Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Spor o eponyma

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 371, 2023/7

Mezi biology zuří spor o pojmenovávání organismů po konkrétních osobách. Příkladem těchto eponym je třeba zebra Hartmannové (Equus zebra hartmannae) nebo střevlík Fabriciův (Carabus fabricii). Organismy nenesou jen jména svých objevitelů, ale třeba i jejich rodinných příslušníků, mecenášů, významných osobností, a dokonce i celebrit. „Svého“ hada tak má třeba matka herce Leonarda DiCapria (Sibon irmelindicaprioae) a „svou“ mnohonožku (Nannaria swiftae) americká zpěvačka Taylor Swiftová. Odhaduje se, že eponymy je pojmenována pětina všech živočichů (viz také Vesmír 101, 351, 2022/6).

Skupina biologů v čele s Richardem Ladlem z Portské univerzity tvrdí [1], že pro eponyma není v 21. století místo, a argumentuje třeba druhy pojmenovanými podle jihoafrického rasisty Cecila Rhodese. Jméno kolonizátorů nese zhruba čtvrtina afrických obratlovců. Zářným příkladem nekorektního eponyma je slepý střevlík obývající několik slovinských jeskyní. Tomu dal německý entomolog Oscar Scheibel v roce 1933 vědecké jméno Anophthalmus hitleri na počest Adolfa Hitlera. Jméno představuje pro svého nositele silnou hrozbu, protože sběratelé nacistických relikvií za něj na černém trhu nabízejí velké sumy. Vzácný brouk je proto ilegálně loven a hrozí mu vyhubení.

Zdaleka ne všichni biologové ale se zavržením eponym souhlasí. Skupina vedená Thomasem Papem z Dánského přírodovědného muzea namítá [2], že změna názvů s eponymy z ryze etických důvodů by vnesla do pojmenování organismů chaos. Někteří vědci volí kompromis a přimlouvají se za odstranění eponym odvolávajících se na silně kontroverzní osobnosti, jako byl třeba právě Adolf Hitler. Uvidíme, jak se spor vyvine. Ale představme si, že by se do odstraňování jmen pustily i jiné obory a zmizela by třeba Planckova konstanta, Ludolfovo číslo nebo Archimédův zákon.

[1] Guedes P. et al.: Nat. Ecol. Evol., 2023, DOI: 10.1038/s41559-023-02022-y

[2] Ceríaco L. M. P. et al.: Zool. J. Linn. Soc., 2023, DOI: 10.1093/zoolinnean/zlac107

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...