Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Toxický účinek metanolu na lidský organismus

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 80, 2014/2

Předloni (2012) čelila Česká republika bezprecedentní vlně otrav způsobených přítomností nadměrného množství metanolu v alkoholických nápojích (v destilátech). Bohužel ani takto rozsáhlé série otrav nejsou ve světě ničím výjimečným (tab. I). Na druhou stranu musíme připustit, že většina takto závažných problémů se vyskytuje v rozvojových zemích, kde je obecně dohled na kvalitu potravin a nápojů značně podceněn.

V Evropě nebývá naštěstí časté, že by vlivem nekvalitních potravin nebo nápojů docházelo k akutním intoxikacím, které mají za následek těžké, život ohrožující stavy. Nejčastějším následkem intoxikací způsobených jídlem a pitím jsou zažívací potíže spojené s průjmem či zvracením. Otravy asociované s konzumací stravy můžeme zjednodušeně rozdělit na nemoci způsobené infekčními agens (viry, bakterie nebo plísně). Zde je typickým příkladem bakterie Salmonella. Druhou skupinu tvoří otravy způsobené přítomností toxinů. Typickým toxinem je třeba amanitin přítomný v muchomůrce zelené. Dalším příkladem toxinu ve stravě je i metanol. Otravy mohou také způsobit toxiny produkované bakteriemi a plísněmi (např. v nevhodně skladovaných potravinách); zdravotní problémy pak nepůsobí přímo přemnožené mikroorganismy, ale jimi produkované toxiny. Jako příklad můžeme uvést otravu botulotoxinem, který produkuje bakterie Clostridium botulinum, nebo aflatoxinem z plísně Aspergillus flavus. V této souvislosti můžeme pohlížet i na etanol (hlavní složku alkoholických nápojů) jako na toxický produkt metabolismu některých kvasinek, např. Saccharomyces cerevisiae. Tento proces je dále popisován podrobněji.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Markéta Martínková

Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., (*1976) vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době vyučuje klinickou a analytickou biochemii. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny a jejich role při vzniku nádorů. Svůj výzkum specializuje na hemové senzorové proteiny, v kterých hem může působit jako vlastní signál anebo jako detekční místo pro různé molekuly plynů (např. kyslík, oxid uhelnatý atd.). Od roku 2013 je proděkankou pro studijní záležitosti na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...