Nechtíc vyrobené „nástroje“
| 10. 7. 2023První kamenné nástroje se objevily před 3,3 milionu let. Naši dávní předci je cíleně vyráběli tak, že udeřili kamenem o kámen a následně použili odštípnuté ostré úlomky k řezání, škrábání a dalším činnostem. Tým vedený Lydií Lunczovou z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii ale na stránkách vědeckého časopisu Science Advances referuje o kamenných úštěpcích, které jako kdyby z oka vypadly nejstarším známým kamenným nástrojům, přestože vznikly mimo jakoukoli pochybnost zcela nechtěně jako vedlejší produkt úplně jiné činnosti.
Výrobcem těchto „nechtěných“ nástrojů jsou makaci jávští (Macaca fascicularis) z thajského ostrova Yao Noi, kteří si rádi pochutnávají na semenech palmy olejné. Jejich tvrdý obal rozbíjejí tak, že semeno položí na plochý kámen a udeří do něj druhým kamenem. Při úderu kamenného kladiva o kamennou kovadlinu se někdy odštípne ostrý úlomek. Opice mu nevěnují nejmenší pozornost a už vůbec je nenapadne, aby jej použily jako nástroj. Podrobným zkoumáním kamenných štěpin na místech, kde makaci rozbíjejí semena, došli Lunczová a spol. k závěru, že úlomky svými parametry naplňují kritéria, která podle paleoantropologů odlišují cíleně vyráběné kamenné nástroje od úlomků vzniklých působením přírodních sil. Autoři studie proto upozorňují, že zdaleka ne všechny ostré kamenné úštěpky nalézané na pravěkých nalezištích musí být nutně výsledkem cílevědomé výroby nástrojů.
Studie potvrzuje teorie, které kladou vznik cílené výroby kamenných nástrojů do souvislosti s používáním kamenů jako kovadliny a kladiva k rozbíjení tvrdých skořápek a slupek. Nemuselo jít vždycky jen o semena. Například myanmarští makaci jávští používají kameny k rozbíjení lastur mlžů, aby se dostali k jejich masu. Jihoamerické malpy kapucínské (Cebus capucinus) dobývají pomocí kamenů potravu ze země.
Proffitt T. et al.: Science Advances, 2023, DOI: 10.1126/sciadv.ade8159
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [512,68 kB]