i

Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

České milenky a německá ghetta

Národní stereotypy v německojazyčné literatuře z Čech a Moravy
 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 312, 2019/5

Jak uchopit souvislosti mezi česky a německy psanou literaturou z českých zemí. Tyto vztahy se přitom neomezují jen na často zmiňovanou kulturní rivalitu nebo mlčení o „těch druhých“. Ve skutečnosti jde o členité pole česko‑německých rezonancí a inspirací, dvojdomostí i „přestupů“ v rámci společně sdíleného kulturního prostoru.

Na koncepce vztahů mezi československými Čechy a Němci za první republiky neměli monopol pouze doboví politici, historici, žurnalisté nebo analytici výsledků sčítání lidu. V jiné, snad i subtilnější podobě najdeme pokusy zobrazit česko-německé „konfliktní společenství“ (J. Křen) v textech německojazyčné literatury autorů z Čech a Moravy. Na dílčím tématu literárních postav českých „milenek“ představuje takovýto pokus i česky psaná knižní esej Milenky. Německý básník a česká žena pražského českoněmeckého autora Paula/Pavla Eisnera z roku 1930. Tento text je možno vnímat jako paradigmatický dobový pohled na českoněmeckou interkulturalitu v českých zemích. Eisnerova ústřední teze o „pudově živelné přitažlivosti, kterou česká žena působí na německého básníka“, což ho údajně nutí, aby ji neustále umělecky zpodobňoval, vychází z představy o etnické „esenci“ dvou jazykově- sociálních společenství. Tuto „symbiózu“ mezi femininním češstvím a maskulinním němectvím vidí Eisner sice pozitivně, ale také ostře bipolárně. Pro současnou literární vědu je příznačné, že se k takovýmto koncepcím staví kriticky, s odkazem na četné literární texty, které představy o „osudové přitažlivosti“ nebo naopak „osudovém boji“ mezi českým a německým „živlem“ spíše demontují, než cementují.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura, Historie

O autorovi

Jan Budňák

Mgr. Jan Budňák, Ph.D., (*1978) je germanista se zaměřením na německojazyčnou literaturu z Čech a Moravy první poloviny 20. století. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, disertační práce Obraz Čechů v německé literatuře z Čech a Moravy (2010). Pracuje v Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty MU v Brně, je členem germanobohemistického týmu v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Článek je upravenou verzí stejnojmenné studie, uveřejněné v knize Literární kronika první republiky (2018).
Budňák Jan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné