i
Vyrovnání za HeLa buňky
| 4. 9. 2023 | Vesmír 102, 470, 2023/9
V roce 1951 odebrali lékaři Afroameričance Henriettě Lacksové z nádoru děložního hrdla vzorek, který doputoval do laboratoře onkologa George Otty Geye na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse. Gey zjistil, že se buňky v laboratorních podmínkách neomezeně množí a vytvořil z nich první „nesmrtelnou“ buněčnou linii známou pod označením HeLa. Henrietta Lacksová zemřela o několik týdnů později na rakovinu, ale její buňky žijí dodnes a našly široké uplatnění v biomedicínském výzkumu i biotechnologickém průmyslu (Vesmír 95, 704, 2016/12). Pomohly např. při vývoji vakcíny proti obrně.
Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Zákulisí
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Doporučujeme
Přírodovědec v ekosystému vědní politiky
Josef Tuček | 2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány
Peter Gál, Robert Zajíček | 2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes
Jana Doubravová, Jakub Klicpera | 2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...