i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Milionová sloučenina z Velikonočního ostrova

 |  2. 12. 2024
 |  Vesmír 103, 697, 2024/12
 |  Téma: Expedice

Malinký ostrov ve východní Polynésii by asi málokdo považoval za místo, odkud by mohlo přijít nové léčivo. A přece, rapamycin, „sloučenina z hlíny“, vydělala miliardy dolarů, zachránila tisíce životů a nakonec stála u objevu docela revolučních regulačních mechanismů odehrávajících se v lidském těle. I když to tak zpočátku příliš nevypadalo…

Spletitá historie rapamycinu zahrnuje různé expedice a vypráví několik příběhů emigrantů. Velikonoční ostrov není Evropě znám dlouho. Rozprostírá se uprostřed rozsáhlých vod Tichého oceánu, představuje jedno z nejopuštěnějších trvale obydlených míst na Zemi (obr. 1) a žije na něm v současnosti okolo osmi tisíc obyvatel. Nejbližší další „obydlené“ místo – Pitcairnův ostrov – je vzdálené 2000 kilometrů (část z jeho zhruba padesáti obyvatel tvoří potomci vzbouřenců z lodi Bounty, kteří u ostrova zakotvili v lednu 1790; Vesmír 81, 699, 2002/12). Nejbližší pevnina, pobřeží Chile, leží asi 3500 kilometrů na východ (obr. 1; pro porovnání, podobně vzdálená je Praha od Kuvajtu či Špicberků). Tvar ostrova připomíná rovnoramenný trojúhelník se základnou o délce 26 km a ramenech 16 km (s rozlohou okolo 150 km2; pozn.: Praha má 500 km2).

První „expedice“ na Velikonoční ostrov se odehrála zhruba před 1200 lety, kdy na jeho půdu vstoupila poprvé lidská noha.1 Ostrov osídlila zprvu skupina jihovýchodních Polynésanů snad z Gambierových ostrovů (vzdálených zhruba 2600 km) či Markéz (3200 km). V následujících stoletích se populace kolonizátorů postupně rozrostla na několik tisíc a vytvořila kulturu, která se proslavila zejména obrovskými kamennými sochami moai, dnes zasypanými v zemi. V domorodém jazyce se tento ostrov nazývá Rapa Nui, což už naznačuje, odkud se vzalo poněkud zvláštní jméno sloučeniny, která odsud pochází a o níž bude řeč.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
TÉMA MĚSÍCE: Expedice
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie, Geografie

O autorovi

Tomáš Knedlík

Mgr. Tomáš Knedlík, Ph.D., (*1986) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V současnosti působí na Univerzitě v Padově, kde se zabývá mitochondriální biologií a kontaktními místy mezi buněčnými organelami. Ve volném čase nejraději chodí a leze po horách, jezdí na kole a snaží se do toho vtáhnout i své dva syny.
Knedlík Tomáš

Další články k tématu

Až do nejvzdálenějších koutů světauzamčeno

Jezuitský řád (Tovaryšstvo Ježíšovo) byl založen roku 1534, tedy tři desítky let po triumfálním návratu Kryštofa Kolumba od amerických břehů...

Do srdce temnotyuzamčeno

Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...

Vzhůru na tropický ostrov

Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...

Půvab terénních zkušenostíuzamčeno

Z vody se vynořil krokodýl a napadl rybařící posádku. Na břehu zavládla panika, dvě ženy skončily v řece mezi rybami. Muži na břehu se chystají...

Vesmír nad hlavou

Jako malíř a biolog jsem před 32 lety, po vzoru výprav z Darwinových časů, doplnil tým českých a místních odborníků, kteří zkoumali ve Venezuele...

Věda za hranicemi všedních dnů

V současnosti se rozmohl zvyk nazývat kdejaký turistický výlet expedicí. Budiž, v českém jazyce skutečně jde obecně o označení výpravy na určité...

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...