Mikroplasty

I zdánlivě nízké koncentrace mikroplastů na odtoku z čistírny odpadních vod mohou vzhledem k ohromnému objemu vypouštěné vody vyústit v nezanedbatelnou kontaminaci přírodního prostředí.

Jako „mikroplast“ můžeme označit prakticky jakoukoli plastovou částečku nepřesahující velikost 5 mm, přičemž pozornost zasluhují nejen ty okem viditelné, ale také ty o velikostech v řádech pouhých mikrometrů. Zatímco ještě před několika lety budily zájem zejména mikroplasty zamořující moře a oceány, případně jejich sedimenty, dnes se pozornost stále častěji upírá k výskytu mikroplastů i v ostatních složkách životního prostředí – ve sladkovodních ekosystémech, v půdě, v ovzduší. Přítomnost mikroplastů byla zjištěna i ve spotřebních produktech, jako je balená pitná a minerální voda, pivo nebo sůl. A také byly nalezeny přímo v tělech, zejména vodních organismů.

Zdroje mikroplastů

Plastové výrobky se během několika posledních desetiletí staly každodenní součástí lidského života. Ročně se jich na světě vyprodukuje přes 300 milionů tun a jejich spotřeba každoročně vzrůstá. Skoro polovina z tohoto množství slouží jako obalové materiály, které jsou mnohdy určeny pro jednorázové použití, což je samo o sobě otázkou k zamyšlení. Samotné mikroplasty jsou jednak přímo vyráběny a používány jako součást řady spotřebních výrobků (např. kosmetiky, čisticích prostředků), jednak se uvolňují z větších plastových předmětů nebo vznikají jejich rozpadem. Např. při každém vyprání jednoho kusu syntetického oděvu se může uvolnit více než 1900 plastových vláken. Ve zmíněných případech pak mohou mikroplasty jednoduše pronikat do životního prostředí s odpadní vodou. Dalšími zdroji mohou být např. eroze plastových předmětů působením přírodních činitelů, jako je vítr, nebo třeba otěr z pneumatik.

Kolik mikroplastů je kolem nás?