Motýli a transgenní kukuřice

Aktualita se zabývá využitím transgenní kukuřice s Bt endotoxinem (odvozeným od bakterie Bacillus thuringiensis), který podmiňuje odolnost proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis), ale je toxický i pro další druhy hmyzu. Obsahu citovaného článku z Nature odpovídá jen prvních devět řádků aktuality ve Vesmíru. Odkaz (Nature 399, 214, 1999) by se tedy lépe hodil za první odstaveček textu, nikoliv až na konec. Článek v Nature končí asi takto: S ohledem na očekávaný vzrůst ploch osázených Bt kukuřicí v USA je naléhavé nashromáždit data nezbytná k posouzení rizik spojených s touto novou agrotechnologií a porovnat je s riziky představovanými pesticidy a jinými taktikami potlačování škůdců. K tomu dodávám: Zejména je vhodné srovnání s metodou klasické biologické ochrany, která v případě zavíječe kukuřičného je k dispozici.

V citovaném článku z Nature nikde není ani zmínka o tom, že motýl Danaus plexippus není při pěstování Bt kukuřice ohrožen. Z obsahu článku spíš vyplývá, že se autoři do jisté míry ohrožení tohoto druhu obávají. Naprosto mi není jasné, co jsou a jak se v políčkách kukuřice ocitli „faraoni“.

Stejně není jasný zdroj informací, podle nichž stačí „mírně rozšířit doporučení farmářům“, aby se předešlo selekci Bt rezistentních populací zavíječe kukuřičného. Snad by byl na místě odkaz na firemní materiály, nebo na seriózními pokusy podloženou publikaci? Odkud autor bere přesvědčení, že většina motýlů z okrajových políček přeletí na pole s transgenní kukuřicí, kde potomstvu předají dominantní alelu genu podmiňující citlivost k Bt endotoxinu? Naopak se zdá (alespoň podle pokusů s laboratorním kmenem, viz Science 284, 965, 1999), že u O. nubilalis se rezistence k Bt toxinu dědí jako neúplně dominantní, na rozdíl od rezistence u jiných druhů hmyzu, kde je většinou recesivního charakteru.

Velice chápu euforii, kterou prožívají biotechnologové v době závratných úspěchů genových manipulací a nijak nechci zpochybňovat perspektivy jejich uplatnění. Jde především o to, v jakém rozsahu, kdy a které z nových transgenních odrůd rostlin se mají uplatnit. Velmi se přimlouvám za respektování evropského stanoviska „předběžné opatrnosti“. Tato moje poznámka se týká oblasti geneticky upravených rostlin odolných proti škůdci, a především zavíječe kukuřičného.

Pozn. red.: Prameny všech aktualit jsou jednotně uváděny vždy na konci, aby čtenář nemusel hledat v textu, má-li o odbornou literaturu zájem. Autor aktuality původně umístil citaci za první odstavec svého příspěvku.