Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Stopování pravěké zvěře

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 544, 2023/10

Pohoří Doro! nawas v Namibské poušti je chudé na vegetaci, ale protože se tu nachází řada trvalých vodních zdrojů, má překvapivě pestrou faunu. Žijí tu antilopy, sloni, žirafy, ale i lvi nebo levharti. Dnes je to opuštěný kraj, ale před třemi tisíciletími lidé v těchto horách lovili zvěř a zanechali tu po sobě četné skalní malby a rytiny. Vedle lidí a zvířat zobrazuje obrovské množství rytin lidské a zvířecí stopy. Odborníci o ně nejevili větší zájem. Tým vedený Andreasem Pastoorsem z Erlangensko-norimberské univerzity Friedricha Alexandra si však nyní k jejich průzkumu přizval špičkové experty – trojici lovců z řad původních obyvatel. Výsledky společného bádání zveřejnili v časopise PLoS ONE.

Z 513 stop vyrytých do skály pravěkými lidmi dokázali lovci v 90 % případů určit druh zvířete. Celkem identifikovali 39 druhů živočichů. Druhové spektrum původců stop se ukázalo jako podstatně bohatší než rejstřík zvířat zobrazených na skalních stěnách. Zkušené oko stopařů vyčetlo z tisíciletých rytin stop často také pohlaví a věk zvířete, a dokonce i to, které noze lze konkrétní stopu připsat. Zajímavé výsledky přineslo určení směru, kterým zvíře putovalo. Pravěcí lidé v tom měli určitý řád. Například stopy chocholatek byly vyryty tak, jako kdyby zvíře sestupovalo skalní stěnou dolů. Naopak stopy nosorožců, žiraf, ale i perliček nebo lidí směřovaly skálou vzhůru. Antilopy kudu nebo prasata bradavičnatá putovala obousměrně a zebry se „toulaly, jak je napadlo“.

Zajímavé je, že některé druhy zvířat v této oblasti v době vzniku maleb a rytin nežily, protože tu na ně bylo příliš velké sucho. Pravěcí lovci museli tyto živočichy znát odjinud. Proč ryli jejich stopy do zdejších skal? „Na to nemáme za současného stavu poznání odpověď,“ přiznává Andreas Pastoors.

Lenssen-Erz T. et al.: PLoS ONE, 2023, DOI: 10.1371/journal.pone.0289560.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...