i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Černí pasažéři: přehlížená invaze hub

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 634, 2019/11
 |  Téma: Ceny Neuron

Před více než 100 tisíci lety se moderní člověk začal šířit z Afriky do všech koutů světa. Migrace a cestování se od té chvíle staly jedněmi z hlavních lidských charakteristik, které významně přispěly k úspěšnosti našeho druhu. Spolu s člověkem cestovala na nová místa i řada rostlin a živočichů, kteří člověku buď sloužili jako hospodářsky významné druhy, nebo je zavlékal zcela nevědomě. Tak započala globalizace světové biosféry, která s rostoucí intenzitou, ruku v ruce s globalizací světového hospodářství a masovým turismem přetrvává dodnes.

Organismy, které se působením člověka dostaly mimo území svého přirozeného výskytu, nazýváme zavlečenými druhy. Některé z nich se mohou v novém prostředí začít invazně šířit na úkor druhů domácích, které mohou vytlačovat z jejich přirozených stanovišť, a negativně tak ovlivňovat fungování místních ekosystémů.

Invaznímu šíření organismů, především rostlin, a jejich vlivu na biodiverzitu a ekosystémy se věnovala řada článků dříve publikovaných ve Vesmíru.1) Velká část zavlečených rostlin se však v novém prostředí neuchytí, a to například kvůli nevhodnosti místních podmínek či neschopnosti obstát v konkurenci s domácími druhy. Krom těchto vlivů se stále více uvažuje o symbiotických interakcích jako významném faktoru v zavlékaní nepůvodních druhů. Na jednu stranu mohou rostliny zavlečením mimo původní areál výskytu uniknout z negativních interakcí se svými patogeny (např. viry, bakteriemi, hlísticemi), na druhou stranu tím ale mohou přijít o vztahy s prospěšnými (mutualistickými) symbionty (např. bakteriemi fixujícími dusík, mykorhizními houbami, opylovači), kteří významně zvyšují jejich fitness a konkurenceschopnost. Nemožnost navázat prospěšný symbiotický vztah představuje největší problém pro obligátně symbiotické druhy, tedy pro ty, které nejsou schopny bez symbionta dlouhodobě přežít.

Uvnitř i na povrchu

Jeden z nejrozšířenějších symbiotických vztahů na planetě představuje mykorhizní symbióza, kterou najdeme u více než 90 % rostlinných druhů, jež po většinu života hostí ve svých kořenech symbiotické houby. Mykorhizní vztah, stejně jako ostatní mutualistické symbiózy, je prospěšný pro oba zúčastněné partnery. Na jedné straně zelená, fotosyntetizující rostlina zásobuje mykorhizní houbu uhlíkatými látkami v podobě jednoduchých cukrů (glukózy či fruktózy), na straně druhé vláknitá houba kolonizující kořen hostitelské rostliny, ze kterého proniká do okolní půdy, získává vodu a minerální živiny, a ty následně transportuje do rostliny.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Ceny Neuron

O autorovi

Petr Kohout

Mgr. Petr Kohout, Ph.D., (*1986) vystudoval botaniku a mykologii na Tartuské univerzitě v Estonsku. Působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK. Věnuje se především ekologii hub, soužití hub s kořeny rostlin a významu hub v ekosystémech. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru biologie.
Kohout Petr

Další články k tématu

Chvála pozitivní zpětné vazby

Ústředním tématem letního dvojčísla Vesmíru byla zpětná vazba. Nemohli jsme se věnovat zdaleka všem oblastem, v nichž hraje nějakou roli; mimo...

Nahoře, dole: polarita v rostlinné biologii

Každé malé dítě ví, že rostliny mají stonek či kmen s větvemi, listy a květy, které rostou vzhůru, a pod zemí kořeny rostoucí naopak směrem dolů....

Kde začíná a končí nádor?uzamčeno

Rakovina je velmi široký pojem, pod kterým se skrývá velké množství onemocnění s podobnou charakteristikou. Stejně tak samotný tumor netvoří pouze...

„Nové hvězdy“ na oblozeuzamčeno

„Nové hvězdy“ narušují zdánlivou neměnnost hvězdné oblohy. Jejich zkoumání fascinuje lidstvo odnepaměti, ale teprve v posledním století jsme...

Zabití ekonomikou

„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Zdvojení genomu jako evoluční příležitostuzamčeno

Mutace jsou „palivem“ evoluce – vytvářejí genetickou variabilitu, z níž pak může selekce vybírat vhodné kombinace alel, což vede například k novým...

Slavné kombinatorické problémy a počítačové důkazyuzamčeno

Představme si tři sousedy žijící ve třech domech. Každý z nich by rád připojil svůj dům ke zdroji vody, plynu a elektřiny, ale nikdo nechce, aby...

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné