Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Motýli a transgenní kukuřice

(Vesmír 78, 486, 1999/9)
 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 604, 1999/11

Aktualita se zabývá využitím transgenní kukuřice s Bt endotoxinem (odvozeným od bakterie Bacillus thuringiensis), který podmiňuje odolnost proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis), ale je toxický i pro další druhy hmyzu. Obsahu citovaného článku z Nature odpovídá jen prvních devět řádků aktuality ve Vesmíru. Odkaz (Nature 399, 214, 1999) by se tedy lépe hodil za první odstaveček textu, nikoliv až na konec. Článek v Nature končí asi takto: S ohledem na očekávaný vzrůst ploch osázených Bt kukuřicí v USA je naléhavé nashromáždit data nezbytná k posouzení rizik spojených s touto novou agrotechnologií a porovnat je s riziky představovanými pesticidy a jinými taktikami potlačování škůdců. K tomu dodávám: Zejména je vhodné srovnání s metodou klasické biologické ochrany, která v případě zavíječe kukuřičného je k dispozici.

V citovaném článku z Nature nikde není ani zmínka o tom, že motýl Danaus plexippus není při pěstování Bt kukuřice ohrožen. Z obsahu článku spíš vyplývá, že se autoři do jisté míry ohrožení tohoto druhu obávají. Naprosto mi není jasné, co jsou a jak se v políčkách kukuřice ocitli „faraoni“.

Stejně není jasný zdroj informací, podle nichž stačí „mírně rozšířit doporučení farmářům“, aby se předešlo selekci Bt rezistentních populací zavíječe kukuřičného. Snad by byl na místě odkaz na firemní materiály, nebo na seriózními pokusy podloženou publikaci? Odkud autor bere přesvědčení, že většina motýlů z okrajových políček přeletí na pole s transgenní kukuřicí, kde potomstvu předají dominantní alelu genu podmiňující citlivost k Bt endotoxinu? Naopak se zdá (alespoň podle pokusů s laboratorním kmenem, viz Science 284, 965, 1999), že u O. nubilalis se rezistence k Bt toxinu dědí jako neúplně dominantní, na rozdíl od rezistence u jiných druhů hmyzu, kde je většinou recesivního charakteru.

Velice chápu euforii, kterou prožívají biotechnologové v době závratných úspěchů genových manipulací a nijak nechci zpochybňovat perspektivy jejich uplatnění. Jde především o to, v jakém rozsahu, kdy a které z nových transgenních odrůd rostlin se mají uplatnit. Velmi se přimlouvám za respektování evropského stanoviska „předběžné opatrnosti“. Tato moje poznámka se týká oblasti geneticky upravených rostlin odolných proti škůdci, a především zavíječe kukuřičného.

Pozn. red.: Prameny všech aktualit jsou jednotně uváděny vždy na konci, aby čtenář nemusel hledat v textu, má-li o odbornou literaturu zájem. Autor aktuality původně umístil citaci za první odstavec svého příspěvku.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Ivan Hrdý

Doc. RNDr. Ivan Hrdý, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zabývá bioracionálními insekticidy a feromony a jejich uplatněním v integrovaném boji se škůdci. (e-mail: hrdy@uochb.cas.cz)

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné