i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Chvála pozitivní zpětné vazby

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 607, 2019/11
 |  Téma: Ceny Neuron

Ústředním tématem letního dvojčísla Vesmíru byla zpětná vazba. Nemohli jsme se věnovat zdaleka všem oblastem, v nichž hraje nějakou roli; mimo jiné nedošlo ani na její význam v podpoře vědeckých talentů.

Zatímco negativní zpětné vazby jsou klíčové pro stabilitu složitých systémů, které pomáhají udržovat v dynamické rovnováze, s pozitivními zpětnými vazbami se setkáváme nejčastěji v souvislosti s jejich negativními (sic!) důsledky. Namátkou: tání permafrostu vlivem rostoucí teploty uvolňuje skleníkové plyny z půdy a dále akceleruje oteplování… Ale existují i „pozitivní pozitivní zpětné vazby“. Třeba právě v podpoře špičkové vědy. Je-li badatel opravdu dobrý, má výrazně vyšší šanci, že na svůj výzkum získá slušné prostředky, ať z veřejných, nebo ze soukromých zdrojů. A s jejich pomocí může svůj talent dále rozvíjet.

Ve výsledku z tohoto cyklu netěží pouze on. Svou prací rozšiřuje naše poznání světa a otevírá cestu k budoucímu praktickému využití tohoto poznání. I věda samozřejmě potřebuje tisíce „řemeslníků“, kteří nikdy nepřijdou na nic opravdu převratného, ale bez jejichž trpělivé práce by velké nápady neměly na čem růst. Nejvýraznější skoky v našem porozumění přírodním zákonům a souvislostem však zpravidla přicházejí od malého počtu těch nejlepších. Mají-li své schopnosti efektivně využít, nesmíme je příliš svazovat papírováním a formalitami. „Chovejte se nezodpovědně, ignorujte schůze, zbavte se rutiny, dopřejte si snění za bílého dne,“ radí nositel Nobelovy ceny z roku 2001 Timothy Hunt kolegům.1) Zní to sice trochu jako poučka z motivačních brožurek slibujících univerzální „návod na život“, ale na tom, že mozek zavařený administrativou nic velkého nevymyslí, něco bude.

Podobné rady se lehce říkají někomu, kdo je díky Nobelově ceně za vodou. Ve světě tříletých grantů se však realizují poměrně nesnadno. Je proto třeba vítat každou iniciativu, která těm nejlepším pomůže se od těchto překážek alespoň částečně odpoutat. Aby byl vědec opravdu skvělý, musí ho jeho práce bavit, takže riziko zneužití takové volnosti není nijak dramatické.

Ve světě hrají v podpoře excelentního výzkumu (jakkoli je toto slovní spojení nadužíváno) důležitou roli soukromí mecenáši, kteří mohou jednat svobodněji než instituce rozdělující prostředky z veřejných zdrojů. A jejich význam roste i u nás. Ve Vesmíru jsme už psali například o stážích a grantech, které studentům chemických oborů poskytuje Nadace Experientia manželů Dvořákových (Vesmír 97, 200, 2018/4; 97, 404, 2018/7) nebo o investorsko-mecenášské podpoře, které se od společnosti BTCZ Ventures dostalo Zuzaně Kečkéšové z ÚOCHB AV ČR (Vesmír 97, 296, 2018/5). Ale nejviditelnějším hráčem mezi soukromými donátory je bezesporu Nadační fond Neuron, který letos slaví deset let své existence. Za tu dobu ocenil a podpořil už 85 vědců a osm výzkumných expedic, celkem takto rozdal 66 milionů korun. „Nadační fond Neuron vznikl z přesvědčení, že vědecké poznání je motorem každé úspěšné společnosti. Navazuje na tradici podporovatele české vědy stavitele Josefa Hlávky,“ říká předsedkyně správní rady Monika Vondráková.

Loni NF Neuron upravil podmínky svých cen a místo výzkumných grantů pro vědce do 33 a 40 let posílil financování svých Cen Neuron, které příjemcům dávají větší volnost stran využití darovaných prostředků. Mecenáši tím položili důraz na důvěru v oceněné vědce (Vesmír 97, 130, 2018/3). „Svou povahou jsou Ceny Neuron v ČR výjimečné, neboť díky soukromým příspěvkům mecenášů se pojí s osobní finanční prémií,“ komentuje to Monika Vondráková.

Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě letos získal buněčný biolog Jiří Friml, cenu za významný vědecký objev matematik Jan Nekovář působící v Paříži. Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce obdrželi v jednotlivých oborech Vladimir Lotoreichik z Ústavu jaderné fyziky AV ČR (matematika), Petr Kohout (biologie), Lucie Kalousová (společenské vědy), Ondřej Pejcha (fyzika), Michal Šimíček (medicína) a Martin Balko (computer science). Vesmír je mediálním partnerem letošních Cen Neuron, díky tomu jsme se jména oceněných dozvěděli s předstihem a s většinou z nich jsme připravili články, které jsou součástí tématu tohoto čísla. Bonusem je text Filipa Koláře, kterého NF Neuron ocenil loni a letos získal startovací ERC grant.

Poznámky

1) Z projevu na Evropském fóru vědy a techniky v Praze, 2011.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Ceny Neuron
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Černí pasažéři: přehlížená invaze hubuzamčeno

Před více než 100 tisíci lety se moderní člověk začal šířit z Afriky do všech koutů světa. Migrace a cestování se od té chvíle staly jedněmi z...

Nahoře, dole: polarita v rostlinné biologii

Každé malé dítě ví, že rostliny mají stonek či kmen s větvemi, listy a květy, které rostou vzhůru, a pod zemí kořeny rostoucí naopak směrem dolů....

Kde začíná a končí nádor?uzamčeno

Rakovina je velmi široký pojem, pod kterým se skrývá velké množství onemocnění s podobnou charakteristikou. Stejně tak samotný tumor netvoří pouze...

„Nové hvězdy“ na oblozeuzamčeno

„Nové hvězdy“ narušují zdánlivou neměnnost hvězdné oblohy. Jejich zkoumání fascinuje lidstvo odnepaměti, ale teprve v posledním století jsme...

Zabití ekonomikou

„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Zdvojení genomu jako evoluční příležitostuzamčeno

Mutace jsou „palivem“ evoluce – vytvářejí genetickou variabilitu, z níž pak může selekce vybírat vhodné kombinace alel, což vede například k novým...

Slavné kombinatorické problémy a počítačové důkazyuzamčeno

Představme si tři sousedy žijící ve třech domech. Každý z nich by rád připojil svůj dům ke zdroji vody, plynu a elektřiny, ale nikdo nechce, aby...

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné