Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Toxický účinek metanolu na lidský organismus

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 80, 2014/2

Předloni (2012) čelila Česká republika bezprecedentní vlně otrav způsobených přítomností nadměrného množství metanolu v alkoholických nápojích (v destilátech). Bohužel ani takto rozsáhlé série otrav nejsou ve světě ničím výjimečným (tab. I). Na druhou stranu musíme připustit, že většina takto závažných problémů se vyskytuje v rozvojových zemích, kde je obecně dohled na kvalitu potravin a nápojů značně podceněn.

V Evropě nebývá naštěstí časté, že by vlivem nekvalitních potravin nebo nápojů docházelo k akutním intoxikacím, které mají za následek těžké, život ohrožující stavy. Nejčastějším následkem intoxikací způsobených jídlem a pitím jsou zažívací potíže spojené s průjmem či zvracením. Otravy asociované s konzumací stravy můžeme zjednodušeně rozdělit na nemoci způsobené infekčními agens (viry, bakterie nebo plísně). Zde je typickým příkladem bakterie Salmonella. Druhou skupinu tvoří otravy způsobené přítomností toxinů. Typickým toxinem je třeba amanitin přítomný v muchomůrce zelené. Dalším příkladem toxinu ve stravě je i metanol. Otravy mohou také způsobit toxiny produkované bakteriemi a plísněmi (např. v nevhodně skladovaných potravinách); zdravotní problémy pak nepůsobí přímo přemnožené mikroorganismy, ale jimi produkované toxiny. Jako příklad můžeme uvést otravu botulotoxinem, který produkuje bakterie Clostridium botulinum, nebo aflatoxinem z plísně Aspergillus flavus. V této souvislosti můžeme pohlížet i na etanol (hlavní složku alkoholických nápojů) jako na toxický produkt metabolismu některých kvasinek, např. Saccharomyces cerevisiae. Tento proces je dále popisován podrobněji.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Markéta Martínková

Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., (*1976) vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době vyučuje klinickou a analytickou biochemii. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny a jejich role při vzniku nádorů. Svůj výzkum specializuje na hemové senzorové proteiny, v kterých hem může působit jako vlastní signál anebo jako detekční místo pro různé molekuly plynů (např. kyslík, oxid uhelnatý atd.). Od roku 2013 je proděkankou pro studijní záležitosti na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné