i

Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Kdo chce glyfosát bít, nějakou studii si najde

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 92, 2017/2
 |  Téma: Jedy

Oblíbený zemědělci, lesníky a zahradníky, nenáviděný environmentalisty a výživovými poradci – to je glyfosát, herbicid, jehož hospodářský přínos a tvrdými daty podložená zdravotní rizika je obtížné hodnotit s chladnou hlavou.

Pesticid glyfosát spatřil světlo světa v roce 1970 v St. Louis v Missouri. Jeho duchovní otec, organický chemik John E. Franz, získal za jeho objev řadu ocenění. V současnosti je glyfosát obsažen ve více než 750 přípravcích používaných v zemědělství, lesnictví či zahradnictví a zcela jistě patří k nejčastěji používaným aktivním složkám herbicidů vůbec. (Nejznámějším z nich je i u nás hojně používaný Roundup).

Zkrátka – glyfosát je velmi úspěšný produkt a jako takový logicky budí závist i nenávist. Navíc jde o pesticid, a co hůře, pesticid vyvinutý zaměstnancem „ďábelské“ firmy Monsanto – a to jsou v kruzích vyhraněných environmentálních aktivistů hned dva smrtelné hříchy najednou.

A nejen zde. Pro ilustraci uvádím úryvek z veřejně přístupného facebookového statusu mediálně známé specialistky na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimákové z 18. 11. 2016: „Glyfosát je bezesporu karcinogen. Debata na toto téma je už jen posledním vzepětím lobbistických aktivit před tím, než bude průmysl nucen to připustit. Mezinárodní agentura na výzkum rakoviny IARC v tomto směru udělala skutečně nezávislé studie, o jejichž výsledku není sporu. Podle dalších vědeckých studií poškozuje glyfosát chromozomy a DNA v lidských buňkách. Při pokusech na zvířatech pak působí jako endokrinní disruptor. Konkrétně to znamená, že např. zpomaluje produkci ženského hormonu estrogenu či blokuje působení mužského hormonu testosteronu…“

Po přečtení takto nekompromisního odsudku glyfosátu jsem paní doktorce začal závidět její způsob vidění světa. Ve světě, který obývám já, se totiž výraz bezesporu a studie, o jejichž výsledku není sporu, prakticky nevyskytují. Je to svět znepokojivých otázek a málo uspokojivých odpovědí, v němž je těžké najít klid a mír rozprostírající se nad každým, kdo utrpí nezpochybnitelné jistoty.

Pochybnosti o karcinogenních účincích

Považuje-li Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) karcinogenní účinky nějaké látky za prokazatelné, zařadí ji do třídy 1 – lidský karcinogen. To učiní, jen pokud existují dostatečné důkazy o kauzální souvislosti mezi expozicí dané látce a vznikem rakoviny u lidí.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jedy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorovi

Miloslav Pouzar

Doc. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D., (*1973) vystudoval Fakultu chemickotechnologickou na Univerzitě Pardubice. Zde se nyní na Ústavu environmentálního a chemického inženýrství zabývá zejména nedestruktivní prvkovou analýzou pevných vzorků a ekotoxikologií nanomateriálů a přednáší toxikologii. Popularizaci historie toxikologie se věnuje i ve volném čase. Je autorem knihy Kalich hořkosti.
Pouzar Miloslav

Další články k tématu

Pozor, jed!

Jed je látka, která po vniknutí do organismu způsobí jeho poškození. Schopnost využít tohoto mechanismu ve svůj prospěch dává evoluční výhodu těm,...

Záhadná smrt Tychona Braheaudio

Smrt dánského astronoma Tychona Brahe mohla ovlivnit událost, ke které došlo o dva měsíce dříve. Právě v tomto období v Brahových vlasech začaly...

Kyslíková odysea

Když se před asi třemi miliardami let zdánlivě bezvýznamná skupina prokaryot naučila nový metabolický trik, nějakou dobu se nic dramatického...

Jedy a mýty

Jedy v potravinách straší každého. Kde na nás číhá největší nebezpečí a kdo pečuje o naše zdraví, o tom si povídáme s profesorkou Janou Hajšlovou z...

Padělky na zabitíuzamčeno

Koncem loňského roku zemřelo 74 obyvatel ruského Irkutsku, kteří si koupili pěnu do koupele jménem Bojaryšnik. Důvodem nebyl jejich smysl pro...

Xenobiotika

Jed je látka, která je schopná poškodit živý organismus, způsobit nemoc nebo smrt, pokud je pozřena, vdechnuta nebo vstřebána kůží. Ale jak nás...

Útok na supy

Více než třicet let drasticky klesá početnost supů ve Starém světě. Nejvíce se na tomto stavu podílely jedy. V jednom případě se jedem stalo...

Past na tichého zabijáka: protijed proti oxidu uhelnatému

Je bezbarvý, není nijak cítit, nedráždí ke kašli, neslzní z něj oči. Zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého ve vzduchu člověk zaznamená, až když se...

Král jedů

Pokud bychom pátrali po látce, kterou byli lidé nejčastěji tráveni, bezesporu by vyhrál oxid arzenitý (As2O3) neboli...

Otrava v normě

Kdy může malé množství jedu prospívat a kdy škodit? Lze člověka otrávit i bez jedu?

Doporučujeme

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Jan Andreska  |  20. 11. 2017
Přítomnost orla mořské v naší krajině patří mezi největší úspěchy české ochrany přírody. Co přispělo k jeho návratu a ke vzniku stabilní populace?
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné