Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Parazit do každé rodiny

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 351, 2022/6

Druhová jména organismů často vycházejí z jejich vzhledu či vlastností, obvyklé je i pojmenování po významných vědcích. Výjimkou není ani inspirace osobnostmi, které se proslavily v jiném oboru lidské činnosti. Pavel Sroka z Biologického centra AV ČR např. s kolegy před čtyřmi lety pojmenoval fosilní pošvatky (angl. stoneflies) po členech Rolling Stones (např. Petroperla mickjaggeri, Lapisperla keithrichardsi nebo Largusoperla brianjonesi).

Analýza jmen 2891 parazitických červů (hlístic, ploštěnců a motolic) popsaných v posledních dvaceti letech upozornila na zajímavý trend. Asi 1500 z nich získalo jméno po hostitelském organismu, místě nálezu nebo nápadném tělesném znaku. Další nesou jméno významného vědce či nevědecké osobnosti (např. Baracktrema obamai). Ale v sledovaných dvaceti letech postupně přibývalo i parazitů pojmenovaných po rodinných příslušnících či dokonce po domácích mazlíčcích svých objevitelů. Např. tasemnice Rhinebothrium corbatai se jmenuje podle Corbaty – velšteriéra argentinské parazitoložky Adriany Menoretové, která tasemnici popsala (a popis publikovala v časopise Folia Parasitologica, vydávaném Biologickým centrem AV ČR). Hostitelem tasemnice přitom není pes, ale rejnok.

Autoři analýzy nejsou z tohoto trendu příliš nadšeni. Celebrita populární v jedné části světa může jinde vzbuzovat averzi, pojmenování po příbuzných zase může být způsobem, jak uspokojit samolibost objevitele, aniž by porušil nepsané pravidlo zakazující pojmenovat druh sám po sobě. Přimlouvají se za kreativitu v pojmenovávání nových druhů, ale doporučují vyvarovat se nepotismu.

Poulin R. et al.: Proc. R. Soc. B, 2022, DOI: 10.1098/rspb.2021.2708

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Zoologie, Parazitologie, Biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...