Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

„Prsteníková“ doména

 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 709, 1999/12

Jestliže se má bílkovina v buňce rozštěpit, musí být předem označena navázanými molekulami ubikvitinu. Takto „orazítkovanou“ ji pravděpodobně zlikviduje proteazom (viz Vesmír 74, 554, 1995/10 a Vesmír 75, 250, 1996/5). Stejným principem je regulován třeba i počet aktivních bílkovinných receptorů v membráně. Důležitou roli hraje ubikvitin pro tyrozinkinázy sloužící jako receptory růstových faktorů. Dlouho se nevědělo, jak spolupracují tři enzymy, které jsou nezbytné pro označení proteinu ubikvitinem. První enzym (E1) ho aktivuje do formy tioesteru, druhý (E2) již nese takto připravený ubikvitin a třetí (E3) váže cílové místo a zprostředkuje vlastní přenos. Ale jak?

Protein Cbl patří do skupiny bílkovin obsahujících „prsteníkovou“ (ring-finger) doménu. Ty se podílejí na genové expresi či inaktivaci X-chromozomů. A právě tento protein byl usvědčen jakožto enzym E3. Aby mohl navázat aktivní, tedy fosforylované receptory růstových faktorů (tyrozinkinázy), má doménu SH2 stejně jako mnoho proteinů signálních kaskád. Kromě této domény obsahuje ještě místo sdílené s ubikvitinem, a především zmíněnou „prsteníkovou“ doménu, jež se ukázala být osvědčenou (evolučně konzervativní) strukturou o dvou kličkách spojených osmi cysteiny či histidiny vázajícími dva zinečnaté ionty. „Prsteník“ kontaktuje E2, nesoucí celý řetízek ubikvitinu, a ten může být následně přenesen na receptor. Nebýt však prsteníku, enzym by nezmohl nic, jak dokazují mutace prsteníkové sekvence.

Zatím bylo prokázáno, že touto cestou lze odstranit receptory pro epidermální růstový faktor (EGF) a růstový faktor krevních destiček (PDGF), nicméně Cbl a jemu homologní proteiny by zřejmě mohly regulovat i jiné receptory růstových faktorů tyrozinkinázové povahy. Toto zjištění není marné! Růstové faktory totiž stimulují buňku k dělení, k diferenciaci, a když se signální dráha zvrhne, tak i k rakovinnému bujení. Ubikvitinizace je tedy určitým náznakem, jak jít na rakovinu od lesa. (Science 286, 225–309, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Lenka Doubravská

 

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné