Krutá smrt sluhy mnoha pánů

Dne 1. listopadu 2006 byl v Barnet General Hospital v severním Londýně přijat k ošetření třiačtyřicetiletý muž. Trpěl akutními zažívacími problémy. Za dvaadvacet dní zemřel. Podívejme se na děsivý příběh ruského agenta Alexandra Litviněnka očima toxikologa.

Alexandr Valterovič Litviněnko se narodil 4. prosince 1962 ve Voroněži v Sovětském svazu. Tomuto státnímu útvaru přísahal věrnost a v rámci tajné služby KGB¹⁾ mu od roku 1988 oddaně sloužil jako kontrarozvědčík. Odpovídající uplatnění našel Litviněnko i v tajné službě FSK²⁾ (později FSB)³⁾ Ruské federace. Zde se specializoval na protiteroristickou činnost a na infiltraci do struktur organizovaného zločinu.

Významným milníkem v Litviněnkově životě se ukázalo být jeho seznámení s matematikem, lobbistou a později též mediálním magnátem a poslancem Státní dumy Borisem A. Berezovkym (1943–2013) v roce 1994.

Berezovsky se tehdy stal obětí bombového útoku a Litviněnko tento politováníhodný incident vyšetřoval. Netrvalo dlouho a vztah obou aktérů doznal zásadních změn. Litviněnko totiž začal pro politicky vlivného oligarchu neoficiálně pracovat, což byl stav sice nelegální, ale odpovědnými orgány běžně trpěný.

Částečný úvazek v Berezovského ochrance nijak nezbrzdil Litviněnkův kariérní postup v rámci FSB. Spíše naopak. V roce 1997 byl přeřazen do přísně tajné správy pro boj s organizovaným zločinem. Úkoly, kterými byl pověřován, však byly čím dál častěji na hony vzdálené oficiálnímu poslání bezpečnostních složek státu.

A pak přišel rozkaz zavraždit Berezovského – tedy muže, o jehož bezpečnost se ve volném čase staral. Krize loajality nakonec vyústila v zoufalý čin. Dne 17. listopadu 1998 proběhla v režii agentury Interfax noční tisková konference, na níž Litviněnko ve společnosti tří maskovaných kolegů obvinil své nadřízené z vražedného spiknutí proti několika politicky činným osobám. Následovalo propuštění z FSB, osmiměsíční pobyt za mřížemi a emigrace do Velké Británie. Tajná služba MI6⁴⁾ využila služeb tohoto zkušeného operativce. Pikantním detailem celého příběhu je fakt, že krátce před osudnou tiskovou konferencí se ředitelem FSB stal nynější prezident Ruské federace Vladimir V. Putin. Mimo jiné prý díky intervenci Berezovského.