mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Hledání menšinové literatury

Maďarská literatura v ČSR
 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 56, 2020/1

Po vzniku Československa byly jižní hranice Slovenska stanoveny bez ohledu na etnický princip, takže se na území nového státu ocitlo více než milion Maďarů. Tento „maďarský pás“ byl najednou odtržen od svého přirozeného kulturního centra, Budapešti, a místní obyvatelé si museli v nové situaci vytvořit systém vlastního kulturního a literárního života a nově definovat svou menšinovou identitu.

Otázka, zda vůbec existuje maďarská menšinová literatura v Československu, a jestliže ano, jakou by měla mít podobu, tvořila jádro diskuse, jež proběhla hned na počátku dvacátých let na stránkách časopisu Tűz (Oheň, 1921–1923). Diskuse otevřela otázky, které rezonovaly i v dalších desetiletích. Tvoří menšinová literatura samostatný celek, nebo je součástí národní literatury? Dá se vyčlenit z jednotné národní jazykové a literární tradice? Co určuje rysy menšinové literatury: geografická poloha a historicko-politická situace, nebo struktura literárního života, či původ, místo působení autorů? Nebo jsou to estetická a tematická specifika literárních děl?

Otázky vyplývaly z mimoliterárních okolností, jež měly za následek neorganický literární vývoj. Autor úvodního slova diskuse, básník a vydavatel Jenő Gömöri, byl toho názoru, že literatura není ovlivňována tím, na jakém území vzniká, jiní účastníci debaty naopak zdůrazňovali význam regionálních literatur, protože obohacují i tzv. univerzální maďarskou literaturu. Další přispěvatelé se zase obávali provinčnosti. V odpovědích se zrcadlily i ideologické postoje: samostatnost menšinové literatury zdůrazňovali spíše provládní aktivisté, univerzalitu zase pravicově orientovaní diskutující, podle kterých má literatura plnit roli národně obrannou. Dokonce se rýsovala i určitá mesianistická pozice ústící později do literárního hnutí, které menšinové literatuře připisovalo funkci zprostředkovatele středoevropských a evropských idejí a stavělo se do role reformátora celé maďarské kultury. Jeden z nejvýraznějších přívrženců této myšlenky, významný dobový publicista Zoltán Fábry, to shrnul následovně: „My nemůžeme žít jen maďarský život, my z naší pozice pozorujeme svět. A obraz světa skrze nás objasňuje maďarský celek a v nás se sceluje do příkazu doby: měnit se, změnit. Změnit se tak, abychom se dotýkali evropských změn lidstva.“

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Judit Görözdi

Judit Görözdi (*1968) je hungaristka, literární historička. Věnuje se především současné maďarské próze, maďarskoslovenskému literárnímu transferu, působí v Ústavu svetovej literatúry SAV. Věnovala se próze Miklóse Mészölyho, o níž vydala monografie Hangyasírás, csillagmorajlás (2006), Figúry odmlčania v próze Miklósa Mészölya (2010). Podoby historické narace zpracovala v monografii Dejiny v  súčasných maďarských románoch (2019). Přítomný text je zkrácenou verzí stejnojmenné stati otištěné v knize Literární kronika první republiky (2019).
Görözdi Judit

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...