Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Jednoduchý sluha, ale komplexní pán

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 419, 2021/7
 |  Téma: Požáry

Když jsme začali připravovat články o požárech do tohoto čísla, říkal jsem si, kolik asi autorů využije známé a chytlavé přísloví o dobrém pánu a zlém sluhovi (nebo je to naopak?). Kupodivu tak neučinil nikdo, pouze Jiří Sádlo (s. 446) se o zlého pána lehce otřel, aby zdůraznil „nepěknost“ slova požár. Přitom se ono moudré tvrzení k protichůdnému tématu požárů doslova nabízí. Zvlášť u nás v Evropě, kde oheň za dobrého sluhu už skoro nepovažujeme. Požáry tu vnímáme jednoznačně jako škodlivé, destruktivní a barbarské. Mnohdy opravdu jsou (viz články na s. 436 a 456), ale ne vždy. To, co my pokládáme za špatné a zavrženíhodné, vidí ale jiní lidé jinde ve světě jinak.

Člověk začal vládnout nad ohněm někdy před milionem let. Nejprve využíval přirozených požárů, později se naučil oheň i rozdělávat a pohlížet na něj jako na jednoduchý, efektivní a snadno ovladatelný nástroj, s jehož pomocí lze řídit a přetvářet prostředí. Tak činil několik desítek tisíc let, během nichž se vypracoval až na ekosystémového inženýra krajiny (jak píší Petr Šída a Petr Pokorný na s. 442). A velmi podobně si na mnoha místech světa počíná dodnes.

Původní obyvatelé Austrálie kvůli lovu a získávání dalších zdrojů každoročně vypálí dvě třetiny Severního teritoria. Angličtí aristokraté v minulosti zapalovali vřesoviště, aby udrželi nebo rozšířili hnízdiště tetřívků. Skotští a Irští osadníci v Apalačských horách získávali v 19. století půdu řízenými požáry. Ale rozsáhlé požáry zakládali také indiáni třeba v Kalifornii a na Velkých pláních. Měli k tomu mnoho dobrých důvodů – rozšiřovali a zkvalitňovali pastviny pro kopytníky, které lovili; zlepšili prostupnost a přehlednost krajiny – otevřená savana bez stromů a křovin usnadňuje nejen lov, ale i boj s nepřítelem či třeba sběr léčivých a užitkových rostlin. Před příchodem bílého muže bylo každoročně vypáleno zhruba 13 % rozlohy Kalifornie (včetně lesů, ale s výjimkou pouští).1)

A oheň se v krajině hojně využívá dodnes. Chovatelé dobytka v Kansasu, Jižní Africe, Madagaskaru či Tanzanii s jeho pomocí zúrodňují pastviny. Lesníci na jihu USA nebo v Indii povzbuzují ohněm růst některých typů lesa. Brazilští, jihoasijští i jiní rolníci využívají spalující živel při zakládání políček. Gitksanové a Witsuwiteni v Britské Kolumbii dokonce zapalují porosty borůvek, aby stimulovali jejich růst a zlikvidovali konkurenční dřeviny.2)

Oheň ovšem není jev dobrý nebo špatný, nýbrž komplexní; s rozmanitými příčinami, průběhem i následky. Některé jsou předvídatelné nebo dokonce zamýšlené, jiné nikoli. Vzdor své složitosti je oheň často nahlížen jako jednoznačně špatný. Jak už padlo v úvodu, k tomuto pohledu mají sklon zejména Evropané. Stephen J. Pyne3) definoval šest faktorů, jež vedly k vzniku „evropské pyrofobie“ a později k jejímu celosvětovému vlivu.

1. Globální moc se v posledních dvou staletích soustředila převážně v severní a střední Evropě a na východě Severní Ameriky, v klimatických podmínkách, v nichž je přirozený požár dost vzácná záležitost a pastviny zůstávají zelené a bohaté na živiny po celou sezonu. Zemědělství tu proto nespoléhá na oheň, ale na pluh a lidskou práci. Země je obdělávána intenzivním až průmyslovým způsobem a oheň je znám (a vnímán) jen jako destruktivní činitel.

2. V týchž zemích vznikla hypotéza několika stádií civilizace. Podle ní „civilizovaný člověk“ a „rozvinutá společnost“ nepoužívají požár jako nástroj. To činí „domorodí“ Afričané, Američané a někteří Asiaté. Odtud plyne logický závěr, že používání ohně je „primitivní“ technologie.

3. Většina politických představitelů i akademických pracovníků pochází z městského prostředí. Bývají vzdáleni venkovské realitě. Pomineme-li kamna, vařič a třeba kovářskou výheň, jediným ohněm, s kterým se kdy setkali, je nechtěný požár ničící domy a jiná lidská díla. Venkov se pro ně stává předmětem romantické idealizace, do níž zuhelnatělé ohořelé stráně rozhodně nepatří.

4. Ekologické myšlení 20. století po dlouhý čas tyto představy podporovalo. Přinejmenším počátek a střed minulé epochy ovládaly v ekologii myšlenky spořádané sukcese, klimaxu a rovnováhy. Disturbance – tedy i oheň – byly vnímány jako negativní vnější šok. Oheň bránil „normální“ sukcesi k vegetačnímu klimaxu, a byl proto špatný.

5. Oheň je špatný pro stát. Z důvodů politické kontroly i ekonomického prospěchu dává stát přednost intenzivnímu využívání půdy. Tyto politické a ekonomické preference znemožňují používat oheň jako nástroj, neboť je příliš komplexní, nehodí se pro plánovaný management a lze ho využít jen při extenzivním využívání půdy.

6. Se vznikem kolonií se antipožárové představy šířily do tropů a subtropů celého světa. Pro koloniální správce a lesníky se oheň stal nepřítelem číslo jedna a kontrola požárů jejich nejdůležitějším úkolem. Ve svých nových zemích však naráželi na realitu extenzivního zemědělství a pastevectví, jichž je oheň přirozenou součástí (s. 450). Pyrofobii exportovali do míst, kam tak úplně nepatří.

Koloniální časy naštěstí dávno minuly a nějakou dobu už se výrazně mění i náš pohled na ekologické místo ohně v ekosystémech přirozených i člověkem pozměněných a vytvořených. Možná bychom v „koloniích“ měli přestat „učit“ a začít „se učit“. Aspoň někdy.4)

Poznámky

1) Podle odhadů, které učinili R. E. Martin a D. B. Sapsis (Fire as agents of biodiversity: pyrodiversity promotes biodiversity. Proceedings of the Symposium on Biodiversity of Northwestern California, Santa Rosa, California, 28–30 Oct. 1991).

2) Kull Ch. A.: Isle of Fire. The University of Chicago Press, Chicago & London 2004.

3) Pyne S. J.: World fire. New York, Henry Holt 1995. Stephen J. Pyne je profesorem na Arizonské státní univerzitě (dnes již emeritním), kde se zabýval dějinami životního prostředí, zejména ohně, požárů a jejich používání lidmi.

4) Co tomu řeknou hasiči, sice nevím, v tématu Požáry si však můžete přečíst rozhovor s vyšetřovatelem požárů Martinem Kavkou.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Požáry
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Krajinná ekologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Další články k tématu

Požáry v krajině

Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.

Moderní pomocník hasiče? Pes

„Při prevenci a hašení požárů dnes zásadně pomáhají moderní technologie, ale také policejní psi,“ říká vyšetřovatel požárů Martin Kavka.

Staletý konflikt stále planeuzamčeno

Madagaskar hoří. Každý rok slíznou plameny skoro polovinu ohromné rozlohy savan a tisíce čtverečních kilometrů původních i druhotných lesů. Oheň...

Ztracený ráj?uzamčeno

Mýtus ztraceného ráje je častým námětem historické literatury. Do názvu článku jsme si vypůjčili titul básně Johna Miltona, která ovlivnila...

Nebezpečný oheň v kosmonauticeuzamčeno

Kosmonautika a raketové motory jsou s ohněm neoddělitelně spjaty, požár je však při letech do vesmíru zároveň jedním z největších strašáků....

Praha v plamenech

Od smutného večera a noci, kdy vyhořelo Národní divadlo, uplyne v létě 2021 již 140 let. Nebyl to v Praze požár první ani poslední, ale vzpomínka...

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné