i
Vyrovnání za HeLa buňky
| 4. 9. 2023 | Vesmír 102, 470, 2023/9
V roce 1951 odebrali lékaři Afroameričance Henriettě Lacksové z nádoru děložního hrdla vzorek, který doputoval do laboratoře onkologa George Otty Geye na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse. Gey zjistil, že se buňky v laboratorních podmínkách neomezeně množí a vytvořil z nich první „nesmrtelnou“ buněčnou linii známou pod označením HeLa. Henrietta Lacksová zemřela o několik týdnů později na rakovinu, ale její buňky žijí dodnes a našly široké uplatnění v biomedicínském výzkumu i biotechnologickém průmyslu (Vesmír 95, 704, 2016/12). Pomohly např. při vývoji vakcíny proti obrně.
Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Zákulisí
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











