i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Literární cenzura v liberální demokracii

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 468, 2019/7

Na Štědrý den roku 1930 přineslo ranní vydání Lidových novin zprávu, podle níž prezident Masaryk nařídil, aby bylo zastaveno trestní stíhání Jakuba Demla pro výroky, v nichž státní zastupitelství spatřovalo urážku prezidenta republiky. Šlo o pasáž z autorského časopisu Šlépěje, v němž básník citoval četná antisemitská vyjádření Otokara Březiny a kritizoval údajný neblahý Masarykův vliv na národ. „Ryba hnije od hlavy,“ napsal Deml v jednoznačné narážce. Ovšem podrývat takto autoritu muže, kterému měl být zanedlouho přiznán titul „prezident Osvoboditel“, to cenzura netolerovala.

Jak se cenzurovalo

Prvorepubliková cenzura vycházela z principu, že každý text je povolený až do chvíle, než příslušná státní instituce rozhodne o jeho zákazu. Na tomto základě fungovala cenzura již od dob Rakouska-Uherska, kde roku 1863 vstoupil v platnost tiskový zákon, který navzdory významným novelám platil i po celou dobu první republiky.

Přestože ústavní listina Československé republiky z roku 1920 výslovně říkala, že je „nedovoleno podrobovati tisk předběžné cenzuře“, v praxi musely být noviny i časopisy v okamžiku uvedení do distribuce překládány k tzv. tiskové přehlídce státnímu zastupitelství, jež mohlo navrhnout zákaz celého textu či jeho některých pasáží. O tomto návrhu musel pak rozhodnout soud. A právě toto rozdělení cenzury mezi výkonnou a soudní moc poskytovalo záruky soudního přezkumu a řadilo se k rysům, pro které lze cenzurní systém první republiky jednoznačně označit za liberální. Podobně pro knihy platilo, že je nakladatel měl odesílat ke kontrole nejpozději osm dnů po vytištění.

Aby se vydavatelé vyhnuli případným finančním ztrátám plynoucím ze zabavení celého nákladu časopisu, často nechávali svá periodika zkontrolovat ještě před vytištěním. Takto, prostřednictvím ekonomického rizika, pronikaly do prvorepublikového systému dohledu nad oběhem tiskovin prvky oné ústavou zakázané předběžné cenzury.

„Liberálnímu charakteru cenzury odpovídalo také to, že její rozhodnutí byla veřejně diskutována a zpochybňována, a to jak na stránkách novin, tak na půdě parlamentu.“

Prvorepubliková státní cenzura přitom fungovala transparentně: zákazy se většinou týkaly konkrétních pasáží textů, nikoli celých publikací, čtenáře o nich informovaly všeobecně srozumitelné stopy v podobě bílých míst a soudní rozhodnutí o konfiskaci knih byla zveřejňována. Liberálnímu charakteru cenzury odpovídalo také to, že její rozhodnutí byla veřejně diskutována a zpochybňována, a to jak na stránkách novin, tak na půdě parlamentu. Zde byla v rámci poslaneckých vystoupení některá postižená díla veřejně čtena, a tím takzvaně imunizována. Po prezentaci na půdě parlamentu byl text vnímán jako součást politického vystoupení, které nesmělo být konfiskováno. Jednalo se o tradiční způsob obcházení cenzury, využívaný od dob Rakouska-Uherska.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura

O autorovi

Petr Šámal

PhDr. Petr Šámal, Ph.D., (*1972) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V roce 2009 vydal knihu Soustružníci lidských duší, byl jedním z redaktorů monografie V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. Od roku 2003 působí jako šéfredaktor časopisu pro literární vědu Česká literatura.
Šámal Petr

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné