mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Xenobiotika

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 63, 2017/2
 |  Téma: Jedy

Jed je látka, která je schopná poškodit živý organismus, způsobit nemoc nebo smrt, pokud je pozřena, vdechnuta nebo vstřebána kůží. Ale jak nás poučil již Paracelsus, o tom, zda je látka jedem nebo lékem, rozhoduje dávka. Proto jsou si také blízké dvě disciplíny – toxikologie a farmakologie. Ta první se zabývá škodlivými účinky chemických látek na živé organismy, ta druhá se zabývá účinky prospěšnými (ne vždy týchž látek). Škodlivé účinky nespočívají jen v akutní či chronické otravě, jedy mohou také působit snížení imunity, vyvolávat alergie, způsobovat rakovinné bujení, mohou poškozovat lidský plod… Prospěch může spočívat v prevenci nemoci, v jejím léčení, případně v její diagnóze. Chemické látky – ať už přírodní nebo syntetizované – tak vystupují v dvojí roli, proto pro ně ve vztahu k živáčkům používáme raději termín xenobiotika. S jedy se lidstvo setkávalo odjakživa. Jedy se na Zemi vyskytly dokonce mnohem dříve, než člověk. V jedné skupině jednobuněčných organismů vznikla fotosyntéza, jejímž odpadním produktem byl kyslík, pro tehdejší organismy jedovatý (viz článek Josefa Lhotského Vesmír 96, 85, 2017/2). Situace často se opakující: To, co jednomu prospívá, druhého omezuje, ohrožuje nebo zabíjí.

Proč? Doc. Markéta Martínková z Přírodovědecké fakulty UK na tuto otázku odpovídá: „Nejdříve je však nutné se zamyslet, proč vlastně mikroorganismy, houby, plísně a rostliny produkují tolik různorodých látek, které jsou často pro jiné organismy včetně člověka toxické. Odpověď je překvapivá, ale zcela logická. Tyto živé organismy se, na rozdíl od živočichů, nemohou bránit útokům na svou existenci útěkem a jedinou jejich obranou je tedy útok – a to přímo útok chemický. V tomto kontextu se tedy není možné dívat na přírodu jako na idylické místo, ale naopak jako na bojovou zónu, kde zuří neúprosná ,chemická válka‘. Díky produkci toxinů se mikroorganismy, houby, plísně a rostliny brání tomu, aby byly konzumovány jinými organismy. Princip spočívá v tom, že toxin není nebezpečný pro organismus, který ho tvoří, ale je škodlivý pro takový organismus, který by původní organismus atakoval (typicky se takto brání některé rostliny před konzumací hmyzem). […] Samozřejmě výše popsaný chemický útok namířený proti konzumentům (především živočichům) nezůstal z jejich strany bez odezvy. Během evoluce si živočichové vyvinuli enzymový aparát s cílem bránit se možným toxinům z prostředí a eliminovat jejich nežádoucí důsledky.“1) Kdoví, zda všežravost člověka nebyla také jednou z jeho evolučních výhod.

Už pradávní lidé nahromadili empiricky mnoho znalostí o přírodních jedech (o přírodních lécích samozřejmě také). Netřeba připomínat, že znalosti byly vykoupeny řadou obětí. Ostatně před rozvojem analytické chemie byly neznámé látky často zkoušeny také ochutnáváním. Lidé začali jedy využívat nejen pro zvýšení účinků zbraní (např. šípy nebo šipky s otráveným hrotem…), ale i jako prostředek k řešení osobní situace, či k dosažení politických cílů. Historie takových travičských příkladů poskytuje bezpočet.2)

Lidé dokonce nalezli zálibu v dobrovolné intoxikaci (alkoholem, tabákem, halucinogeny…). To je však dlouhá kapitola sama pro sebe a k této tématice se ještě budeme vracet. V tomto čísle se otravami z intoxikace metanolem věnuje článek Marka Janáče Padělky na zabití (Vesmír 96, 90, 2017/2).

S rozvojem průmyslu se do životního prostředí dostalo a dostává mnoho nově syntetizovaných chemických látek. Některé záměrně (hnojiva, pesticidy), jiné jako nechtěný vedlejší produkt výroby (nejrůznější odpady). Případem herbicidu glyfosátu se zabývá doc. Miloslav Pouzar (s. 92). Analytická chemie je dnes schopna měřit nesmírně nízké koncentrace chemických látek. A tak stopy nejrůznějších xenobiotik nalézáme v pitné vodě, v potravinách ap. Potraviny jsou poměrně přísně regulovány, avšak např. potravinové doplňky nejsou kontrolovány vůbec (viz rozhovor s prof. Hajšlovou Vesmír 96, 88, 2017/2). U těch, kdo z principu nedůvěřují regulatorním institucím, taková zjištění vyvolávají obavu z potenciálních zdravotních rizik, pochyby o limitech i o kontrole. Být ve střehu, ale nepanikařit nad každou zprávou médií, je určitě rozumné. Laikům však zůstává vážný problém: Vznikne-li kontroverze, komu věřit, jsou-li na obou stranách – z laikova pohledu – odborníci.

Poznámky

1) Markéta Martínková: Toxický účinek metanolu na lidský organismus, Vesmír 93, 80, 2014/2.

2) Např. Petr Klusoň: Jedová stopa, Academia, Praha 2015; Miloslav Pouzar: O tuhém kořínku zhýralého mystika, Vesmír 95, 658, 2016/11; Miloslav Pouzar: Krutá smrt sluhy mnoha pánů, Vesmír 95, 292, 2016/5.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Jedy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Král jedů

Pokud bychom pátrali po látce, kterou byli lidé nejčastěji tráveni, bezesporu by vyhrál oxid arzenitý (As2O3) neboli...

Otrava v normě

Kdy může malé množství jedu prospívat a kdy škodit? Lze člověka otrávit i bez jedu?

Záhadná smrt Tychona Braheaudio

Smrt dánského astronoma Tychona Brahe mohla ovlivnit událost, ke které došlo o dva měsíce dříve. Právě v tomto období v Brahových vlasech začaly...

Kdo chce glyfosát bít, nějakou studii si najde

Oblíbený zemědělci, lesníky a zahradníky, nenáviděný environmentalisty a výživovými poradci – to je glyfosát, herbicid, jehož hospodářský přínos a...

Pozor, jed!

Jed je látka, která po vniknutí do organismu způsobí jeho poškození. Schopnost využít tohoto mechanismu ve svůj prospěch dává evoluční výhodu těm,...

Kyslíková odysea

Když se před asi třemi miliardami let zdánlivě bezvýznamná skupina prokaryot naučila nový metabolický trik, nějakou dobu se nic dramatického...

Jedy a mýty

Jedy v potravinách straší každého. Kde na nás číhá největší nebezpečí a kdo pečuje o naše zdraví, o tom si povídáme s profesorkou Janou Hajšlovou z...

Padělky na zabitíuzamčeno

Koncem loňského roku zemřelo 74 obyvatel ruského Irkutsku, kteří si koupili pěnu do koupele jménem Bojaryšnik. Důvodem nebyl jejich smysl pro...

Útok na supy

Více než třicet let drasticky klesá početnost supů ve Starém světě. Nejvíce se na tomto stavu podílely jedy. V jednom případě se jedem stalo...

Past na tichého zabijáka: protijed proti oxidu uhelnatému

Je bezbarvý, není nijak cítit, nedráždí ke kašli, neslzní z něj oči. Zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého ve vzduchu člověk zaznamená, až když se...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...