Hledání pravěkých „nástrojařů“
V roce 2011 objevila francouzská archeoložka Sonia Harmandová s mezinárodním týmem v severokeňském areálu Lomekwi (lokalita 3) štípané kamenné předměty. Ležely ve vrstvách starých 3,3 milionu let [1], což znamenalo, že jsou o 700 tisíc let starší než artefakty z lokality Gona v etiopském Afaru, jimž do té doby toto prestižní prvenství náleželo (obr. 1, též Vesmír 100, 324, 2021/5). Určitou dobu na prvenství útočily i nálezy z Etiopie,1) ale dnes už většina badatelů nálezy z Lomekwi akceptuje coby nejstarší známé2) artefakty vyrobené předky člověka, a tak také vstoupily do obecných přehledů a učebnic. [2]
Když byly přesné odlitky těchto předmětů v roce 2021 při desetiletém výročí objevu poprvé vystaveny v Národním muzeu pravěku v Les Eyzies na jihozápadě Francie, tedy dříve než v Keni, vyvolalo to určité rozpaky. Paleontolog Richard Leakey v tom (snad s nadsázkou) dokonce spatřoval projev jakéhosi neokolonialismu. A tak se na přelomu let 2021–2022 konečně představily keňské i mezinárodní veřejnosti v Keňském národním muzeu v Nairobi.3) Stinnou stránkou bylo, že během výstavy 78letý Richard Leakey zemřel.
Žádný přelomový nález se nevyhne tvrdé kolegiální diskusi. Některé otázky kolem lokality Lomekwi se během deseti let vyřešily, jiné zůstávají otevřené dosud. Ve východoafrických nálezových areálech v Afaru, v povodí řeky Omo nebo v okolí jezera Turkana odbornící obvykle začínají terénní průzkum na ukloněných profilech strmě prořízlých svahů a teprve na vytipovaných místech pak otevřou větší sondy. Výzkum v Lomekwi nenabízí ideální nálezovou situaci, kde by se podařilo nalézt kamenné předměty ve stejné vrstvě s kosterními pozůstatky homininů i živočichů, jako třeba v slovutné Olduvajské rokli. Ne všechny předměty byly skutečně vyzvednuty z autentické nálezové vrstvy. Americký paleoantropolog Tim White, mající za sebou výzkumy v etiopském Afaru, spolu s dalšími kolegy nejprve zpochybnili, že jsou tyto nálezy tak prastaré. Časem se ale pochybnosti o stáří nálezů podařilo rozptýlit.