Půvab terénních zkušeností

Z vody se vynořil krokodýl a napadl rybařící posádku. Na břehu zavládla panika, dvě ženy skončily v řece mezi rybami. Muži na břehu se chystají zasáhnout. Tento příběh vyřezal papuánský řezbář na desku ze ságové palmy. Na všemožné „desky s příběhem“ narážíme v mnoha vesnicích Východního Sepiku na Papui Nové Guineji. Rozhodli jsme se hledat jejich původ, a vydali jsme se proto na expedici.

Jako samostatný obor lidského poznání se sociální a kulturní antropologie začala pozvolna formovat zhruba v polovině 19. století. Průkopníci oboru se obvykle spoléhali na zprávy misionářů, koloniálních úředníků či cestovatelů, mimo Evropu zpravidla sami vlastní terénní zkušenosti nezískávali. I „otec antropologie“ Edward Burnett Tylor po Mexiku spíš jen cestoval, než aby tuto zemi a její různé kultury systematicky vědecky zkoumal.

Příběh o útoku krokodýla na kanoi, vesnice Kambot, 2019.

Snímek Martin Soukup

Jiné, objevitelské expedice se samozřejmě uskutečňovaly už mnohem dříve, vzpomeňme na datum 1492 a legendární cestu Kryštofa Kolumba, který se vydal na západ přes Atlantický oceán, aby našel cestu do Indie, ležící na východě. Podobně hledal novou trasu do Asie portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, aby se dostal k tamějším trhům se vzácným drahým kořením. Takových objevitelských cest bylo mnoho a nebyly jen výsadou Evropanů. Čínský admirál a diplomat Čeng Che podnikl v letech 1405 až 1433 dohromady sedm expedic, při nichž prozkoumal jihovýchodní Asii, východní Afriku, Arabský poloostrov a další místa.