i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

České milenky a německá ghetta

Národní stereotypy v německojazyčné literatuře z Čech a Moravy
 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 312, 2019/5

Jak uchopit souvislosti mezi česky a německy psanou literaturou z českých zemí. Tyto vztahy se přitom neomezují jen na často zmiňovanou kulturní rivalitu nebo mlčení o „těch druhých“. Ve skutečnosti jde o členité pole česko‑německých rezonancí a inspirací, dvojdomostí i „přestupů“ v rámci společně sdíleného kulturního prostoru.

Na koncepce vztahů mezi československými Čechy a Němci za první republiky neměli monopol pouze doboví politici, historici, žurnalisté nebo analytici výsledků sčítání lidu. V jiné, snad i subtilnější podobě najdeme pokusy zobrazit česko-německé „konfliktní společenství“ (J. Křen) v textech německojazyčné literatury autorů z Čech a Moravy. Na dílčím tématu literárních postav českých „milenek“ představuje takovýto pokus i česky psaná knižní esej Milenky. Německý básník a česká žena pražského českoněmeckého autora Paula/Pavla Eisnera z roku 1930. Tento text je možno vnímat jako paradigmatický dobový pohled na českoněmeckou interkulturalitu v českých zemích. Eisnerova ústřední teze o „pudově živelné přitažlivosti, kterou česká žena působí na německého básníka“, což ho údajně nutí, aby ji neustále umělecky zpodobňoval, vychází z představy o etnické „esenci“ dvou jazykově- sociálních společenství. Tuto „symbiózu“ mezi femininním češstvím a maskulinním němectvím vidí Eisner sice pozitivně, ale také ostře bipolárně. Pro současnou literární vědu je příznačné, že se k takovýmto koncepcím staví kriticky, s odkazem na četné literární texty, které představy o „osudové přitažlivosti“ nebo naopak „osudovém boji“ mezi českým a německým „živlem“ spíše demontují, než cementují.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura, Historie

O autorovi

Jan Budňák

Mgr. Jan Budňák, Ph.D., (*1978) je germanista se zaměřením na německojazyčnou literaturu z Čech a Moravy první poloviny 20. století. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, disertační práce Obraz Čechů v německé literatuře z Čech a Moravy (2010). Pracuje v Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty MU v Brně, je členem germanobohemistického týmu v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Článek je upravenou verzí stejnojmenné studie, uveřejněné v knize Literární kronika první republiky (2018).
Budňák Jan

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné