Petr Jaroslav
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Počet článků: 238
Prasečí ledviny pracují v lidském těle
23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
První transplantace prasečího srdce člověku
13. 1. 2022
Američtí lékaři transplantovali 57letému pacientovi s těžkou srdeční arytmií srdce geneticky modifikovaného prasete. Půjde o průlom v...
Ochočené kvasinky
6. 12. 2021 | Vesmír 100, 725, 2021/12
Ad Vesmír 100, 618, 2021/10 Rád v nadsázce říkám, že naším pravděpodobně prvním domácím mazlíčkem byla kvasinka, kterou jsme domestikovali dávno...
Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence
4. 12. 2021
Vědci z Vermontské, Tuftsovy a Harvardovy univerzity objevili novou formu biologické reprodukce a vytvořili sebereplikující se živé roboty. Tyto...
Cesta od divokého k domácímu hmyzu
4. 10. 2021 | Vesmír 100, 618, 2021/10
Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...
Pokrok v hledání kvantového kompasu ptáků
8. 7. 2021
Zpěvní ptáci migrující během noci jsou pozoruhodně zdatní navigátoři. Při osamoceném letu, často na velké vzdálenosti, používají různé směrové...
Dračí člověk – náš nejbližší příbuzný
7. 7. 2021
Lebku nalezenou údajně ve třicátých letech poblíž čínského Charbinu přisoudili čínští vědci dosud neznámému druhu člověka Homo longi. Žil zhruba...
Od nukleinu po CRISPR
3. 5. 2021 | Vesmír 100, 312, 2021/5
Píše se rok 1871. V Praze vychází první číslo časopisu Vesmír a v německém Tübingenu vydává Felix Hoppe-Seyler knihu Medizinisch-chemische...
Žabí buňky se proměnily v živé stroje
21. 4. 2021
Nová generace živých robotů vytvořených z buněk žabího embrya si zachovala schopnost autonomního pohybu či samohojení rok staré generace Xenobotů...
Lidské buňky v opičích embryích
18. 4. 2021
K čemu je dobré vytvářet opičí zárodky s příměsí lidských buněk schopných proměny na všechny možné typy tkání a orgánů? Nad článkem ve vědeckém...
Naděje a obavy z pokroku v embryologii
28. 3. 2021
Hned několik týmů hlásí zásadní průlomy na dvou frontách. Na té první se podařilo vytvořit věrnou imitaci lidského embrya z buněk, které pocházejí...
Minimozky neandrtálců ve zkumavce
27. 2. 2021
Jak se lišily mozky pravěkých lidí Homo sapiens od mozků neandrtálců a denisovanů? Tuto otázku chce zodpovědět vědecký tým s pomocí laboratorních...
Rypoši mluví nářečími
1. 2. 2021
Afričtí hlodavci rypoši lysí (Heterocephalus glaber) opět překvapili. K pozoruhodným vlastnostem, k nimž patří odolnost proti palčivé bolesti,...
Výzkumy Pasteurovy o sněti slezinné a o očkování jakožto prostředku ochranném
1. 2. 2021 | Vesmír 100, 130, 2021/2
1881: V době novější nevzbudil žádný z výzkumů mikroskopických tolik pozornosti jako výzkumy Pasteurovy o sněti slezinné a o moru kuřím. Sněti...
První geneticky modifikované maso může na talíře Američanů
31. 12. 2020
Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) schválil maso geneticky modifikovaného prasete linie GalSafe jako bezpečné pro konzumaci. Budou si...
Rostlina se naučila schovávat před lidmi
24. 12. 2020
Více než dva tisíce roků sbírají obyvatelé čínského Sikkimu hlízy horské liliovité rostliny Fritillaria delavayi a používají je při výrobě léků...
Mládě z umělé dělohy
16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Rypoši lysému svědčí vydýchaný vzduch
5. 10. 2020 | Vesmír 99, 554, 2020/10
Člověku se dělá ve vydýchaném vzduchu s vyšším obsahem oxidu uhličitého nevolno. Rypošům lysým hrozí křeče, když se ocitnou na čerstvém povětří.
Čmeláci pohánějí rostliny ke kvetení
13. 7. 2020 | Vesmír 99, 388, 2020/7
Když čmeláci zemní strádají nedostatkem pylu, zařídí si urychlený nástup kvetení rostlin, a tím i přísun vydatného zdroje živin.
CRISPR léčí
1. 6. 2020 | Vesmír 99, 339, 2020/6
Nový nástroj genového inženýrství si razí cestu na kliniky. Měl by pomoci nejen při léčbě dědičných chorob, ale i při nádorových onemocněních nebo...