i

Aktuální číslo:

2022/11

Téma měsíce:

Cytoskelet

Náhradní díly z prasete

Xenotransplantace jako návrat do budoucnosti
 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 374, 2022/6
 |  Seriál: Xenotransplantace, 1. díl (Následující)

Pátek 7. ledna 2022 se navždy zapsal jako den, kdy v těle člověka začalo bít první geneticky modifikované prasečí srdce. Šlo o prozatím poslední ze série experimentálních transplantací srdce a ledvin od prasat s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Představují neklamný signál, že toto odvětví transplantační medicíny si počátkem století vybralo oddechový čas a teď znovu nabírá obrátky.

Prasečí dárce na operačním stole

Před transplantací prasečích ledvin Jimu Parsonsovi (viz kapitolu První vlaštovky) vystavili lékaři v laboratoři krvinky zvířecího dárce příjemcovu krevnímu séru a sledovali, zda mezi nimi nedochází k imunitní reakci. Prase bylo rovněž prověřeno na přítomnost virů. Orgány se podařilo získat podobně, jako kdyby byl dárcem člověk. Prase bylo uvedeno do narkózy a chirurgové vyjmuli ledviny z těla zvířete na operačním sále. Z ledvin lékaři odebrali vzorky na další analýzy. Prasečí ledviny se podle chirurgů příliš nelišily od lidských. Cévy však byly měkčí a jejich napojení na cévy lidského příjemce bylo obtížnější. Pokud jde o prasečí močovody, ty se od lidských prakticky nelišily. Po odběru orgánů bylo prase šetrně utraceno.

Tonoucí se stébla chytá, a tak se od 17. století pokoušeli lékaři ulevit pacientům od různých chorob transfuzí zvířecí krve. Kdo si v 19. století přivodil velkou otevřenou ránu, dostal na její překrytí žabí kůži. Když v roce 1902 zavedl francouzský chirurg Alexis Carrel postup pro sešívání stěn cév, otevřel cestu k pokusům transplantovat zvířecí tkáně a orgány lidem, k tzv. xenotransplantacím.1) Zpočátku šlo o obskurní praktiky, při nichž měla starcům navrátit ztracenou vitalitu transplantace tkání z varlat šimpanzů. Na to v šedesátých letech 20. století navázaly experimenty, snažící se nahradit nefunkční lidský orgán zvířecím.

V roce 1963 přežil pacient s transplantovanou šimpanzí ledvinou téměř devět měsíců. O rok později se lékaři pokusili poprvé člověku transplantovat šimpanzí srdce, ale pacient zemřel už po dvou hodinách. První transplantace šimpanzích jater člověku následovala v roce 1966. O tři desetiletí později, roku 1992, přežil pacient s transplantovanými játry paviána už sedmdesát dnů.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Náhrady orgánů

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Léčba před narozením

Léčba před narozením audio

Jaroslav Petr  |  17. 11. 2022
Smrtelnou, dědičnou Pompeho chorobu, které těžce postihuje už novorozence, léčili lékaři ještě před narozením dítěte tak, že postiženému plodu...
Mentální anorexie a mikrobiom

Mentální anorexie a mikrobiom

S pozměněným či nepříznivým složením mikrobioty dnes spojujeme nejrůznější onemocnění. Dysbióza se popisuje u idiopatických střevních zánětů,...
Vojna proti ukrajinskej kultúre

Vojna proti ukrajinskej kultúre uzamčeno

Roman Liubun  |  31. 10. 2022
Ako ospravedlnenie svojich plánov na ovládnutie Ukrajiny predniesol Vladimír Putin 21. februára tohto roku krátku „prednášku“ z histórie. V jeho...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné