Literární kronika první republiky

Seznam článků v seriálu - počet: 10

1. díl

Hledání centra
Vladimír Barborík  |  4. 2. 2019  |  Vesmír 98, 108, 2019/2

Tímto článkem zahajujeme seriál textů vycházejících z knihy Literární kronika první republiky. Tato publikace představuje vybrané jevy a díla československé literární kultury v letech 1918–1938.
 
2. díl

Jak a co se četlo za první republiky
Jiří Trávníček  |  4. 3. 2019  |  Vesmír 98, 180, 2019/3

Česká literatura již v polovině 19. století dokázala obhájit své právo na novodobou existenci; konkrétně že je schopna nabídnout díla v rozmanitosti žánrové (jen román jí chyběl), tematické i stylové. Pro druhou polovinu 19. století je příznačná především otázka dalšího rozvoje – postupné emancipování prvku estetického od prvku vlastenecky-národního a také otázka publika.
 
3. díl

Roztomilá postavička, trpaslíček Kulihrášekuzamčeno
Pavel Kořínek  |  1. 4. 2019  |  Vesmír 98, 248, 2019/4

Literární historie zaměřuje v posledních letech stále více svoji pozornost i na tematické okruhy a oblasti v domácím kontextu dlouho opomíjené. Rozšíření záběru o studium populárních textů (mimo jiné i těch cílících na dětské publikum) umožňuje nejen sledovat dění na českém kulturním poli v širší perspektivě, ale otevírá i příležitost pro posuzování obousměrně inspirativních a inspirujících přenosů mezi (ze všeho nejvíce jen iluzorními, ideálními) póly „vysokého“ a „nízkého“, „uměleckého“ a „komerčního“, „původního“ a „odvozeného“ či „invenčního“ a „stereotypního“.
 
4. díl

České milenky a německá ghettauzamčeno
Jan Budňák  |  6. 5. 2019  |  Vesmír 98, 312, 2019/5

Jak uchopit souvislosti mezi česky a německy psanou literaturou z českých zemí. Tyto vztahy se přitom neomezují jen na často zmiňovanou kulturní rivalitu nebo mlčení o „těch druhých“. Ve skutečnosti jde o členité pole česko‑německých rezonancí a inspirací, dvojdomostí i „přestupů“ v rámci společně sdíleného kulturního prostoru.
 
5. díl

Kulturní a literární čechoslovakismusuzamčeno
Vladimír Barborík  |  3. 6. 2019  |  Vesmír 98, 376, 2019/6

Valné shromáždění Matice slovenské, které se konalo ve čtvrtek 12. května 1932 v Martině, provedlo ve výboru této organizace závažné personální změny. Nešlo jen o jednotlivé osoby, ale o předem připravenou změnu charakteru instituce.
 
6. díl

Literární cenzura v liberální demokraciiuzamčeno
Petr Šámal  |  8. 7. 2019  |  Vesmír 98, 468, 2019/7

 
7. díl

Podkarpatská Rus a její literaturyuzamčeno
Alexander Kratochvil  |  2. 9. 2019  |  Vesmír 98, 532, 2019/9

Pro literaturu na Podkarpatské Rusi jsou příznačné historicky se měnící vazby na maďarskou, ruskou, ukrajinskou, českou i slovenskou kulturu. Svým hybridním rázem dokládá, že existují regiony a kontaktní zóny, které nelze pochopit prizmatem jediné, čistě národní kultury.
 
8. díl

Republika si cení svých spisovatelůuzamčeno
Lenka Sládková  |  7. 10. 2019  |  Vesmír 98, 596, 2019/10

 
9. díl

Avantgarda: metoda a cíluzamčeno
Zuzana Říhová  |  11. 11. 2019  |  Vesmír 98, 656, 2019/11

Josef Hora v článku Kulturní smysl doby z října 1919 píše: „Heslo doby zní: Rychle. Smysl doby je: proměna. Taková je metoda i cíl.“ Horovo prohlášení vystihuje charakter pojmu avantgarda jakožto (vojenského) předvoje, tj. průkopnického a revolučního hnutí.
 
10. díl

Hledání kvality překladu a role překladateleuzamčeno
Ondřej Vimr  |  9. 12. 2019  |  Vesmír 98, 720, 2019/12

Jsou překladatelé vědci, mistři pera, diplomaté i univerzální mezikulturní zprostředkovatelé. Většina se asi považuje za zručné řemeslníky. Součástí konkurenčního boje nakladatelů v ambiciózním meziválečném Československu se stala i podoba překladu. S houstnoucí atmosférou na mezinárodní politické scéně byli navíc jako mezikulturní aktéři vtaženi do soukolí diplomacie.
 

 

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné