i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Hledání kvality překladu a role překladatele

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 720, 2019/12

Jsou překladatelé vědci, mistři pera, diplomaté i univerzální mezikulturní zprostředkovatelé. Většina se asi považuje za zručné řemeslníky. Součástí konkurenčního boje nakladatelů v ambiciózním meziválečném Československu se stala i podoba překladu. S houstnoucí atmosférou na mezinárodní politické scéně byli navíc jako mezikulturní aktéři vtaženi do soukolí diplomacie.

Na sklonku roku 1927 přinesl Časopis pro moderní literaturu, vydávaný Klubem moderních nakladatelů Kmen, provolání k čtenářům, ve kterém vyzdvihoval přednosti téměř třiceti svých nakladatelů, mimo jiné v oblasti překladové literatury: „Nakladatelé sdružení v Kmeni uvažují o knihách, které mají býti přeloženy, a snaží se vydávati pouze díla, jichž užitečnost je nade všechny pochyby. Překlady zadávají skutečným překladatelům, kteří dovedou vystihnouti zvláštnosti originálů, namnoze dávají překlady i přehlížet, aby získali věcnou i filologickou správnost.“

Provolání bylo reakcí na marketingovou akci zahraničně řízeného nakladatelství Rodinná knihovna – Henning Franzen, které na český trh začalo dodávat velmi levné většinou překladové knihy, jimž domácí nakladatelé nemohli konkurovat. Ač se jednalo o krátkou epizodu, byl to jeden z kulminačních bodů prakticky nepřetržitého meziválečného napětí na knižním trhu, které nakladatele nutilo výrazně se profilovat a bojovat o své místo u čtenářů. Promyšlená práce s překlady přitom patřila mezi ústřední motivy, jimiž ambiciózní nakladatelé vyzdvihovali své kvality a upozorňovali na nedostatky konkurentů. Ti dle provolání „užívají překladů starších, nevydávají díla úplná, komolí texty, takže obsáhlá klasická díla stávají se v jejich vydáních knihami naprosto neuměleckými. Překladatelé jsou pseudonymní nebo anonymní.“

V návaznosti na provolání uspořádal redaktor Kmene Julius Fučík v roce 1928 anketu na téma co a jak překládat, které se zúčastnila řada předních osobností překladu, mj. František Bíbl, Otokar Fischer, Jindřich Hořejší, Bohumil Mathesius, Jiří Weil či Jaroslav Zaorálek. Na celkovém přístupu k překladu, na jeho ideální metodě i na smyslu výběru děl se vzácně shodovali.

Jak se ideálně překládalo mezi válkami

Překlady zastarávají rychleji než původní texty. Mimo jiné proto, že v sobě mají zakódovánu dobovou metodu překladu, tedy charakteristický způsob práce s jazykem a přístup k obsahové interpretaci originálu. Představa ideálního přístupu se v čase mění, a proto mívá nová generace tendenci přeložit významná díla znovu, aby překlad lépe odpovídal momentálnímu stavu jazyka i pohledu na výchozí dílo, pokud tedy tuto generaci dané dílo stále zajímá. Zatímco u originálu je svázanost s dobou považována za kvalitu a na konkrétních dílech lze dokládat stav národní literatury v určitém období, u překladu je dobovost často na překážku jeho delší životaschopnosti, neboť dokládá především stav metody překladu v určité době. V meziválečném čase se však podařilo formulovat a do praxe uvést přístup, který dokázal inspirovat překlady nadčasové a dodnes živé, přestože si kladl za cíl být maximálně spjat se svou dobou.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Ondřej Vimr

Ondřej Vimr (*1978), historik a sociolog překladu. Působil jako stipendista programu Marie Curie Research Fellow na Univerzitě v Bristolu. V roce 2014 vydal knihu Historie překladatele. Cesty skandinávských literatur do češtiny (1890–1950). V současnosti je zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Stať je zkrácenou verzí textu otištěného v knize Literární kronika první republiky. (e-mail: vimr@ucl.cas.cz)
Vimr Ondřej

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...