Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

EMBO, evropská královna věd o životě

 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 534, 2022/9
 |  Téma: Evropa

V září 1963 se v italském Ravellu sešli přední evropští biologové, aby si vyslechli návrh svých dvou britských kolegů. Jonh Kendrew (nositel Nobelovy ceny za určení atomové struktury myoglobinu pomocí rentgenové krystalografie) a vývojový biolog Conrad Waddington přišli s nápadem založit organizaci, která by usnadnila spolupráci (nejen molekulárních) biologů napříč Evropou. Zrodila se EMBO.

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) získala oficiální právní status o necelý rok později, 12. července 1964. Prvním předsedou se stal Max Perutz, s nímž se Kendrew v roce 1962 dělil o Nobelovu cenu za chemii.

„Tito vědci přinášejí do výzkumu v ČR ze zahraničních nebo privátních zdrojů řádově více, než do nich investuje ČR formou financování instalačních grantů EMBO.“

Organizace si vytyčila za cíl podporovat excelenci v biologických vědách v Evropě i mimo ni. Zastřešuje obory, pro které má angličtina společné pojmenování life sciences (vědy o životě) – molekulární biologii a genetiku, buněčnou biologii, mikrobiologii a virologii, vývojovou biologii, imunologii, evoluční biologii, experimentální biologii rostlin, molekulární medicínu, neurovědy, biochemii, strukturní a systémovou biologii, biofyziku a bioinformatiku. EMBO podporuje talentované výzkumníky ve všech fázích jejich kariéry, stimuluje výměnu vědeckých informací a pomáhá budovat excelentní výzkumné prostředí, v němž vědci mohou dosahovat nejlepších výsledků. Biologové na ní oceňují mimo jiné velmi dobrou znalost toho, co vědci skutečně potřebují – systém podpor je proto přesně cílený, jednoduchý a oproštěný od zbytečné byrokracie, která jinak vědecké prostředí zatěžuje.

Nadace Volkswagen poskytla organizaci počáteční financování a EMBO zahájila své první aktivity – zvolila 140 biologů prvními členy, začala udělovat stipendia, pořádala praktické kurzy a založila Evropskou laboratoř molekulární biologie (EMBL) se sídlem v německém Heidelbergu.

Členové EMBO s českou stopou

Z České republiky bylo členy EMBO zvoleno pouze dvanáct vědců. Nejvíce jich aktivně působí na Masarykově univerzitě: Jiří Fajkus (2021), Mary Anne O’Connell (2017), Šárka Pospíšilová (2022), Karel Říha (2020) a Štěpánka Vaňáčová (2019). S Ústavem molekulární genetiky AV ČR jsou spojeni Jiří Forejt (1999), Václav Pačes (1997), Petr Svoboda (2018) a dnes už emeritní výzkumník Jan Závada (1996). Ivan Raška (2011) pracuje na Univerzitě Karlově, Peter Šebo (2013) v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a Eva Bártová (2020) v Biofyzikálním ústavu AV ČR.

Členy EMBO jsou také Češi dlouhodobě žijící a pracující v zahraničí: Jiří Bartek (2000, Dánská onkologická společnost, Kodaň), Petr Cejka (2021, Ústav pro biomedicínský výzkum, Bellinzona, Švýcarsko), Jiří Friml (2010, IST v Klosterneuburgu u Vídně), Petra Hájková (2018, Imperial College, Londýn), Josef Jiřičný (1996, ETH Curych), Jan Klein (1982, USA), Jiří Lukáš (2002, Kodaňská univerzita) a Pavel Tomančák (2016, Ústav Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku, Drážďany, viz Vesmír 100, 84, 2021/2), který je od února 2021 ředitelem brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

V roce 1969 založilo čtrnáct evropských vlád Evropskou konferenci molekulární biologie (EMBC) jako stálý mezivládní orgán zajišťující stabilní financování a vědeckou nezávislost EMBO. EMBC dnes tvoří třicet členských států, mezi nimi i Česká republika. V čele EMBC stojí prezident, v současnosti je jím Leszek Kaczmarek z Polska.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Evropa
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Biologie

O autorovi

Vítězslav Bryja

Prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D., vystudoval molekulární biologii a genetiku na PřF Masarykovy univerzity a neurovědy na 1. LF UK; jako postdoc působil na Karolinska Institutet ve Stockholmu. Dnes se na PřF MU zabývá mechanismy buněčné komunikace a využitím těchto znalostí při léčbě lidských chorob.
Bryja Vítězslav

Další články k tématu

Pravěké kořeny evropské identityuzamčeno

Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho...

Třetí život urychlovače LHCuzamčeno

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také...

Evropské potýkání s editací genůuzamčeno

V roce 2012 byla objevena revolučně jednoduchá a zároveň precizní metoda editování genetické informace známá jako CRISPR (viz Vesmír 96, 576,...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...