mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Krutá smrt sluhy mnoha pánů

„Лес рубят — щепки летят“ (ruské přísloví)
 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 292, 2016/5

Dne 1. listopadu 2006 byl v Barnet General Hospital v severním Londýně přijat k ošetření třiačtyřicetiletý muž. Trpěl akutními zažívacími problémy. Za dvaadvacet dní zemřel. Podívejme se na děsivý příběh ruského agenta Alexandra Litviněnka očima toxikologa.

Alexandr Valterovič Litviněnko se narodil 4. prosince 1962 ve Voroněži v Sovětském svazu. Tomuto státnímu útvaru přísahal věrnost a v rámci tajné služby KGB1) mu od roku 1988 oddaně sloužil jako kontrarozvědčík. Odpovídající uplatnění našel Litviněnko i v tajné službě FSK2) (později FSB)3) Ruské federace. Zde se specializoval na protiteroristickou činnost a na infiltraci do struktur organizovaného zločinu.

Významným milníkem v Litviněnkově životě se ukázalo být jeho seznámení s matematikem, lobbistou a později též mediálním magnátem a poslancem Státní dumy Borisem A. Berezovkym (1943–2013) v roce 1994.

Berezovsky se tehdy stal obětí bombového útoku a Litviněnko tento politováníhodný incident vyšetřoval. Netrvalo dlouho a vztah obou aktérů doznal zásadních změn. Litviněnko totiž začal pro politicky vlivného oligarchu neoficiálně pracovat, což byl stav sice nelegální, ale odpovědnými orgány běžně trpěný.

Částečný úvazek v Berezovského ochrance nijak nezbrzdil Litviněnkův kariérní postup v rámci FSB. Spíše naopak. V roce 1997 byl přeřazen do přísně tajné správy pro boj s organizovaným zločinem. Úkoly, kterými byl pověřován, však byly čím dál častěji na hony vzdálené oficiálnímu poslání bezpečnostních složek státu.

A pak přišel rozkaz zavraždit Berezovského – tedy muže, o jehož bezpečnost se ve volném čase staral. Krize loajality nakonec vyústila v zoufalý čin. Dne 17. listopadu 1998 proběhla v režii agentury Interfax noční tisková konference, na níž Litviněnko ve společnosti tří maskovaných kolegů obvinil své nadřízené z vražedného spiknutí proti několika politicky činným osobám. Následovalo propuštění z FSB, osmiměsíční pobyt za mřížemi a emigrace do Velké Británie. Tajná služba MI64) využila služeb tohoto zkušeného operativce. Pikantním detailem celého příběhu je fakt, že krátce před osudnou tiskovou konferencí se ředitelem FSB stal nynější prezident Ruské federace Vladimir V. Putin. Mimo jiné prý díky intervenci Berezovského.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie

O autorovi

Miloslav Pouzar

Prof. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D., (*1973) vystudoval Fakultu chemickotechnologickou na Univerzitě Pardubice. Zde se nyní v Ústavu environmentálního a chemického inženýrství zabývá zejména nedestruktivní prvkovou analýzou pevných vzorků a ekotoxikologií nanomateriálů a přednáší toxikologii. Popularizaci historie toxikologie se věnuje i ve volném čase. Je autorem knihy Kalich hořkosti.
Pouzar Miloslav

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...