i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Republika si cení svých spisovatelů

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 596, 2019/10

„Nového vzduchu, nových obzorů, nevyčtených z knih, potřebuje také naše spisovatelstvo. Ministerstvo školství a národní osvěty je povoláno, aby […] prospělo rozvoji skutečných talentů a posílilo naši literární tvorbu. A spisovatelstvo má nárok na takovou výpomoc přede vším jiným, neboť ono vytváří to nejvyšší, co zůstává po každém národě, totiž jeho duchovní kulturu.“ Takto František Serafínský Procházka, spisovatel a šéfredaktor literárního týdeníku Zvon, v březnu 1920 referoval o chystaném zřízení nových literárních vyznamenání, jež byla v podobě Státní umělecké ceny poprvé udělena 28. října toho roku.

Státní ceny byly v roce 1920 přivítány jako nejprestižnější umělecké pocty, kterých bylo možno v novém státě, zdůrazňujícím své republikánské zřízení i svůj vztah k literatuře a kultuře, dosáhnout. Cílem ocenění bylo, „aby se vynikajícím původním dílům slovesného umění dostalo státního uznání i hmotné podpory, a tím také ostatnímu snažení toho druhu povzbuzení a příkladu“. Vyhlašovány byly vždy k 28. říjnu, státnímu svátku připomínajícímu vznik Československé republiky. Ceny udílel ministr školství a národní osvěty, ale hlavní slovo při výběru laureátů měla odborná porota. Statut cen stanovoval, že porota se má rozhodovat nezávisle na politických zájmech a rozhodujícím kritériem má pro ni být umělecká hodnota. Vysoký stupeň autonomie státních cen za literaturu byl patrný jak ve srovnání s obdobím kolem roku 1910, kdy se konflikt mezi modernisticky sebevědomými literáty a politiky vyhrotil kolem cen udělovaných pražskou městskou radou, tak ve srovnání s tahanicemi kolem Štefánikových krajinských cen, udělovaných od roku 1933 slovenským zemským výborem. Porotci státních uměleckých cen v oboru slovesném se stávali převážně literární historikové a kritikové starší a střední generace, opakovaně byli do poroty jmenováni například F. X. Šalda, Arne Novák či Albert Pražák. V komisích nechyběli rovněž zástupci spisovatelů, několikrát byli členy poroty Viktor Dyk, Karel Toman, Josef Hora.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Lenka Sládková

Mgr. Lenka Sládková (*1989) pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR jako vedoucí sekce současné bibliografie. V postgraduálním studiu v oboru dějiny novější české literatury na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se věnuje literárním cenám. Stať je upravenou verzí studie z knihy Literární kronika první republiky (2019).
Sládková Lenka

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...