i

Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Překážka pro CRISPR v zemědělství EU

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 490, 2018/9

Rostliny vyšlechtěné pomocí CRISPR/Cas9 a dalších nových nástrojů editace genomu budou v EU podléhat stejně přísné regulaci jako „tradiční“ transgenní GM plodiny, přestože na rozdíl od nich nevznikly vnesením genů z jiných organismů. Je to důsledek rozhodnutí Evropského soudního dvora (ECJ) z 25. července, které zkomplikuje uvádění nových odrůd do evropského zemědělství.

GMO jsou v evropské legislativě definovány směrnicí z roku 2001. V té době ještě o možnostech využití CRISPR/Cas9 nikdo nevěděl. A protože směrnice definuje GMO výčtem technik, které k jejich vzniku vedou, vytvořilo se právní vakuum; nebylo jasné, jak k novým metodám přistupovat. Využívají sice molekulárně biologické postupy zasahující do DNA, nemusí však vnášet cizí geny a zásahy mohou být přesně cílené a nevelkého rozsahu, včetně editace jednotlivých bází. Výsledek tak nelze odlišit od rostlin vyšlechtěných tradičními metodami, například radiační nebo chemickou mutagenezí, které využívají náhodné indukované mutace a přísná regulace se na ně nevztahuje.

V roce 2016 požádala francouzská vláda pod tlakem aktivistů Evropský soudní dvůr o vyjádření, zda se směrnice z roku 2001 vztahuje i na techniky, které v době jejího schválení ještě neexistovaly. ECJ nyní rozhodl (viz jdem.cz/edheg3), že za GMO mají být považovány všechny organismy, které vznikly mutagenezí měnící genetický materiál způsobem, který nenastává přirozeně. S tím, že toto rozhodnutí se nevztahuje na techniky, „které jsou již dlouho běžně používány a u kterých je dlouhodobě dokumentována bezpečnost“. Tato výjimka se tedy vztahuje na dosud používané metody indukované mutageneze, nikoli však na editaci genomu pomocí CRISPR.

Toto rozhodnutí a jeho důsledky předjímal už loni ve svém článku o editaci genomů rostlin pomocí CRISPR Tomáš Moravec (Vesmír 96, 576, 2017/10): „Použití těchto technik pro šlechtění bude velmi drahé a mimo možnosti univerzit a veřejného sektoru. V EU budou tyto techniky používány pouze omezeně nebo vůbec. Použití se omezí na hlavní zemědělské komodity a několik málo vlastností. V dovážených komoditách zřejmě nepůjde plodiny získané moderními technikami detekovat. Je možné, že vznikne nějaký certifikační systém, který poskytne Evropanům pocit, že dovážené potraviny ‚GMO‘ neobsahují. Nelze vyloučit ani možnost, že menší šlechtitelé a neziskový sektor budou cílenou mutagenezi používat, ale výsledné odrůdy budou vydávány za výsledek náhodné mutageneze.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné