i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Obnova kalamitních ploch

Prostředek pro adaptaci nově vznikajících lesů na klimatickou změnu
 |  8. 1. 2024
 |  Vesmír 103, 36, 2024/1
 |  Téma: Obnova
článek s podporou

Pro lesníky je v současnosti jedním ze základních úkolů zvyšování odolnosti lesních porostů, potažmo celých lesních ekosystémů vůči vlivům, které souvisejí s klimatickou změnou. Lesní ekosystémy jsou bezesporu jedním ze základních pilířů národní adaptační strategie. Tedy strategie, která má přizpůsobit jednotlivé oblasti lidské činnosti klimatickým extrémům, jež lze s vysokou pravděpodobností v budoucnu očekávat. Plně funkční lesní ekosystémy mohou být zároveň adaptační i mitigační součástí této strategie. Mezi hlavní adaptační funkce lesních ekosystémů patří zadržování vody (včetně výrazné infiltrační funkce) a ochlazování krajiny jako celku. Hlavní mitigační funkcí je ukládání CO2, a to jak ve dřevě rostoucích stromů, tak v lesní půdě.

Zároveň se zvyšováním odolnosti je nutno obnovit rozsáhlé kalamitní holiny vzniklé nahodilými těžbami, a to především v oblastech napadených kůrovcem. V posledních několika letech tak vzniklo obrovské množství holin a hledaly se alternativní postupy obnovy. Žádoucím cílem obnovy „nového lesa“ na kalamitních plochách je tvorba druhově pestrých porostů, kde se jednotlivé druhy stromů setkávají v bohaté mozaice. K dosažení tohoto cíle je nutné využít více způsobů. Při plánování obnovy kalamitních ploch je nutno sledovat jak požadavek rychlého návratu plnění základních funkcí lesa (obnova lesního prostředí), tak potřebu rozložit obnovu do delšího období.

Výzkum a také praktické zkušenosti potvrzují, že nejvhodnější možností pro obnovu lesa na rozsáhlých kalamitních holinách je využití co nejširší palety obnovních postupů. Spektrum těchto postupů zahrnuje přímou výsadbu cílových dřevin, přirozenou obnovu i kombinaci těchto dvou základních způsobů, dále využití dvoufázové obnovy a také pěstování porostů přípravných dřevin v krátkém obmýtí. Použití klasické jednorázové umělé obnovy rozsáhlých holin klade vysoké požadavky na množství sadebního materiálu, techniku i organizaci práce. Navíc opakované vylepšování a následná péče o kultury zvyšují celkové náklady na zajištěný porost a nepříznivě ovlivňují ekonomiku zakládání lesních porostů. Ještě větším problémem je to, že tyto postupy obnovy mohou vytvořit plošně rozsáhlé stejnověké porosty, které do budoucna nezajistí odpovídající stabilitu a vitalitu s ohledem na očekávané klimatické změny, čímž vzniká riziko opakování kalamit. Optimálním cílem obnovy by měla být tvorba smíšených funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení širokého spektra dřevin, plnících očekávané funkce lesa.

Na bohatých stanovištích v příznivých terénních podmínkách lze preferovat přímou výsadbu směsí široké škály cílových dřevin. Při souvislé velikosti holin nad 10 ha je mimořádně vhodné vkládat pro rozčlenění pruhy rychlerostoucích přípravných dřevin (bříza, topol osika, olše), které budou pěstovány ve zkráceném obmýtí (20–40 let) kvůli diverzifikaci věkové struktury budoucích porostů. Vzhledem k predikovaným klimatickým změnám lze uvažovat také o použití některých dřevin (například dubu) s mírným posunem do vyšších nadmořských výšek oproti dosavadnímu vymezení.

Na středně bohatých a vodou ovlivněných stanovištích v příznivých terénních podmínkách lze preferovat kombinovanou dvoufázovou obnovu, stejně jako na místech, kde se nachází nebo lze očekávat výskyt přirozeného zmlazení takových druhů, jež bude vhodné zakomponovat do druhové skladby nově vznikajících porostů, nebo i tam, kde do cílové druhové skladby je žádoucí vnést dřeviny, které vyžadují ekologické krytí porostu založeného v první fázi (například jedle nebo buk).

Obnovu přes přirozeně založené přípravné porosty lze preferovat na chudších stanovištích, případně v obtížných terénních podmínkách. Důležité však je, zda se nějaká přirozená obnova již na lokalitě vyskytuje nebo zda na holině existuje pro následnou obnovu reálný potenciál (přítomnost vhodných mateřských stromů jako zdroje semenného materiálu, stav zabuřenění nežádoucí vegetací a podobně). Pokud není přirozená obnova dostatečná, je nutné ji následně doplňovat dosadbou dřevinami s dostatečným růstovým potenciálem v konkrétních podmínkách obnovovaného porostu.

Spolu se vznikem rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu dostala také problematika širšího využívání přípravných dřevin a rehabilitace některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu, často v minulosti označovaných za tzv. „dřeviny plevelné“. Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé na hydricky příznivých stanovištích. Tyto dřeviny mohou vedle přípravné role při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích. Kromě meliorační a zpevňující funkce, zvýšení biodiverzity i úživnosti stanoviště pro zvěř a ochrany cílových dřevin před nepříznivými účinky prostředí kalamitních holin mohou mít tyto dřeviny v některých případech i významnou funkci dřevoprodukční a ve vzácnějších případech být dokonce zdrojem cenných a komerčně zajímavých sortimentů. Při formulaci lesopěstebních opatření musí být respektována budoucí produkční funkce lesních porostů a je žádoucí směrovat navržená opatření k zachování ekonomické rentability lesního hospodářství.

Uvedené postupy lze dále kombinovat, vždy je však třeba vycházet z konkrétní znalosti místních podmínek a také biologických nároků dřevin, které budou pro obnovu použity. Je nutné si uvědomit, že neexistuje jeden univerzální postup obnovy kalamitní holiny, vždy je potřeba hledat optimální postup pro konkrétní ekologické podmínky obnovované plochy. Z hlediska lesnického přístupu je nezbytné vyhodnotit možnosti využití přírodních procesů (např. přirozená obnova cílových i přípravných dřevin). Tyto procesy poté zakomponovat do celkové strategie obnovy kalamitních holin, nejčastěji pak v kombinaci s dalšími způsoby.

Pozn.: Článek vznikl v rámci podpory výzkumu Ministerstvem zemědělství ČR (MZE-RO0123).

Článek vychází s finanční podporou VÚLHM.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Obnova
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Krajinná ekologie

O autorovi

Jan Leugner

Ing. Jan Leugner, Ph.D., (*1974) již během studia na střední lesnické škole a následně na Lesnické fakultě tíhl ke specializaci „pěstování lesa“. Od nástupu do Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (2003) se výzkumně věnuje hlavním aspektům obnovy lesa v různých ekologických podmínkách.
Leugner Jan

Další články k tématu

Cena za ochranu přírodyuzamčeno

Chráněné oblasti pomáhají zamezit úbytku přírodní rozmanitosti. Ochrana přírody však nemůže být účinná, pokud ji za svou nepřijmou místní...

Máte svaly?

Svaly rostou, protože při cvičení vznikají mikroskopická poškození, která pak organismus musí opravit. Jistě. Je to ale celý příběh? Co je vlastně...

Jak se země obnovují po válkách

Od počátku války na Ukrajině se objevuje otázka, jakým způsobem bude žádoucí organizovat obnovu infrastruktury i běžného života po rozsáhlé...

Přirozená obnova po těžbě v praxis podporou

Těžbou v lomech a pískovnách vznikají otevřená, morfologicky zajímavá a živinami chudá stanoviště, postupně obsazovaná běžnými i vzácnými druhy...

Obnova světa

Říká se, že žijeme v době postfaktické. Přičítá se to vlivu sociálních sítí, které umožňují vytváření bublin, v nichž se pozitivní zpětnou vazbou...

Obnova populací. Víme jak na to?uzamčeno

Ochrana malých ohrožených populací je obzvlášť náročná. Nejen kvůli přírodním podmínkám, ale i kvůli rozdílným pohledům praktiků a teoretiků...

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...