i
Vyrovnání za HeLa buňky
| 4. 9. 2023 | Vesmír 102, 470, 2023/9
V roce 1951 odebrali lékaři Afroameričance Henriettě Lacksové z nádoru děložního hrdla vzorek, který doputoval do laboratoře onkologa George Otty Geye na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse. Gey zjistil, že se buňky v laboratorních podmínkách neomezeně množí a vytvořil z nich první „nesmrtelnou“ buněčnou linii známou pod označením HeLa. Henrietta Lacksová zemřela o několik týdnů později na rakovinu, ale její buňky žijí dodnes a našly široké uplatnění v biomedicínském výzkumu i biotechnologickém průmyslu (Vesmír 95, 704, 2016/12). Pomohly např. při vývoji vakcíny proti obrně.
Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Zákulisí
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...











