mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Pravěké kořeny evropské identity

 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 528, 2022/9
 |  Téma: Evropa

Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho evropanství. Je to přirozené, mnoho z naší kulturní identity má totiž kořeny hluboko v pravěku. Utvářela se po více než 300 generací a její současný vývoj je dynamickou syntézou dávných tradic s globálními výzvami současnosti.

V jakých krajinných kulisách se naše evropanství zrodilo a vyvíjelo? Odpoutejme se na okamžik od striktně geografické definice Evropy, zvláště s ohledem na vymezení východní hranice kontinentu. Ohraničení pohořím Ural totiž nepředstavuje významný předěl v osídlení a vývoji. Z hlediska kulturních dějin pravěké Evropy hrály hraniční roli spíše pontské stepi a řeka Dněpr. Byl to takový zadní dvorek Evropy s neustále otevřenými vrátky migracím a kulturním vlivům z Kavkazu, kaspické oblasti a střední Asie. Kulturní vývoj jižního Kavkazu, který je dnes geograficky součástí Evropy, byl ale mnohem vázanější na severní Mezopotámii a Anatolii. Naopak západ a sever kontinentu jsou jasně vymezeny a uzavřeny Atlantikem a Arktidou. Jih je poměrně snadno vymezitelný Středozemním mořem, i když otevřenost vůči východomediteránnímu prostoru hrála pro utváření evropské identity opakovaně významnou roli.

Z hlediska krajiny je Evropa členěna výraznými pohořími, která zpravidla představovala kulturní a etnická rozhraní. Pravěké zemědělské osídlení se nejvíc soustředilo v úrodných oblastech velkých řek a jejich přítoků. Lze dokonce říci, že evropská krajina vždy nabízela nejjistější úživnost právě zemědělsky orientovaným populacím s doplňkovým pastevectvím. Vodní toky také představovaly významné komunikační koridory.

Obživa

Když odhlédneme od období lovců a sběračů, pak je třeba hospodářství našich evropských předků charakterizovat jako převážně obilnářské zemědělství. Tento způsob obživy je pro Evropu natolik typický, že většina kočovných pastevců migrujících v pravěku i v době historické do Evropy se po dosažení Karpatské kotliny většinou přizpůsobila hospodářství původní neolitické tradice, která nejefektivněji využívala úživnost zdejší krajiny. Není tedy překvapením, že i v současné maďarštině, která po příchodu kočovných Maďarů ze střední Asie v posledních tisíci letech Karpatské kotlině dominovala, najdeme slovanské výrazy pro reálie související se zemědělstvím.

V některých periferních oblastech Evropy, jako je jižní Skandinávie, převládal lov, sběr a rybolov ještě dlouho po neolitické kolonizaci (v 6.–5. tisíciletí před Kristem) a s prvními skutečně neolitickými komunitami se zde setkáváme až v období nálevkovitých pohárů, tedy až v průběhu 4. tisíciletí před Kristem. V polárních oblastech Evropy pak lov a sběr přetrval u Laponců prakticky až do současnosti.

„Evropský kontinent nelze vnímat jako středobod kulturního vývoje, naopak z pohledu civilizací starého Egypta a Mezopotámie šlo jednoznačně o periferii.“

Je dobré si připomenout, odkud náš zemědělský a usedlý způsob života pochází. Je to oblast úrodného půlměsíce na Předním východě, mezi jihovýchodní Anatolií, pohořím Zagros a Levantou. Odtud se od 7. tisíciletí před Kristem začalo zemědělství šířit přes Malou Asii a Balkán až do Podunají a západní Evropy. Druhá, neméně významná trasa neolitizace vedla podél pobřeží jižní Evropy až na Iberský poloostrov. Zemědělský způsob života, ač poskytoval kvalitativně chudší stravu, umožnil pravěkým Evropanům populačně růst. Zemědělství se tak stalo zcela nepostradatelnou součástí evropské identity. Evropané pak již byli zcela odkázáni na zemědělský způsob hospodaření a v rámci kolonizace se ho snažili prosadit i v nejméně vhodných severských oblastech. Vikingská zemědělská kolonizace Islandu přetrvala, zatímco stejný pokus v Grónsku nebo na severovýchodě Ameriky ztroskotal. I později, v době zámořské kolonizace, Evropané šířili archetyp předovýchodního zemědělského hospodářství do Nového světa, kde jej společně s křesťanstvím (rovněž původem z Předního východu) nekompromisně prosazovali jako jediný možný způsob života.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Evropa
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Další články k tématu

Třetí život urychlovače LHCuzamčeno

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také...

EMBO, evropská královna věd o životěuzamčeno

V září 1963 se v italském Ravellu sešli přední evropští biologové, aby si vyslechli návrh svých dvou britských kolegů. Jonh Kendrew (nositel...

Evropské potýkání s editací genůuzamčeno

V roce 2012 byla objevena revolučně jednoduchá a zároveň precizní metoda editování genetické informace známá jako CRISPR (viz Vesmír 96, 576,...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...