Roztomilá postavička, trpaslíček Kulihrášek

Literární historie zaměřuje v posledních letech stále více svoji pozornost i na tematické okruhy a oblasti v domácím kontextu dlouho opomíjené. Rozšíření záběru o studium populárních textů (mimo jiné i těch cílících na dětské publikum) umožňuje nejen sledovat dění na českém kulturním poli v širší perspektivě, ale otevírá i příležitost pro posuzování obousměrně inspirativních a inspirujících přenosů mezi (ze všeho nejvíce jen iluzorními, ideálními) póly „vysokého“ a „nízkého“, „uměleckého“ a „komerčního“, „původního“ a „odvozeného“ či „invenčního“ a „stereotypního“.

Když se v roce 1926 na knihkupeckých pultech objevila dvanáctistránková podélná knížka Trpaslíček Kulihrášek mezi zvířátky, málokdo by asi uhadoval, že se zrovna poprvé představuje jedna z budoucích stálic české prvorepublikové obrázkové knihy pro nejmenší čtenáře. Kulihrášek, jehož výtvarně vyvedl uznávaný malíř, kreslíř a ilustrátor Artuš Scheiner a verši doplnila debutující Marta Voleská – jinak dcera Gustava Voleského, knihkupce a nakladatele z pražských Vinohrad –, se však setkal s ohlasem tak nebývalým, že se přátelský a zvídavý trpaslík v červené čapce a zelených kalhotách dočkal mnoha pokračování a stal se svého druhu vzorem a značkou, jejíž úspěch se ledaskdo pokoušel – tu úspěšněji, tu hůře – napodobit.