Petr Jaroslav
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Počet článků: 238
Nechtíc vyrobené „nástroje“
10. 7. 2023 | Vesmír 102, 367, 2023/7
První kamenné nástroje se objevily před 3,3 milionu let. Naši dávní předci je cíleně vyráběli tak, že udeřili kamenem o kámen a následně použili...
První jezdci na koních?
10. 7. 2023 | Vesmír 102, 368, 2023/7
Na území dnešního Bulharska, Rumunska a Maďarska byly zhruba před 4500 až 5000 lety pohřbeny kostry pěti mužů pocházející z tzv. jámové kultury....
Syntéza DNA do rukou bioteroristů?
10. 7. 2023 | Vesmír 102, 370, 2023/7
Laboratorní syntéza DNA přestává být výsadou špičkových laboratoří a specializovaných firem. Na trhu jsou přístroje, které dovolují vyrobit úseky...
Spor o eponyma
10. 7. 2023 | Vesmír 102, 371, 2023/7
Mezi biology zuří spor o pojmenovávání organismů po konkrétních osobách. Příkladem těchto eponym je třeba zebra Hartmannové (Equus zebra...
První hrobníci a umělci možná žili na Jihu Afriky
30. 6. 2023
Naše představa o výjimečnosti člověka Homo sapiens se střetla s novými objevy z jihoafrické jeskyně Vycházející hvězdy. Výzkumy tamních ostatků...
20 000 let starý přívěšek ukrýval DNA svého majitele
31. 5. 2023
Dvacet tisíciletí ležel přívěsek náhrdelníku z jeleního zubu v nánosech Denisovy jeskyně v sibiřském Altaji. Vědcům se přesto podařilo zjistit,...
Žába jako opylovač?
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 306, 2023/6
Jihoamerická rosnička hranatá (Xenohyla truncata) aspiruje na prvního obojživelníka, u něhož byla prokázána významná role při opylování rostlin....
3 500 000 $
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 310, 2023/6
Genové terapie se prosazují nejen při léčbě dědičných chorob, ale také v boji se zhoubnými nádory a na trhu s léky jich rychle přibývá. Problém...
Klíčový spor o patenty
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 311, 2023/6
Americký Nejvyšší soud rozhoduje důležitý patentový spor. Na první pohled by se mohlo zdát, že jeho jádrem je monoklonální protilátka Repatha,...
Potomci dvou samců
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 346, 2023/6
Japonští biologové vypěstovali vajíčka z buněk dospělého myšáka. Po oplození vajíček spermií se narodila zdravá, plodná mláďata, jejichž...
Monet a smog
2. 5. 2023 | Vesmír 102, 246, 2023/5
Slavné mistry impresionismu inspirovalo k nejasným konturám jejich obrazů a bledším barvám oblohy silně znečištěné ovzduší. To tvrdí Anna Lea...
Jak vznikly obří viry
2. 5. 2023 | Vesmír 102, 248, 2023/5
Malé viry měří jen pár desítek nanometrů a jejich dědičná informace vystačí s několika tisíci písmen genetického kódu. Existují však i obří viry,...
Usvědčí testy DNA padělatele léků?
2. 5. 2023 | Vesmír 102, 249, 2023/5
Roční světový obrat s padělanými léky dosahuje podle některých odhadů až dvě stě miliard dolarů. Obchod s nimi kvete hlavně v třetím světě, kde...
Záhada „žlutých bláznivých mravenců“ vyřešena
22. 4. 2023
Mravenci Anoplolepis gracilipes patří ke stovce nejproblematičtějších invazivních druhů světa. Ve svých nepůvodních oblastech dokážou vytvářet...
Hraboši se milují i bez hormonu lásky
3. 4. 2023 | Vesmír 102, 188, 2023/4
Samci a samice severoamerických hrabošů prérijních (Microtus ochrogaster) uzavírají svazky na celý život. Po desetiletí byla pevnost jejich...
Malé, ale všudypřítomné
3. 4. 2023 | Vesmír 102, 198, 2023/4
Svět kolem nás je plný mikroskopických částic plastů. Najdeme je nejen ve vzduchu, ve vodě a v půdě, ale také v organismech rostlin, zvířat i...
Čmeláci mají tradice a kulturu
16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Má lidský plod svůj mikrobiom?
6. 3. 2023 | Vesmír 102, 127, 2023/3
Soubor mikrobů žijících v lidském organismu, mikrobiom, má zásadní význam pro naše fyzické i psychické zdraví. Otázka, kdy se poprvé setkáme s...
Krevety sklapnou klepeta rychlostí vystřeleného projektilu
5. 3. 2023
Mladí jedinci krevety druhu Alpheus heterochaelis sklapnou čelisti klepet se zrychlením 580 000 metrů za sekundu na druhou. To je dvacetkrát vyšší...
Chloroplasty děděné od tatínků
21. 2. 2023
Objev předávání chloroplastů pylovými zrny mění naše představy o dědičnosti vloh uložených v buněčných organelách a otevírá nové možnosti pro...