i
Vyrovnání za HeLa buňky
| 4. 9. 2023 | Vesmír 102, 470, 2023/9
V roce 1951 odebrali lékaři Afroameričance Henriettě Lacksové z nádoru děložního hrdla vzorek, který doputoval do laboratoře onkologa George Otty Geye na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse. Gey zjistil, že se buňky v laboratorních podmínkách neomezeně množí a vytvořil z nich první „nesmrtelnou“ buněčnou linii známou pod označením HeLa. Henrietta Lacksová zemřela o několik týdnů později na rakovinu, ale její buňky žijí dodnes a našly široké uplatnění v biomedicínském výzkumu i biotechnologickém průmyslu (Vesmír 95, 704, 2016/12). Pomohly např. při vývoji vakcíny proti obrně.
Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Zákulisí
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...