i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Příliš hlučné tiché mutace

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 550, 2023/10

Od chvíle, kdy James Watson a Francis Crick představili světu dvojitou šroubovici DNA, uplynulo v dubnu 2023 už sedmdesát let. Přesto nás základní molekula dědičnosti nepřestává překvapovat.1) Tiché mutace jsme považovali za bezvýznamné. Je ale stále jasnější, že mohou vyvolat proměnu zdravé buňky ve zhoubný nádor a způsobit řadu dalších problémů.

Slova „hrad“ a „hadr“ jsou tvořená stejnými písmeny, ale jejich význam se diametrálně liší. Podobná záměna v pořadí písmen genetického kódu v naší dědičné informaci mívá za následek vážné problémy. Pokud k ní např. dojde v genu VHL, hrozí jeho nositelům von Hippel-Lindauova choroba. Ta se nejčastěji projevuje růstem nádorů v nervové soustavě.

V roce 2020 však popsal tým pod vedením Sin Lua z americké University of Notre Dame případ otce a dvou jeho dětí, kteří trpěli von Hippel-Lindauovou chorobou, ale jejich gen VHL nevykazoval závažnou změnu. Došlo v něm k záměně jediného písmene genetického kódu a ta neměla svým nositelům působit potíže. Změna dědičné informace tří pacientů připomínala situaci, kdy někdo napíše „kopule“ a druhý „kupole“. Prohozením písmen se na významu slova nic nemění. V genu VHL zdravých lidí se obvykle nachází na zcela určitém místě trojice písmen genetického kódu GGT. U pacientů došlo k záměně jednoho písmene a vznikla trojice písmen GGC. To nemělo vyvolat problémy, protože když buňka syntetizuje podle instrukcí DNA (přes prostředníka v podobě mRNA) nový protein, zařadí do něj aminokyselinu prolin jak na povel instrukce GGT, tak i GGC.2)

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...