i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Moderní pomocník hasiče? Pes

 |  12. 7. 2021
 |  Téma: Požáry

„Při prevenci a hašení požárů dnes zásadně pomáhají moderní technologie, ale také policejní psi,“ říká vyšetřovatel požárů Martin Kavka.

Jaká je nejčastější příčina požáru? — Nedbalost člověka. Při používání otevřeného ohně, při vaření či dalších činnostech. Častá je i technická závada na elektroinstalaci nebo špatný technický stav vozidla. Úmyslně založených požárů je menší počet než těch zaviněných nedbalostí, tvoří asi pět až osm procent, oproti tomu požáry z nedbalosti tvoří pětinu až čtvrtinu. Největší množinou příčiny požáru je takzvané neprokázané zavinění neznámé osoby. Tato příčina se uvádí v případě, že vyšetřovatel jednoznačně vyloučí vliv technické závady. Příčinou je tak „lidský faktor“, ve kterém může být jak nedbalostní, tak úmyslné jednání.

Technická závada na elektroinstalaci či na autě asi často souvisí se zanedbanou údržbou, svým způsobem ji tedy rovněž zaviní člověk, ne? — Zanedbaná oprava, chybějící revize, s tím se samozřejmě setkáváme a zjišťujeme při vyšetřován. Pak takový požár řadíme do kategorie „technická závada vlivem zanedbání údržby“. My vyšetřovatelé hledáme příčinu, popisujeme mechanismus vzniku, hledáme tzv. kriminalistické ohnisko a zpracováváme odborné vyjádření pro policii. Dokázat zavinění člověka už je na ní. Někdy zjistíme, že technickou závadu způsobila třeba neodborná manipulace, ale třeba při závadě elektroinstalace nebo palivového systému v autě se prakticky nedá dokázat, že se člověk o své auto nestaral.

Jak hledáte příčinu požáru ve volné přírodě? — U rozsáhlých požárů lesů nebo travního porostu je velmi těžké určit přesnou příčinu vzniku, i když zkušený vyšetřovatel může poznat, zda někdo někde rozdělal oheň. Je důležité najít kriminalistické ohnisko a v něm pátrat. Nalezneme-li více ohnisek, tak už se dá celkem spolehlivě usuzovat na úmysl. Ale tak 95 procent požárů v přírodě způsobí člověk nedbalostí.

Jaký největší požár jste vyšetřoval? — Byl jsem ve vyšetřovacím týmu u požáru levého křídla Průmyslového paláce na Výstavišti. A také jsem vyšetřoval požár střechy České národní banky, když se rekonstruovala Plodinová burza. V obou případech jsme případ uzavřeli s tím, že šlo o nedbalost, u ČNB vznikl při rozřezávání plechů na střeše a v Průmyslovém paláci si zřejmě někdo něco odložil na elektrický vařič, pak jej omylem spustil nebo o něj zavadil.

Byl jste také u nějakého požáru s kriminálním pozadím? — U mnoha. Zapálená auta, zapálené chaty, byty, kdy se pachatel snažil zakrýt jinou trestní činnost, i vraždu. Tyto pokusy nebývají moc úspěšné, objasněnost je velmi dobrá.

Jsou dnes požáry rychlejší kvůli všudypřítomným plastům, nebo naopak „pomalejší“ díky zpomalovačům hoření? — Byť jsme obklopeni plasty, v materiálech nastal pokrok, třeba sedací soupravy dnes hoří hůř nebo plastové části některých moderních izolací jen odkapávají, ale nehoří plamenem. Tomu, že požár nestačí způsobit tak rychle tolik škod, ale přispívá hlavně kratší dojezdová doba hasičů, rychlý zásah, tedy alespoň v Praze, kde jsme schopni být na místě v průměru kolem šesti až osmi minut od vyhlášení poplachu. Navíc tam ve velmi krátké době mohou dorazit další jednotky. Moderní technologie velmi pomáhají při detekci i ohlášení požáru. Vzpomeňme na dobu před třiceti lety, na tak dnes již banální věc: lidi museli běžet do telefonní budky, aby ohlásili požár, to pak minuty naskakovaly. Dnes mají lidi mobily, ale budovy jsou také často vybaveny elektronickou požární signalizací, používají se kvalitní stavební materiály, to je nejlepší prevence.

Jak moc jsou budovy vybaveny detektory kouře? — V hotelích a administrativních budovách i v průmyslových objektech už jsou hlásiče požárů a detektory kouře samozřejmostí, ale i v domácnostech již přibývají bezpečnostní kamery a dneska už i běžné v sobě mají zabudovaný detektor pohybu, který zaznamená i kouř vznášející se v místnosti. Na ulicích máme hustou síť veřejných kamer, na niž je částečně napojeno i naše operační středisko. Díky tomu všemu většinou přijíždíme k požáru, který ještě není příliš rozvinutý, a proto následky nejsou tak fatální jako dřív. Samozřejmě pořád nastávají i velké, rozvinuté požáry, na něž se reaguje úplně stejně jako před třiceti lety.

Neboli hasí se vodou. Tady se nové technologie neuplatňují? — Vodou hasíme prakticky ve všech případech. Je to velmi dobré hasivo a je také nejdostupnější, vozíme si ji s sebou. Ale změnila se technologie hašení a všechno jde rychleji. Máme k dispozici proudnice se speciálními tryskami, které prudce zvyšují ochlazovací efekt, a dokážou tak uhasit požár s minimálním množstvím vody. Využíváme také speciální hadice s vysokotlakým proudem. Při hašeni dnes velmi pomáhá i termokamera, díky níž hasič získá něco jako další oči, vidí obrysy místnosti nebo kde v budově hoří, takže se může rychle zorientovat.

Co když vypukne požár třeba až v osmém patře? — Výškové budovy dnes musí být podle požárních předpisů vybaveny tzv. suchovody, což znamená, že hasiči můžou v přízemí vhánět vodu, kterou si přivezou, do připraveného potrubí, rozvodem ji dostanou do potřebného patra, tam se hasič napojí hadicí a hasí. V kancelářských, administrativních budovách nebo v budovách skladů se dnes používají také sprinklery ­ oheň se hasí automaticky, bez přítomnosti hasiče, až do jeho příjezdu. Některé specifické části budovy jsou také vybaveny nádržemi s inertním plynem. Jakmile čidlo zjistí zvýšenou teplotu nebo detekuje plamen, místnost se hermeticky uzavře a vhání se do ní inertní plyn a ten, laicky řečeno, oheň udusí. Sprinklery ostatně můžeme vidět i v podzemních garážích nákupních center nad každým stáním. Pokud by začalo auto hořet, baňka praskne a tryska začne sama hasit.

Oběti požárů zabíjejí dřív zplodiny hoření než plameny. Jak jsou před nimi chráněni hasiči? — Jsou i výjimky, extrémní případy, kdy člověk manipuluje s kanystrem, poleje se benzínem a začne hořet. Ale u běžných požárů je příčinou smrti v naprosté většině udušení. Proto jsou nejdůležitější ochranou pro hasiče dýchací přístroje. Každý si nese na zádech zásobu stlačeného vzduchu na nějakých dvacet minut a dýchá pomocí masky. Systém hasiči ukazuje, kolik vzduchu zbývá, pískáním nebo vibrováním varuje, když se zásoba vzduchu krátí. Navíc hasiči chodí vždy ve dvou, aby si mohli vzájemně pomoci. Hasič má na svém přístroji také tzv. vyváděcí masku, kterou nasadí obyvateli zakouřeného bytu a vyvede jej bezpečně ven. Máme ještě další ochranné pomůcky jako speciální rukavice, zásahový oblek, boty a přilbu.

Materiály, z nichž jsou vyrobeny, jsou asi také jiné než před 30 lety. — Tehdy byl ochranným oblekem těžký kožený kabát, oč těžší byl, o to méně chránil. Dneska jsou materiály na špičkové úrovni, ze speciálních tkanin, odzkoušených v laboratořích, s certifikací, které jsou lehčí i příjemnější pro pohyb. Oblek se skládá minimálně ze tří vrstev, které musí splňovat více funkcí. Pro některé specifické zásahy používáme i jednovrstvé obleky. Materiál musí zůstat po určitou významnou dobu nehořlavý. Musí být zároveň propustný, aby se tělo nepotilo, neudusilo a musí mít ochrannou tepelnou vložku. Každý stát si v předpisech stanoví, jakou úroveň ochrany musí obleky hasičů splňovat, ale v zásadě jde o stejné technologie využívané pro kombinézy pilotů Formule 1 ­ chrání proti sálavému teplu i proti plamenům.

Vývoj technologií změnil výbavu hasiče, jak změnil vyšetřovací metody? — Nespadá to do kategorie moderní technologie, ale pro nás je ohromnou novinkou využití psa. V USA přišli na to, že pes má tak citlivý čich, že je možné jej vycvičit na odhalení drog, výbušnin, ale také i stopového množství benzínu či jiného akcelerantu. Vycvičení psi dokážou detekovat hořlavinu i po požáru, dokonce i po zásahu hasičů. Pes označí místo a pak už je na vyšetřovateli, aby odebral správě vzorek. Pes ho ještě potvrdí mezi jinými slepými vzorky, pak se práce přenese do laboratoře, kde se zjistí, jestli tam opravdu akcelerant je a o jakou látku jde. Dnes může tuto „psí službu“ využít každý kraj přes policejní kynology.

A ty opravdové technologie? — Drony využíváme pro pohled shora, při velkých požárech hal nebo lesních požárech, díky nim můžeme zjistit, kde je největší odhoření, případně kriminalistické ohnisko požáru. V Praze jsme kromě dronů začali využívat i 360stupňovou kameru. Vyšetřovatel s její pomocí udělá sken prostoru a kolegové se ve 360stupňových brýlích mohou podívat a pohybovat ve virtuálním prostoru, aniž by museli být fyzicky přítomni. Využíváme i sférické kamery, které dokážou prostor naskenovat a přiblížit místo tak, že můžete zdaleka pozorovat prostor na minimální vzdálenost.

Co lze zjistit v laboratoři? — Technický ústav požární ochrany má k dispozici moderní přístroje, spektrometry a speciální mikroskopy, které umožní určit, třeba ze vzorku odebrané elektroinstalace, zda k požáru došlo zkratem nebo třeba přechodovým odporem. Nebo zda zařízení začalo nejdříve hořet a stopy zkratu nese až po požáru. Nebo že elektroinstalace příčinou požáru nebyla. Někdy lidé způsobí požár například v kuchyni svou nedbalostí, ale chtějí to zakrýt a řeknou, že začala hořet třeba rychlovarná konvice. Ale odebrané vzorky elektroinstalace ukážou, že od konvice hořet nezačalo.

Jaký další posun nastal ve vyšetřovacích metodách příčin požárů? — Nejdůležitější je pro nás nalezení kriminalistického ohniska. V tom nám dnes pomáhají podrobnější fotografie, využití laboratoří pro zpracování vzorků, kamerové systémy. Výhodou je, že vyšetřovatelé mají stejnou výbavu jako hasiči, takže můžeme být na místě požáru už během zásahu a zajistit včas důkazy. Protože i samotný zásah může důkazy zničit.

TÉMA MĚSÍCE: Požáry
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Věda a společnost

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Další články k tématu

Požáry v krajině

Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.

Staletý konflikt stále planeuzamčeno

Madagaskar hoří. Každý rok slíznou plameny skoro polovinu ohromné rozlohy savan a tisíce čtverečních kilometrů původních i druhotných lesů. Oheň...

Ztracený ráj?uzamčeno

Mýtus ztraceného ráje je častým námětem historické literatury. Do názvu článku jsme si vypůjčili titul básně Johna Miltona, která ovlivnila...

Nebezpečný oheň v kosmonauticeuzamčeno

Kosmonautika a raketové motory jsou s ohněm neoddělitelně spjaty, požár je však při letech do vesmíru zároveň jedním z největších strašáků....

Praha v plamenech

Od smutného večera a noci, kdy vyhořelo Národní divadlo, uplyne v létě 2021 již 140 let. Nebyl to v Praze požár první ani poslední, ale vzpomínka...

Jednoduchý sluha, ale komplexní pán

Když jsme začali připravovat články o požárech do tohoto čísla, říkal jsem si, kolik asi autorů využije známé a chytlavé přísloví o dobrém pánu...

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné