i
Vyrovnání za HeLa buňky
| 4. 9. 2023 | Vesmír 102, 470, 2023/9
V roce 1951 odebrali lékaři Afroameričance Henriettě Lacksové z nádoru děložního hrdla vzorek, který doputoval do laboratoře onkologa George Otty Geye na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse. Gey zjistil, že se buňky v laboratorních podmínkách neomezeně množí a vytvořil z nich první „nesmrtelnou“ buněčnou linii známou pod označením HeLa. Henrietta Lacksová zemřela o několik týdnů později na rakovinu, ale její buňky žijí dodnes a našly široké uplatnění v biomedicínském výzkumu i biotechnologickém průmyslu (Vesmír 95, 704, 2016/12). Pomohly např. při vývoji vakcíny proti obrně.
Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Zákulisí
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.

Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.