Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

„Prsteníková“ doména

 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 709, 1999/12

Jestliže se má bílkovina v buňce rozštěpit, musí být předem označena navázanými molekulami ubikvitinu. Takto „orazítkovanou“ ji pravděpodobně zlikviduje proteazom (viz Vesmír 74, 554, 1995/10 a Vesmír 75, 250, 1996/5). Stejným principem je regulován třeba i počet aktivních bílkovinných receptorů v membráně. Důležitou roli hraje ubikvitin pro tyrozinkinázy sloužící jako receptory růstových faktorů. Dlouho se nevědělo, jak spolupracují tři enzymy, které jsou nezbytné pro označení proteinu ubikvitinem. První enzym (E1) ho aktivuje do formy tioesteru, druhý (E2) již nese takto připravený ubikvitin a třetí (E3) váže cílové místo a zprostředkuje vlastní přenos. Ale jak?

Protein Cbl patří do skupiny bílkovin obsahujících „prsteníkovou“ (ring-finger) doménu. Ty se podílejí na genové expresi či inaktivaci X-chromozomů. A právě tento protein byl usvědčen jakožto enzym E3. Aby mohl navázat aktivní, tedy fosforylované receptory růstových faktorů (tyrozinkinázy), má doménu SH2 stejně jako mnoho proteinů signálních kaskád. Kromě této domény obsahuje ještě místo sdílené s ubikvitinem, a především zmíněnou „prsteníkovou“ doménu, jež se ukázala být osvědčenou (evolučně konzervativní) strukturou o dvou kličkách spojených osmi cysteiny či histidiny vázajícími dva zinečnaté ionty. „Prsteník“ kontaktuje E2, nesoucí celý řetízek ubikvitinu, a ten může být následně přenesen na receptor. Nebýt však prsteníku, enzym by nezmohl nic, jak dokazují mutace prsteníkové sekvence.

Zatím bylo prokázáno, že touto cestou lze odstranit receptory pro epidermální růstový faktor (EGF) a růstový faktor krevních destiček (PDGF), nicméně Cbl a jemu homologní proteiny by zřejmě mohly regulovat i jiné receptory růstových faktorů tyrozinkinázové povahy. Toto zjištění není marné! Růstové faktory totiž stimulují buňku k dělení, k diferenciaci, a když se signální dráha zvrhne, tak i k rakovinnému bujení. Ubikvitinizace je tedy určitým náznakem, jak jít na rakovinu od lesa. (Science 286, 225–309, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Lenka Doubravská

 

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné