Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Obnova světa

 |  8. 1. 2024
 |  Vesmír 103, 3, 2024/1
 |  Téma: Obnova

Říká se, že žijeme v době postfaktické. Přičítá se to vlivu sociálních sítí, které umožňují vytváření bublin, v nichž se pozitivní zpětnou vazbou posilují alternativní rámce pro výklad světa kolem nás, které se v posledku vymezují i vůči prokázaným faktům. Jenže to možná není jediná příčina. Děsivá fakta současnosti, související s válkou, jadernými zbraněmi, umělou inteligencí, klimatickou či ekologickou krizí, se na nás valí s tak brutální intenzitou, že obranná reakce v podobě nepřipouštění si faktů k tělu je vlastně přirozená. Uzavírání se v bublinách alternativních realit ovšem ničemu nepomůže. Svět kolem nás lze jistě interpretovat různě, ale v posledku je jen jeden a to, co se děje, se nás bude dotýkat, ať už se tomu budeme či nebudeme vyhýbat.

V takové situaci je dobré soustředit se na koncepty, které se k budoucnosti nevztahují negativně, a pomáhají tak udržovat naději, že třeba přece jen nebude konec světa. Jedním takovým je koncept obnovy – idea, že se leccos zkazilo, ale minulý stav, který nám přišel příznivý, lze aspoň do nějaké míry vrátit. Obnova je koncept primárně optimistický. Válka v Ukrajině je strašná, ale v okamžiku, kdy mluvíme o poválečné obnově země (jak se o ní zmiňuje ve svém článku Jakub Rákosník), vyjadřujeme naději, že někdy skončí a Ukrajina bude mít možnost se vzpamatovat – a vše bude nakonec skoro jako dřív. Takhle napsáno to působí docela naivně, jenže představa obnovy má v sobě špetku naivity vždycky.

V poslední době se často mluví o obnově přírody, o ní je i několik článků v tomto čísle Vesmíru. Nejde přitom zdaleka jen o akademické diskuse – v podobě Nature restoration law se obnova přírody stala jednou z hlavních agend Evropské unie (je to důležitá součást Green Dealu), o níž se vedly bouřlivé spory v Evropském parlamentu i jinde. Mluví se o změně paradigmatu v přístupu k přírodě – od (pasivní) ochrany k (aktivní) obnově. Koncept ochrany přírody má v sobě něco velmi konzervativního až staromilského; jako by šlo hlavně o to, aby se nic neměnilo a vše zůstávalo tak, jak to dosud bylo a jak jsme na to byli zvyklí. Naproti tomu obnova přírody explicitně deklaruje, že leccos už je zničené a je třeba aktivně pracovat na změně stavu.

Jenže v tom se může skrývat zádrhel. Koncept obnovy předpokládá, že současný stav je nevyhovující a je třeba navrátit ten správný původní stav. Jenže který? Ochrana přírody udržuje louku kosením, aby zůstala ve stavu, který se nám líbí. Obnova přírody vidí, že louka, která tu byla před dvaceti lety, zarostla křovím, a je tedy třeba ji obnovit. Jenže proč právě louku? Nebylo by lepší obnovit les, který tu byl dávno předtím? Nebo dokonce savanu s velkými býložravci, o níž se čím dál častěji předpokládá, že to bylo typické evropské prostředí po desítky až stovky tisíc let? Ochránci přírody si už zvykli na to, že chráníme to, co považujeme více či méně subjektivně za cenné – proto chráníme „předměty ochrany“, což je v principu cokoli, na čem jsme se shodli, že stojí za zachování. Jenže u obnovy je to těžší, poněvadž je třeba se také shodnout na tom, který z minulých stavů vlastně preferujeme.

Lehčí to bude v případech, kdy snadno odlišíme „přírodní“ od „umělého“ – třeba meandrující řeka je přírodnější než rovný vybetonovaný kanál, takže si alespoň na obecné úrovni budeme rozumět, co se myslí obnovou řek. Jenže v antropocénu málokdy umíme udělat podobnou distinkci, přírodní a lidské bývá nerozpletitelně provázané. U rybníků už bude těžší stanovit, co by znamenala „obnova“ (od počátku to byly umělé nádrže primárně určené pro chov ryb), u lesa nebo naopak celé kulturní krajiny skoro nemožné. Ideologické spory a války na sebe v takové situaci nenechají dlouho čekat.

A to se týká obnovy obecně. Ten pojem v sobě skrývá paradox: obnova směřuje k něčemu novému, co ale bude variantou čehosi starého (dobrého). Jde o negaci současného stavu, ale zároveň i o negaci radikální novosti, může to být dokonce zástěrka konzervativní ideologie (třeba obnova tradiční rodiny); obnovou se vracíme k tomu, o čem si myslíme, že se osvědčilo. Často si to myslíme oprávněně, jenže různé skupiny lidí nesdílejí tytéž představy, co že to vlastně bylo. A už jsme zase u těch bublin – svět se nám rozpadá do různých představ o jeho správném (minulém) fungování, které je třeba obnovit.

Jenže možná důležitější je pokusit se obnovit společný svět. Tedy víru, že svět je jeden a všichni jej chtě nechtě sdílíme – a to nejen s ostatními lidmi, jakkoli s nimi třeba nesouhlasíme, ale i se všemi ostatními bytostmi. 

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Obnova
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Další články k tématu

Jak se země obnovují po válkách

Od počátku války na Ukrajině se objevuje otázka, jakým způsobem bude žádoucí organizovat obnovu infrastruktury i běžného života po rozsáhlé...

Máte svaly?

Svaly rostou, protože při cvičení vznikají mikroskopická poškození, která pak organismus musí opravit. Jistě. Je to ale celý příběh? Co je vlastně...

Obnova populací. Víme jak na to?uzamčeno

Ochrana malých ohrožených populací je obzvlášť náročná. Nejen kvůli přírodním podmínkám, ale i kvůli rozdílným pohledům praktiků a teoretiků...

Cena za ochranu přírodyuzamčeno

Chráněné oblasti pomáhají zamezit úbytku přírodní rozmanitosti. Ochrana přírody však nemůže být účinná, pokud ji za svou nepřijmou místní...

Přirozená obnova po těžbě v praxivesmir.icons.s_podporou

Těžbou v lomech a pískovnách vznikají otevřená, morfologicky zajímavá a živinami chudá stanoviště, postupně obsazovaná běžnými i vzácnými druhy...

Obnova kalamitních plochvesmir.icons.s_podporou

Pro lesníky je v současnosti jedním ze základních úkolů zvyšování odolnosti lesních porostů, potažmo celých lesních ekosystémů vůči vlivům, které...

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...