Aktuální číslo:

2023/9

Téma měsíce:

Vzory

Obálka čísla

Motýli a transgenní kukuřice

(Vesmír 78, 486, 1999/9)
 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 604, 1999/11

Aktualita se zabývá využitím transgenní kukuřice s Bt endotoxinem (odvozeným od bakterie Bacillus thuringiensis), který podmiňuje odolnost proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis), ale je toxický i pro další druhy hmyzu. Obsahu citovaného článku z Nature odpovídá jen prvních devět řádků aktuality ve Vesmíru. Odkaz (Nature 399, 214, 1999) by se tedy lépe hodil za první odstaveček textu, nikoliv až na konec. Článek v Nature končí asi takto: S ohledem na očekávaný vzrůst ploch osázených Bt kukuřicí v USA je naléhavé nashromáždit data nezbytná k posouzení rizik spojených s touto novou agrotechnologií a porovnat je s riziky představovanými pesticidy a jinými taktikami potlačování škůdců. K tomu dodávám: Zejména je vhodné srovnání s metodou klasické biologické ochrany, která v případě zavíječe kukuřičného je k dispozici.

V citovaném článku z Nature nikde není ani zmínka o tom, že motýl Danaus plexippus není při pěstování Bt kukuřice ohrožen. Z obsahu článku spíš vyplývá, že se autoři do jisté míry ohrožení tohoto druhu obávají. Naprosto mi není jasné, co jsou a jak se v políčkách kukuřice ocitli „faraoni“.

Stejně není jasný zdroj informací, podle nichž stačí „mírně rozšířit doporučení farmářům“, aby se předešlo selekci Bt rezistentních populací zavíječe kukuřičného. Snad by byl na místě odkaz na firemní materiály, nebo na seriózními pokusy podloženou publikaci? Odkud autor bere přesvědčení, že většina motýlů z okrajových políček přeletí na pole s transgenní kukuřicí, kde potomstvu předají dominantní alelu genu podmiňující citlivost k Bt endotoxinu? Naopak se zdá (alespoň podle pokusů s laboratorním kmenem, viz Science 284, 965, 1999), že u O. nubilalis se rezistence k Bt toxinu dědí jako neúplně dominantní, na rozdíl od rezistence u jiných druhů hmyzu, kde je většinou recesivního charakteru.

Velice chápu euforii, kterou prožívají biotechnologové v době závratných úspěchů genových manipulací a nijak nechci zpochybňovat perspektivy jejich uplatnění. Jde především o to, v jakém rozsahu, kdy a které z nových transgenních odrůd rostlin se mají uplatnit. Velmi se přimlouvám za respektování evropského stanoviska „předběžné opatrnosti“. Tato moje poznámka se týká oblasti geneticky upravených rostlin odolných proti škůdci, a především zavíječe kukuřičného.

Pozn. red.: Prameny všech aktualit jsou jednotně uváděny vždy na konci, aby čtenář nemusel hledat v textu, má-li o odbornou literaturu zájem. Autor aktuality původně umístil citaci za první odstavec svého příspěvku.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Ivan Hrdý

Doc. RNDr. Ivan Hrdý, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zabývá bioracionálními insekticidy a feromony a jejich uplatněním v integrovaném boji se škůdci. (e-mail: hrdy@uochb.cas.cz)

Doporučujeme

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Tomáš Grim  |  5. 9. 2023
Velký rok, tedy účast v soutěži o největší počet pozorovaných druhů ptáků v daném roce, se mi v roce 2020 v ČR spíš přihodil – neplánoval jsem ho,...
Diagnóza z kapky krve

Diagnóza z kapky krve uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 9. 2023
Zákeřnou rakovinu slinivky břišní je těžké odhalit, nedává o sobě nijak vědět. Když přijdou příznaky a lékaři stanoví diagnózu, naděje na přežití...
Mikroskopičtí umělci

Mikroskopičtí umělci uzamčeno

Petr Knotek  |  4. 9. 2023
Vzory v živé přírodě nalézáme nejen v makroskopickém měřítku. S pomocí pokročilých mikroskopických metod můžeme obdivovat ornamentované struktury...