Třetí život urychlovače LHC
| 5. 9. 2022Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také jadernou fyzikou, výzkumem atomů antivodíku, vývojem urychlovačů a detektorů částic, aplikacemi a také vzděláváním studentů, jejich učitelů i širší veřejnosti. Její vlajková loď, urychlovač LHC, prošel úpravami a letos zahájil třetí etapu svého fungování.
Organizaci CERN založilo v roce 1954 dvanáct evropských zemí. V současnosti má 23 řádných členů a několik přidružených zemí – a nejsou to už jenom evropské státy. Tehdejší Československo se řádným členem stalo před třiceti lety. Odborníci z českých univerzit a ústavů Akademie věd ČR se od té doby významně podíleli a podílejí na řadě důležitých výsledků získaných v experimentech, včetně objevu Higgsova bosonu, ale také na programech výzkumu a vývoje detektorů a na aplikacích. Oprávněně proto považujeme CERN také za českou výzkumnou infrastrukturu v oblasti fyziky elementárních částic.
„Při každém průniku svazků vzniká přibližně 25 interakcí protonů. Výsledkem je miliarda interakcí protonů za sekundu.“
Nejen Higgsův boson
Mezi nejdůležitější výsledky výzkumu v CERN před objevem Higgsova bosonu patří objev intermediálních bosonů W a Z, které zprostředkovávají slabé interakce elementárních částic, bosony W například beta-rozpady jader. Tyto elementární částice byly v CERN nepřímo objeveny pomocí projevu neutrálního bosonu Z v interakcích neutrin. Nepřímý objev vedl k projektu nového urychlovače vstřícných svazků protonů s antiprotony při aktuálně nejvyšší energii. Dva experimenty umístěné na tomto urychlovači objevily v roce 1983 oba intermediální bosony W i Z. Za rozhodující přínos k projektu, který vedl k objevu částic W a Z, komunikátorů slabé interakce, získali Carlo Rubbia a Simon van der Meer v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.
V posledním desetiletí minulého století fyzikové v CERN tyto bosony podrobně zkoumali pomocí experimentů na urychlovači vstřícných svazků elektronů a pozitronů LEP v podzemním tunelu s obvodem 27 km. Kromě podrobného proměření jejich vlastností se podařilo prokázat, že existují právě tři druhy neutrin.