Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Republika si cení svých spisovatelů

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 596, 2019/10

„Nového vzduchu, nových obzorů, nevyčtených z knih, potřebuje také naše spisovatelstvo. Ministerstvo školství a národní osvěty je povoláno, aby […] prospělo rozvoji skutečných talentů a posílilo naši literární tvorbu. A spisovatelstvo má nárok na takovou výpomoc přede vším jiným, neboť ono vytváří to nejvyšší, co zůstává po každém národě, totiž jeho duchovní kulturu.“ Takto František Serafínský Procházka, spisovatel a šéfredaktor literárního týdeníku Zvon, v březnu 1920 referoval o chystaném zřízení nových literárních vyznamenání, jež byla v podobě Státní umělecké ceny poprvé udělena 28. října toho roku.

Státní ceny byly v roce 1920 přivítány jako nejprestižnější umělecké pocty, kterých bylo možno v novém státě, zdůrazňujícím své republikánské zřízení i svůj vztah k literatuře a kultuře, dosáhnout. Cílem ocenění bylo, „aby se vynikajícím původním dílům slovesného umění dostalo státního uznání i hmotné podpory, a tím také ostatnímu snažení toho druhu povzbuzení a příkladu“. Vyhlašovány byly vždy k 28. říjnu, státnímu svátku připomínajícímu vznik Československé republiky. Ceny udílel ministr školství a národní osvěty, ale hlavní slovo při výběru laureátů měla odborná porota. Statut cen stanovoval, že porota se má rozhodovat nezávisle na politických zájmech a rozhodujícím kritériem má pro ni být umělecká hodnota. Vysoký stupeň autonomie státních cen za literaturu byl patrný jak ve srovnání s obdobím kolem roku 1910, kdy se konflikt mezi modernisticky sebevědomými literáty a politiky vyhrotil kolem cen udělovaných pražskou městskou radou, tak ve srovnání s tahanicemi kolem Štefánikových krajinských cen, udělovaných od roku 1933 slovenským zemským výborem. Porotci státních uměleckých cen v oboru slovesném se stávali převážně literární historikové a kritikové starší a střední generace, opakovaně byli do poroty jmenováni například F. X. Šalda, Arne Novák či Albert Pražák. V komisích nechyběli rovněž zástupci spisovatelů, několikrát byli členy poroty Viktor Dyk, Karel Toman, Josef Hora.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Lenka Sládková

Mgr. Lenka Sládková (*1989) pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR jako vedoucí sekce současné bibliografie. V postgraduálním studiu v oboru dějiny novější české literatury na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se věnuje literárním cenám. Stať je upravenou verzí studie z knihy Literární kronika první republiky (2019).
Sládková Lenka

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...