i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Hledání kvality překladu a role překladatele

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 720, 2019/12

Jsou překladatelé vědci, mistři pera, diplomaté i univerzální mezikulturní zprostředkovatelé. Většina se asi považuje za zručné řemeslníky. Součástí konkurenčního boje nakladatelů v ambiciózním meziválečném Československu se stala i podoba překladu. S houstnoucí atmosférou na mezinárodní politické scéně byli navíc jako mezikulturní aktéři vtaženi do soukolí diplomacie.

Na sklonku roku 1927 přinesl Časopis pro moderní literaturu, vydávaný Klubem moderních nakladatelů Kmen, provolání k čtenářům, ve kterém vyzdvihoval přednosti téměř třiceti svých nakladatelů, mimo jiné v oblasti překladové literatury: „Nakladatelé sdružení v Kmeni uvažují o knihách, které mají býti přeloženy, a snaží se vydávati pouze díla, jichž užitečnost je nade všechny pochyby. Překlady zadávají skutečným překladatelům, kteří dovedou vystihnouti zvláštnosti originálů, namnoze dávají překlady i přehlížet, aby získali věcnou i filologickou správnost.“

Provolání bylo reakcí na marketingovou akci zahraničně řízeného nakladatelství Rodinná knihovna – Henning Franzen, které na český trh začalo dodávat velmi levné většinou překladové knihy, jimž domácí nakladatelé nemohli konkurovat. Ač se jednalo o krátkou epizodu, byl to jeden z kulminačních bodů prakticky nepřetržitého meziválečného napětí na knižním trhu, které nakladatele nutilo výrazně se profilovat a bojovat o své místo u čtenářů. Promyšlená práce s překlady přitom patřila mezi ústřední motivy, jimiž ambiciózní nakladatelé vyzdvihovali své kvality a upozorňovali na nedostatky konkurentů. Ti dle provolání „užívají překladů starších, nevydávají díla úplná, komolí texty, takže obsáhlá klasická díla stávají se v jejich vydáních knihami naprosto neuměleckými. Překladatelé jsou pseudonymní nebo anonymní.“

V návaznosti na provolání uspořádal redaktor Kmene Julius Fučík v roce 1928 anketu na téma co a jak překládat, které se zúčastnila řada předních osobností překladu, mj. František Bíbl, Otokar Fischer, Jindřich Hořejší, Bohumil Mathesius, Jiří Weil či Jaroslav Zaorálek. Na celkovém přístupu k překladu, na jeho ideální metodě i na smyslu výběru děl se vzácně shodovali.

Jak se ideálně překládalo mezi válkami

Překlady zastarávají rychleji než původní texty. Mimo jiné proto, že v sobě mají zakódovánu dobovou metodu překladu, tedy charakteristický způsob práce s jazykem a přístup k obsahové interpretaci originálu. Představa ideálního přístupu se v čase mění, a proto mívá nová generace tendenci přeložit významná díla znovu, aby překlad lépe odpovídal momentálnímu stavu jazyka i pohledu na výchozí dílo, pokud tedy tuto generaci dané dílo stále zajímá. Zatímco u originálu je svázanost s dobou považována za kvalitu a na konkrétních dílech lze dokládat stav národní literatury v určitém období, u překladu je dobovost často na překážku jeho delší životaschopnosti, neboť dokládá především stav metody překladu v určité době. V meziválečném čase se však podařilo formulovat a do praxe uvést přístup, který dokázal inspirovat překlady nadčasové a dodnes živé, přestože si kladl za cíl být maximálně spjat se svou dobou.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Ondřej Vimr

Ondřej Vimr (*1978), historik a sociolog překladu. Působil jako stipendista programu Marie Curie Research Fellow na Univerzitě v Bristolu. V roce 2014 vydal knihu Historie překladatele. Cesty skandinávských literatur do češtiny (1890–1950). V současnosti je zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Stať je zkrácenou verzí textu otištěného v knize Literární kronika první republiky. (e-mail: vimr@ucl.cas.cz)
Vimr Ondřej

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné