Biologie

Genetické testy, etické problémy a právo nevědět

Marie Lipoldová | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 608, 2000/11

Zuzana Storchová se ve svém článku (s podtitulkem V informační společnosti neexistuje nic takového jako právo nevědět) zabývá důsledky sekvencování...

Vázaný a nevázaný život lišejníků

Jiří Liška | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 623, 2000/11

Jedna ze základních vlastností života, která fascinuje odborníky i laiky, je adaptace na měnící se prostředí (Vesmír 66, 216, 1987/4). Zejména...

Lišejníky rostou všude

Zdeněk Černohorský | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 629, 2000/11

Nejnepříznivější prostředí zeměkoule představují suchá údolí Antarktidy, která jsou bez sněhu a ledu, s podnebím velmi studeným. Například na jihu...

Juvenoidy proti termitům

Ivan Hrdý, Jelena Kuldová, Zdeněk Wimmer | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 636, 2000/11

Termiti, česky také všekazi (Isoptera), vytvářejí početné, dokonale organizované společnosti, v nichž tvarová a funkční různorodost jednotlivých...

Sovy tažní, nebo stálí ptáci?

Jiří Formánek, Jaroslav Škopek | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 643, 2000/11

K mnoha záhadným vlastnostem sov (stejně jako i jiných nočních živočichů) patří přelety či migrace v době, kdy se nerozmnožují. Na první pohled jde...

Ať žije vitalizmus?

Václav Hořejší | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 647, 2000/11

Když mi před několika týdny můj starý známý Anton Markoš věnoval exemplář své nové knihy, těšil jsem se, že si zase přečtu něco tak pěkného,...

Nikdy jsme nezačínali od nuly

Anton Markoš | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 649, 2000/11

Je s podivem, proč slovutná Akademie věd pod svými křídly chová ústavy jako filozofický, sociologický, či dokonce Ústav dějin umění. Připisuji to...

Fragmentace deštných lesů zabíjí velké stromy

Stanislav Mihulka | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 656, 2000/11

Charakter tropických lesů utvářejí především dominantní druhy dřevin. Stromy představují prostředí a zdroj živin pro populace živočichů a výrazně...

Dokonalý rozbor řasových společenstev v mořích

Zdeněk Šesták | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 656, 2000/11

K zachycení fotosyntetické aktivity řas a jejich společenstev v mořích se již delší dobu používají metody stanovující fluorescenci chlorofylu,...

Jak vznikají názvy mutantů drozofily

Zdeněk Šesták | 5. 11. 2000 | Vesmír 79, 656, 2000/11

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster), která je asi nejoblíbenějším laboratorním objektem genetického výzkumu, má mnoho přirozených i umělých...