Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Friml Jiří

Prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat., (*1973) vystudoval biochemii na Masarykově univerzitě v Brně, kde také obhájil doktorskou práci z biochemie. Doktorát z molekulární biologie absolvoval v Ústavu Maxe Plancka pro šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem. Vedl výzkumnou skupinu na univerzitě v německém Tübingenu, kde se habilitoval v oboru genetika. Působil na univerzitě v Göttingenu a ve Vlámském biotechnologickém ústavu (VIB) v belgickém Gentu. Nyní vede laboratoř vývojové a buněčné biologie rostlin v Ústavu pro vědu a technologie (IST) v Klosterneuburgu u Vídně. Učí na IST, na Masarykově i Karlově univerzitě. Zabývá se adaptabilitou rostlin během embryonálního i postembryonálního vývoje, především rolí rostlinných hormonů (viz rozhovor – Vesmír 95, 18, 2016/1). Je členem EMBO (Evropské organizace molekulárních biologů), získal startovací i pokročilý ERC grant a řadu ocenění (např. Körberovu evropskou vědeckou cenu nebo zlatou medaili EMBO). V roce 2019 získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě.

Počet článků: 3

Nahoře, dole: polarita v rostlinné biologii

11. 11. 2019  |  Vesmír 98, 636, 2019/11
Každé malé dítě ví, že rostliny mají stonek či kmen s větvemi, listy a květy, které rostou vzhůru, a pod zemí kořeny rostoucí naopak směrem dolů....
 

Sluhové a páni rostlinných buněkuzamčeno

7. 1. 2016  |  Vesmír 95, 18, 2016/1
Odemykáme rozhovor s Jiřím Frimlem, letošním laureátem Ceny Neuron za Celoživotní přínos vědě: Rostlina nemůže před nepříznivými podmínkami utéct,...
 

Budeme moci sklízet úrodu i v zimě?

9. 9. 2010  |  Vesmír 89, 505, 2010/9
Martina Mašková: Proč jsou geny, které řídí tvorbu listů a růst kořenů, klíčové? Jiří Friml: Kódují transportní proteiny, které vedou auxin...