i

Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Evropské potýkání s editací genů

Tragikomický příběh na pozadí bezprecedentního blahobytu
 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 536, 2022/9
 |  Téma: Evropa

V roce 2012 byla objevena revolučně jednoduchá a zároveň precizní metoda editování genetické informace známá jako CRISPR (viz Vesmír 96, 576, 2017/10). Tento objev a jeho následné využití poukázaly na jeden pro veřejnost sice nenápadný, ale o to palčivější problém: legislativu EU týkající se regulace nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) v zemědělství, platnou od roku 2001.1)

Deklarovanými cíli regulace GMO jsou zejména ochrana spotřebitelů a životního prostředí před neznámými dopady geneticky modifikovaných (GM) organismů a poskytnutí možnosti volby pro ty spotřebitele, pro které je informace o GMO důležitá. K dosažení těchto cílů mají sloužit dva nástroje. Prvním je důkladné zkoumání zaměřené na neznámé a nečekané negativní dopady změněné genetické informace. Druhým je označování všech potravin, které obsahují jakoukoliv složku odvozenou z GMO plodin.

Skutečné dopady jsou však těmto cílům poměrně vzdálené. Obrovské náklady spojené s prokázáním toho, že nová odrůda nemá žádné neznámé, nezamýšlené a neočekávané negativní dopady na přírodu či spotřebitele, si v omezené míře může dovolit jen několik největších nadnárodních korporací. Co je však horší, ani poté, co šlechtitel přesvědčí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o nezávadnosti nové odrůdy, nemá ještě vyhráno. O povolení pro pěstování dále rozhodují politici členských států. A v některých zemích by bylo souhlasné stanovisko politickou sebevraždou. Regulace GMO v Evropě je tudíž považována de facto za zákaz jejich pěstování. A proto je také nesmírně důležité určit, které plodiny a které šlechtitelské techniky spadají pod evropskou definici GMO, a které nikoliv.

Co všechno je GMO?

Směrnice sice obsahuje poměrně detailní a zevrubný výčet technik, které vedou ke vzniku GM organismů, nicméně legislativci zřejmě nepočítali s tím, že nové, často revoluční techniky mohou vzniknout i po roce 2001, a tím nám zadělali na nejedno nepěkné dilema. S objevem genové editace pomocí CRISPR, která se mezi vědci a šlechtiteli ve světě i v EU okamžitě rozšířila, začal být problém určení technik, na které se má regulace vztahovat, ještě palčivější. Jak už to v EU někdy bývá, zapeklité problémy se řeší jejich odsouváním, až nakonec za legislativce rozhodl v létě 2018 soud (Vesmír 97, 490, 2018/9). Ten poměrně překvapivě rozhodl, že produkty vzniklé s využitím genové editace (neboli cílené mutageneze včetně CRISPR) jsou velmi podobné produktům náhodné mutageneze. Produkty náhodné mutageneze jsou ze zákona GMO, mají však výjimku ze všech omezení (testování a kontrola EFSA, povolení politiky, značení potravin). Tato výjimka byla v roce 2001 neurčitě odůvodněna „historickou zkušeností“ s produkty náhodné mutageneze. Nové techniky se ale na historickou zkušenost odvolat nemohou, zákon tak na ně dopadá v celé své tvrdosti.

V reakci na toto rozhodnutí se zvedla silná vlna kritiky z řad vědců z univerzit a výzkumných institucí (Vesmír 98, 486, 2019/9). Vědci namítají, že tento verdikt je v přímém rozporu s lidským poznáním, bude obtížně vymahatelný, poškodí naše zemědělce, životní prostředí i spotřebitele, a navíc ani není konzistentní s technikami šlechtění už používanými, respektive povolenými, a de facto tedy s naším dosavadním konáním. Podle vědců regulace GMO v EU už dávno neslouží svým původním účelům a je velmi pravděpodobné, že má dopad právě opačný – poškozuje spotřebitele, zemědělce, a hlavně přírodu.

Jak nakrmit lidstvo?

Přibližně před 12 000 lety se z lovců a sběračů stali první zemědělci. Usedlý styl života umožnil výběr nejlepších rostlin a vedl k jejich postupné domestikaci (Vesmír 100, 622, 2021/10). I když byla tato selekce velmi pomalá, během tisíců let změnila hlavní plodiny k nepoznání.

Avšak zemědělství a šlechtění nikdy nebylo dostatečně rychlé a efektivní, aby zcela zabránilo hladu. Ještě před 150 lety byl nedostatek potravin zásadním tématem i v západní Evropě či USA a prognózy počítaly s rozsáhlými hladomory i v tehdejším „civilizovaném“ světě.2) Naštěstí zasáhla věda, která v průběhu 19. a 20. století změnila zemědělství k nepoznání. Zemědělství začalo rychle využívat nejnovější poznatky genetiky, rostlinné výživy, chemie (hnojiva či pesticidy), ale i techniky (mechanizace). Jejich kombinací bylo nebezpečí rozsáhlých hladomorů z nedostatečné produkce v Evropě zažehnáno.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Evropa

O autorech

Tomáš Moravec

Martin Janda

Další články k tématu

Pravěké kořeny evropské identityuzamčeno

Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho...

Třetí život urychlovače LHCuzamčeno

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také...

EMBO, evropská královna věd o životěuzamčeno

V září 1963 se v italském Ravellu sešli přední evropští biologové, aby si vyslechli návrh svých dvou britských kolegů. Jonh Kendrew (nositel...

Doporučujeme

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...
Kůň a člověk

Kůň a člověk uzamčeno

René Kyselý, Lubomír Peške  |  9. 1. 2023
Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné