Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

Toxický účinek metanolu na lidský organismus

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 80, 2014/2

Předloni (2012) čelila Česká republika bezprecedentní vlně otrav způsobených přítomností nadměrného množství metanolu v alkoholických nápojích (v destilátech). Bohužel ani takto rozsáhlé série otrav nejsou ve světě ničím výjimečným (tab. I). Na druhou stranu musíme připustit, že většina takto závažných problémů se vyskytuje v rozvojových zemích, kde je obecně dohled na kvalitu potravin a nápojů značně podceněn.

V Evropě nebývá naštěstí časté, že by vlivem nekvalitních potravin nebo nápojů docházelo k akutním intoxikacím, které mají za následek těžké, život ohrožující stavy. Nejčastějším následkem intoxikací způsobených jídlem a pitím jsou zažívací potíže spojené s průjmem či zvracením. Otravy asociované s konzumací stravy můžeme zjednodušeně rozdělit na nemoci způsobené infekčními agens (viry, bakterie nebo plísně). Zde je typickým příkladem bakterie Salmonella. Druhou skupinu tvoří otravy způsobené přítomností toxinů. Typickým toxinem je třeba amanitin přítomný v muchomůrce zelené. Dalším příkladem toxinu ve stravě je i metanol. Otravy mohou také způsobit toxiny produkované bakteriemi a plísněmi (např. v nevhodně skladovaných potravinách); zdravotní problémy pak nepůsobí přímo přemnožené mikroorganismy, ale jimi produkované toxiny. Jako příklad můžeme uvést otravu botulotoxinem, který produkuje bakterie Clostridium botulinum, nebo aflatoxinem z plísně Aspergillus flavus. V této souvislosti můžeme pohlížet i na etanol (hlavní složku alkoholických nápojů) jako na toxický produkt metabolismu některých kvasinek, např. Saccharomyces cerevisiae. Tento proces je dále popisován podrobněji.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Markéta Martínková

Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., (*1976) vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době vyučuje klinickou a analytickou biochemii. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou především hemoproteiny a jejich role při vzniku nádorů. Svůj výzkum specializuje na hemové senzorové proteiny, v kterých hem může působit jako vlastní signál anebo jako detekční místo pro různé molekuly plynů (např. kyslík, oxid uhelnatý atd.). Od roku 2013 je proděkankou pro studijní záležitosti na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti

Starý recept pro nové kosti uzamčeno

Petr Pokorný, Adam Zabloudil  |  1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...