Aktuální číslo:

2026/5

Téma měsíce:

Vlákno

Obálka čísla

Toxický účinek metanolu na lidský organismus

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 80, 2014/2

Předloni (2012) čelila Česká republika bezprecedentní vlně otrav způsobených přítomností nadměrného množství metanolu v alkoholických nápojích (v destilátech). Bohužel ani takto rozsáhlé série otrav nejsou ve světě ničím výjimečným (tab. I). Na druhou stranu musíme připustit, že většina takto závažných problémů se vyskytuje v rozvojových zemích, kde je obecně dohled na kvalitu potravin a nápojů značně podceněn.

V Evropě nebývá naštěstí časté, že by vlivem nekvalitních potravin nebo nápojů docházelo k akutním intoxikacím, které mají za následek těžké, život ohrožující stavy. Nejčastějším následkem intoxikací způsobených jídlem a pitím jsou zažívací potíže spojené s průjmem či zvracením. Otravy asociované s konzumací stravy můžeme zjednodušeně rozdělit na nemoci způsobené infekčními agens (viry, bakterie nebo plísně). Zde je typickým příkladem bakterie Salmonella. Druhou skupinu tvoří otravy způsobené přítomností toxinů. Typickým toxinem je třeba amanitin přítomný v muchomůrce zelené. Dalším příkladem toxinu ve stravě je i metanol. Otravy mohou také způsobit toxiny produkované bakteriemi a plísněmi (např. v nevhodně skladovaných potravinách); zdravotní problémy pak nepůsobí přímo přemnožené mikroorganismy, ale jimi produkované toxiny. Jako příklad můžeme uvést otravu botulotoxinem, který produkuje bakterie Clostridium botulinum, nebo aflatoxinem z plísně Aspergillus flavus. V této souvislosti můžeme pohlížet i na etanol (hlavní složku alkoholických nápojů) jako na toxický produkt metabolismu některých kvasinek, např. Saccharomyces cerevisiae. Tento proces je dále popisován podrobněji.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Markéta Martínková

Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., (*1976) vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době vyučuje klinickou a analytickou biochemii. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny a jejich role při vzniku nádorů. Svůj výzkum specializuje na hemové senzorové proteiny, v kterých hem může působit jako vlastní signál anebo jako detekční místo pro různé molekuly plynů (např. kyslík, oxid uhelnatý atd.). Od roku 2013 je proděkankou pro studijní záležitosti na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...