i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Třetí život urychlovače LHC

 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 532, 2022/9
 |  Téma: Evropa

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také jadernou fyzikou, výzkumem atomů antivodíku, vývojem urychlovačů a detektorů částic, aplikacemi a také vzděláváním studentů, jejich učitelů i širší veřejnosti. Její vlajková loď, urychlovač LHC, prošel úpravami a letos zahájil třetí etapu svého fungování.

Organizaci CERN založilo v roce 1954 dvanáct evropských zemí. V současnosti má 23 řádných členů a několik přidružených zemí – a nejsou to už jenom evropské státy. Tehdejší Československo se řádným členem stalo před třiceti lety. Odborníci z českých univerzit a ústavů Akademie věd ČR se od té doby významně podíleli a podílejí na řadě důležitých výsledků získaných v experimentech, včetně objevu Higgsova bosonu, ale také na programech výzkumu a vývoje detektorů a na aplikacích. Oprávněně proto považujeme CERN také za českou výzkumnou infrastrukturu v oblasti fyziky elementárních částic.

„Při každém průniku svazků vzniká přibližně 25 interakcí protonů. Výsledkem je miliarda interakcí protonů za sekundu.“

Nejen Higgsův boson

Mezi nejdůležitější výsledky výzkumu v CERN před objevem Higgsova bosonu patří objev intermediálních bosonů W a Z, které zprostředkovávají slabé interakce elementárních částic, bosony W například beta-rozpady jader. Tyto elementární částice byly v CERN nepřímo objeveny pomocí projevu neutrálního bosonu Z v interakcích neutrin. Nepřímý objev vedl k projektu nového urychlovače vstřícných svazků protonů s antiprotony při aktuálně nejvyšší energii. Dva experimenty umístěné na tomto urychlovači objevily v roce 1983 oba intermediální bosony W i Z. Za rozhodující přínos k projektu, který vedl k objevu částic W a Z, komunikátorů slabé interakce, získali Carlo Rubbia a Simon van der Meer v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.

V posledním desetiletí minulého století fyzikové v CERN tyto bosony podrobně zkoumali pomocí experimentů na urychlovači vstřícných svazků elektronů a pozitronů LEP v podzemním tunelu s obvodem 27 km. Kromě podrobného proměření jejich vlastností se podařilo prokázat, že existují právě tři druhy neutrin.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Evropa
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Částicová fyzika

O autorovi

Rupert Leitner

Prof. RNDr. Rupert Leitner, Dr.Sc., (*1958) vystudoval MFF UK v Praze. Po ukončení školy pracoval na experimentech v SÚJV Dubna, od roku 1991 na experimentech v CERN. Byl vedoucím mezinárodního projektu kalorimetru TileCal experimentu ATLAS na urychlovači LHC. V současné době je jedním ze dvou zástupců ČR v Radě CERN. Od 2006 pracuje také v mezinárodním neutrinovém experimentu Daya Bay. Je ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky (ÚČJF) MFF UK. Od roku 2022 je členem učené společnosti ČR.
Leitner Rupert

Další články k tématu

Pravěké kořeny evropské identityuzamčeno

Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho...

EMBO, evropská královna věd o životěuzamčeno

V září 1963 se v italském Ravellu sešli přední evropští biologové, aby si vyslechli návrh svých dvou britských kolegů. Jonh Kendrew (nositel...

Evropské potýkání s editací genůuzamčeno

V roce 2012 byla objevena revolučně jednoduchá a zároveň precizní metoda editování genetické informace známá jako CRISPR (viz Vesmír 96, 576,...

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...