i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Třetí život urychlovače LHC

 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 532, 2022/9
 |  Téma: Evropa

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také jadernou fyzikou, výzkumem atomů antivodíku, vývojem urychlovačů a detektorů částic, aplikacemi a také vzděláváním studentů, jejich učitelů i širší veřejnosti. Její vlajková loď, urychlovač LHC, prošel úpravami a letos zahájil třetí etapu svého fungování.

Organizaci CERN založilo v roce 1954 dvanáct evropských zemí. V současnosti má 23 řádných členů a několik přidružených zemí – a nejsou to už jenom evropské státy. Tehdejší Československo se řádným členem stalo před třiceti lety. Odborníci z českých univerzit a ústavů Akademie věd ČR se od té doby významně podíleli a podílejí na řadě důležitých výsledků získaných v experimentech, včetně objevu Higgsova bosonu, ale také na programech výzkumu a vývoje detektorů a na aplikacích. Oprávněně proto považujeme CERN také za českou výzkumnou infrastrukturu v oblasti fyziky elementárních částic.

„Při každém průniku svazků vzniká přibližně 25 interakcí protonů. Výsledkem je miliarda interakcí protonů za sekundu.“

Nejen Higgsův boson

Mezi nejdůležitější výsledky výzkumu v CERN před objevem Higgsova bosonu patří objev intermediálních bosonů W a Z, které zprostředkovávají slabé interakce elementárních částic, bosony W například beta-rozpady jader. Tyto elementární částice byly v CERN nepřímo objeveny pomocí projevu neutrálního bosonu Z v interakcích neutrin. Nepřímý objev vedl k projektu nového urychlovače vstřícných svazků protonů s antiprotony při aktuálně nejvyšší energii. Dva experimenty umístěné na tomto urychlovači objevily v roce 1983 oba intermediální bosony W i Z. Za rozhodující přínos k projektu, který vedl k objevu částic W a Z, komunikátorů slabé interakce, získali Carlo Rubbia a Simon van der Meer v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.

V posledním desetiletí minulého století fyzikové v CERN tyto bosony podrobně zkoumali pomocí experimentů na urychlovači vstřícných svazků elektronů a pozitronů LEP v podzemním tunelu s obvodem 27 km. Kromě podrobného proměření jejich vlastností se podařilo prokázat, že existují právě tři druhy neutrin.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Evropa
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Částicová fyzika

O autorovi

Rupert Leitner

Prof. RNDr. Rupert Leitner, Dr.Sc., (*1958) vystudoval MFF UK v Praze. Po ukončení školy pracoval na experimentech v SÚJV Dubna, od roku 1991 na experimentech v CERN. Byl vedoucím mezinárodního projektu kalorimetru TileCal experimentu ATLAS na urychlovači LHC. V současné době je jedním ze dvou zástupců ČR v Radě CERN. Od 2006 pracuje také v mezinárodním neutrinovém experimentu Daya Bay. Je ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky (ÚČJF) MFF UK. Od roku 2022 je členem učené společnosti ČR.
Leitner Rupert

Další články k tématu

Pravěké kořeny evropské identityuzamčeno

Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho...

EMBO, evropská královna věd o životěuzamčeno

V září 1963 se v italském Ravellu sešli přední evropští biologové, aby si vyslechli návrh svých dvou britských kolegů. Jonh Kendrew (nositel...

Evropské potýkání s editací genůuzamčeno

V roce 2012 byla objevena revolučně jednoduchá a zároveň precizní metoda editování genetické informace známá jako CRISPR (viz Vesmír 96, 576,...

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...