i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Kde začíná a končí nádor?

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 632, 2019/11
 |  Téma: Ceny Neuron

Rakovina je velmi široký pojem, pod kterým se skrývá velké množství onemocnění s podobnou charakteristikou. Stejně tak samotný tumor netvoří pouze izolované nádorové buňky. Naopak, plasticita a schopnost aktivně modulovat okolní tkáň je typická vlastnost maligních buněk. Pro úspěšnou bitvu s rakovinou bude muset budoucí léčba cílit také na tyto komplexní mechanismy.

Jednou z hlavních překážek v účinné léčbě rakoviny a trvalé eliminaci nádorových buněk je rozvoj terapeutické rezistence. I přes velmi slibné výsledky iniciální léčby se velké procento nádorů opět rozroste a přejde až do agresivní a mnohdy fatální metastatické formy. Je známo mnoho mechanismů terapeutické rezistence zahrnující jak autonomní genetické procesy uvnitř nádorových buněk, tak vnější procesy způsobené vlivem komplexního nádorového mikroprostředí.

Navíc je stále zřejmější, že nádory se nechovají jako jednotná masa homogenních maligních buněk, ale spíše jako složité plnohodnotné „orgány“, dynamicky se vyvíjející v čase a prostoru. Pro přežití, progresi a zejména lékovou rezistenci nádorů je naprosto zásadní úzká a nepřetržitá komunikace rakovinných buněk s okolní zdravou tkání.

Přenos informací a signálů probíhá jak směrem od podpůrných buněk k nádoru, tak i samotný tumor aktivně ovlivňuje své okolí. Velmi dobře jsou popsány způsoby mezibuněčné komunikace, zahrnující přímý kontakt buněk či sekreci různých typů molekul a malých váčků. Díky nejnovějším vědeckým objevům byl tento seznam komunikačních prostředků rozšířen o další pozoruhodný mechanismus, založený na sdílení mitochondrií, což jsou vnitrobuněčné organely, které byly dlouhou dobu považovány za integrální a neoddělitelný element každé lidské buňky.

Sdílené mitochondrie

Na počátku příběhu, který začíná přepisovat učebnice biologie a medicíny, byl na první pohled velmi podivný experiment. Před více než deseti lety provedl tým Darwina Prockopa z Texaské univerzity pokus, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou lidské buňky schopny modulovat opravné mechanismy u poškozených buněk. Z toho důvodu autoři smíchali lidské mezenchymální kmenové buňky a buněčnou linii s uměle narušenými mitochondriemi. Po několika dnech zjistili, že poškozená buněčná linie se nejen plně zotavila, ale navíc trvale získala zcela funkční mitochondrie. Přestože to bylo zcela nečekané pozorování, dávalo smysl, že infuze mitochondrií by mohla napomoci v resuscitaci téměř umírajících buněk.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Ceny Neuron
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Michal Šimíček

RNDr. Michal Šimíček, Ph.D., (*1985) vystudoval imunologii na PřF UK v Praze, biomedicínu na Univerzitě Lovani v Belgii a několik let pracoval v Medical Research Council v Cambridži. Nyní působí na Ostravské univerzitě a ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Zabývá se především výzkumem mnohočetného myelomu, akutních leukemií a vývojem nových terapeutických metod. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru medicína.
Šimíček Michal

Další články k tématu

Zabití ekonomikou

„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Černí pasažéři: přehlížená invaze hubuzamčeno

Před více než 100 tisíci lety se moderní člověk začal šířit z Afriky do všech koutů světa. Migrace a cestování se od té chvíle staly jedněmi z...

Chvála pozitivní zpětné vazby

Ústředním tématem letního dvojčísla Vesmíru byla zpětná vazba. Nemohli jsme se věnovat zdaleka všem oblastem, v nichž hraje nějakou roli; mimo...

Nahoře, dole: polarita v rostlinné biologii

Každé malé dítě ví, že rostliny mají stonek či kmen s větvemi, listy a květy, které rostou vzhůru, a pod zemí kořeny rostoucí naopak směrem dolů....

„Nové hvězdy“ na oblozeuzamčeno

„Nové hvězdy“ narušují zdánlivou neměnnost hvězdné oblohy. Jejich zkoumání fascinuje lidstvo odnepaměti, ale teprve v posledním století jsme...

Zdvojení genomu jako evoluční příležitostuzamčeno

Mutace jsou „palivem“ evoluce – vytvářejí genetickou variabilitu, z níž pak může selekce vybírat vhodné kombinace alel, což vede například k novým...

Slavné kombinatorické problémy a počítačové důkazyuzamčeno

Představme si tři sousedy žijící ve třech domech. Každý z nich by rád připojil svůj dům ke zdroji vody, plynu a elektřiny, ale nikdo nechce, aby...

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné