Aktuální číslo:

Nechtíc vyrobené „nástroje“

| 10. 7. 2023

| Vesmír 102, 367, 2023/7

První kamenné nástroje se objevily před 3,3 milionu let. Naši dávní předci je cíleně vyráběli tak, že udeřili kamenem o kámen a následně použili odštípnuté ostré úlomky k řezání, škrábání a dalším činnostem. Tým vedený Lydií Lunczovou z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii ale na stránkách vědeckého časopisu Science Advances referuje o kamenných úštěpcích, které jako kdyby z oka vypadly nejstarším známým kamenným nástrojům, přestože vznikly mimo jakoukoli pochybnost zcela nechtěně jako vedlejší produkt úplně jiné činnosti.

Čtěte také

Hledání pravěkých „nástrojařů“

V roce 2011 objevila francouzská archeoložka Sonia Harmandová s mezinárodním týmem v severokeňském areálu Lomekwi (lokalita 3) štípané kamenné předměty. Ležely ve vrstvách starých 3,3 milionu let [1], což znamenalo, že jsou o 700 tisíc let starší než artefakty z lokality Gona v etiopském Afaru, jimž do té doby toto prestižní prvenství náleželo (obr. 1, též Vesmír 100, 324, 2021/5). Určitou dobu na prvenství útočily i nálezy z Etiopie, ale dnes už většina badatelů nálezy z Lomekwi akceptuje coby nejstarší známé artefakty vyrobené předky člověka, a tak také vstoupily do obecných přehledů a učebnic. [2]

Výrobcem těchto „nechtěných“ nástrojů jsou makaci jávští (Macaca fascicularis) z thajského ostrova Yao Noi, kteří si rádi pochutnávají na semenech palmy olejné. Jejich tvrdý obal rozbíjejí tak, že semeno položí na plochý kámen a udeří do něj druhým kamenem. Při úderu kamenného kladiva o kamennou kovadlinu se někdy odštípne ostrý úlomek. Opice mu nevěnují nejmenší pozornost a už vůbec je nenapadne, aby jej použily jako nástroj. Podrobným zkoumáním kamenných štěpin na místech, kde makaci rozbíjejí semena, došli Lunczová a spol. k závěru, že úlomky svými parametry naplňují kritéria, která podle paleoantropologů odlišují cíleně vyráběné kamenné nástroje od úlomků vzniklých působením přírodních sil. Autoři studie proto upozorňují, že zdaleka ne všechny ostré kamenné úštěpky nalézané na pravěkých nalezištích musí být nutně výsledkem cílevědomé výroby nástrojů.

Makak jávský (Macaca fascicularis) používá kamenné nástroje k rozbíjení lastur, aby se dostal k potravě.

Snímek © Lydia V. Luncz

Studie potvrzuje teorie, které kladou vznik cílené výroby kamenných nástrojů do souvislosti s používáním kamenů jako kovadliny a kladiva k rozbíjení tvrdých skořápek a slupek. Nemuselo jít vždycky jen o semena. Například myanmarští makaci jávští používají kameny k rozbíjení lastur mlžů, aby se dostali k jejich masu. Jihoamerické malpy kapucínské (Cebus capucinus) dobývají pomocí kamenů potravu ze země.

Proffitt T. et al.: Science Advances, 2023, DOI: 10.1126/sciadv.ade8159

Ke stažení

článek ve formátu pdf [512,68 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.

články autora