i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Republika si cení svých spisovatelů

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 596, 2019/10

„Nového vzduchu, nových obzorů, nevyčtených z knih, potřebuje také naše spisovatelstvo. Ministerstvo školství a národní osvěty je povoláno, aby […] prospělo rozvoji skutečných talentů a posílilo naši literární tvorbu. A spisovatelstvo má nárok na takovou výpomoc přede vším jiným, neboť ono vytváří to nejvyšší, co zůstává po každém národě, totiž jeho duchovní kulturu.“ Takto František Serafínský Procházka, spisovatel a šéfredaktor literárního týdeníku Zvon, v březnu 1920 referoval o chystaném zřízení nových literárních vyznamenání, jež byla v podobě Státní umělecké ceny poprvé udělena 28. října toho roku.

Státní ceny byly v roce 1920 přivítány jako nejprestižnější umělecké pocty, kterých bylo možno v novém státě, zdůrazňujícím své republikánské zřízení i svůj vztah k literatuře a kultuře, dosáhnout. Cílem ocenění bylo, „aby se vynikajícím původním dílům slovesného umění dostalo státního uznání i hmotné podpory, a tím také ostatnímu snažení toho druhu povzbuzení a příkladu“. Vyhlašovány byly vždy k 28. říjnu, státnímu svátku připomínajícímu vznik Československé republiky. Ceny udílel ministr školství a národní osvěty, ale hlavní slovo při výběru laureátů měla odborná porota. Statut cen stanovoval, že porota se má rozhodovat nezávisle na politických zájmech a rozhodujícím kritériem má pro ni být umělecká hodnota. Vysoký stupeň autonomie státních cen za literaturu byl patrný jak ve srovnání s obdobím kolem roku 1910, kdy se konflikt mezi modernisticky sebevědomými literáty a politiky vyhrotil kolem cen udělovaných pražskou městskou radou, tak ve srovnání s tahanicemi kolem Štefánikových krajinských cen, udělovaných od roku 1933 slovenským zemským výborem. Porotci státních uměleckých cen v oboru slovesném se stávali převážně literární historikové a kritikové starší a střední generace, opakovaně byli do poroty jmenováni například F. X. Šalda, Arne Novák či Albert Pražák. V komisích nechyběli rovněž zástupci spisovatelů, několikrát byli členy poroty Viktor Dyk, Karel Toman, Josef Hora.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Lenka Sládková

Mgr. Lenka Sládková (*1989) pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR jako vedoucí sekce současné bibliografie. V postgraduálním studiu v oboru dějiny novější české literatury na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se věnuje literárním cenám. Stať je upravenou verzí studie z knihy Literární kronika první republiky (2019).
Sládková Lenka

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné