Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Parazit do každé rodiny

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 351, 2022/6

Druhová jména organismů často vycházejí z jejich vzhledu či vlastností, obvyklé je i pojmenování po významných vědcích. Výjimkou není ani inspirace osobnostmi, které se proslavily v jiném oboru lidské činnosti. Pavel Sroka z Biologického centra AV ČR např. s kolegy před čtyřmi lety pojmenoval fosilní pošvatky (angl. stoneflies) po členech Rolling Stones (např. Petroperla mickjaggeri, Lapisperla keithrichardsi nebo Largusoperla brianjonesi).

Analýza jmen 2891 parazitických červů (hlístic, ploštěnců a motolic) popsaných v posledních dvaceti letech upozornila na zajímavý trend. Asi 1500 z nich získalo jméno po hostitelském organismu, místě nálezu nebo nápadném tělesném znaku. Další nesou jméno významného vědce či nevědecké osobnosti (např. Baracktrema obamai). Ale v sledovaných dvaceti letech postupně přibývalo i parazitů pojmenovaných po rodinných příslušnících či dokonce po domácích mazlíčcích svých objevitelů. Např. tasemnice Rhinebothrium corbatai se jmenuje podle Corbaty – velšteriéra argentinské parazitoložky Adriany Menoretové, která tasemnici popsala (a popis publikovala v časopise Folia Parasitologica, vydávaném Biologickým centrem AV ČR). Hostitelem tasemnice přitom není pes, ale rejnok.

Autoři analýzy nejsou z tohoto trendu příliš nadšeni. Celebrita populární v jedné části světa může jinde vzbuzovat averzi, pojmenování po příbuzných zase může být způsobem, jak uspokojit samolibost objevitele, aniž by porušil nepsané pravidlo zakazující pojmenovat druh sám po sobě. Přimlouvají se za kreativitu v pojmenovávání nových druhů, ale doporučují vyvarovat se nepotismu.

Poulin R. et al.: Proc. R. Soc. B, 2022, DOI: 10.1098/rspb.2021.2708

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Zoologie, Parazitologie, Biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....