizu Tychonových vlasů, vousů a kostí, jež od exhumace Brahových ostatků v roce 2010 podrobili zevrubnému výzkumu. Ten ukázal, že od 60. dne před smrtí v Tychonově těle začaly klesat koncentrace železa, arzénu, stříbra, zlata a rtuti. Zcela ustal příjem těchto prvků, což samo o sobě znamená, že zhruba dva měsíce před smrtí se muselo v Tychonově životě něco důležitého stát.

„Průběh není stejný u řady dalších prvků. To už by potom bylo podezřelé,“ tvrdí profesor Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd, který tento výzkum vedl. Prvky, u nichž vědci v Tychonově těle klesající koncentraci nenalezli, jsou chrom, kobalt, zinek, brom, antimon a olovo. Co se slavnému dánskému astronomovi a alchymistovi Tychonu Brahovi mohlo stát? Poslechněte si rozhovor s profesorem Kučerou na konci tohoto článku.

 

J. Kučera et al.: Byl Tycho zavražděn nebo ne? Část II., Archeometry 2016. On-line zde.

K. L. Rassmussen et al.: Byl Tycho zavražděn nebo ne? Část I., Archeometry 2012. On-line zde.

TÉMA MĚSÍCE: Jedy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Historie, Jaderná fyzika, Chemie

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Kdo chce glyfosát bít, nějakou studii si najde

Oblíbený zemědělci, lesníky a zahradníky, nenáviděný environmentalisty a výživovými poradci – to je glyfosát, herbicid, jehož hospodářský přínos a...

Pozor, jed!

Jed je látka, která po vniknutí do organismu způsobí jeho poškození. Schopnost využít tohoto mechanismu ve svůj prospěch dává evoluční výhodu těm,...

Kyslíková odysea

Když se před asi třemi miliardami let zdánlivě bezvýznamná skupina prokaryot naučila nový metabolický trik, nějakou dobu se nic dramatického...

Jedy a mýty

Jedy v potravinách straší každého. Kde na nás číhá největší nebezpečí a kdo pečuje o naše zdraví, o tom si povídáme s profesorkou Janou Hajšlovou z...

Padělky na zabitíuzamčeno

Koncem loňského roku zemřelo 74 obyvatel ruského Irkutsku, kteří si koupili pěnu do koupele jménem Bojaryšnik. Důvodem nebyl jejich smysl pro...

Xenobiotika

Jed je látka, která je schopná poškodit živý organismus, způsobit nemoc nebo smrt, pokud je pozřena, vdechnuta nebo vstřebána kůží. Ale jak nás...

Útok na supy

Více než třicet let drasticky klesá početnost supů ve Starém světě. Nejvíce se na tomto stavu podílely jedy. V jednom případě se jedem stalo...

Past na tichého zabijáka: protijed proti oxidu uhelnatému

Je bezbarvý, není nijak cítit, nedráždí ke kašli, neslzní z něj oči. Zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého ve vzduchu člověk zaznamená, až když se...

Král jedů

Pokud bychom pátrali po látce, kterou byli lidé nejčastěji tráveni, bezesporu by vyhrál oxid arzenitý (As2O3) neboli...

Otrava v normě

Kdy může malé množství jedu prospívat a kdy škodit? Lze člověka otrávit i bez jedu?

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné