i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Vážení ďáblovi pacholci

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 338, 2017/6
 |  Téma: Uhlí

Bez systematicky provozovaného uhlířství by nikdy nenastala doba železná, palné zbraně by nezměnily způsoby vedení válek a i dnes bychom složitě řešili některé problémy s čištěním vody nebo vzduchu. Uhlíři to ale mezi svými současníky neměli vždy jednoduché. Jak se z původně vážených a privilegovaných řemeslníků stali podivnými a podezřelými obyvateli lesů?

Význam dřevěného uhlí, a nad jiné i význam jeho výrobců – uhlířů, byl však mnohem širší. Z hledisek kulturně-historických a historickou-etnologických můžeme vnímat uhlíře jako svébytnou sociální skupinu, která se do určité míry vždy vymykala obecně známým standardům fungování dobové společnosti.

Technologie výroby dřevěného uhlí

Výroba dřevěného uhlí (nesprávně ale zažitě označovaná jako „pálení“) je od pravěkých počátků založena na principu pyrolýzy dřeva tzv. suchou destilací a spočívá v zahřívání dřeva za silně omezeného přístupu vzduchu v redukční atmosféře. Výsledným produktem je lehká uhlíkatá hmota (i přes 90 % C) s extrémně vysokou výhřevností (cca 27 MJ/kg). Jednoduché pravěké formy pálení dřevěného uhlí v jamách a na zahloubených ohništích, které byly po zahoření vsázky zakrývány a zasypávány zeminou byly na našem území ve středověku vystřídány vyspělou technologií pálení ve stojatých milířích přibližného tvaru parabolického kužele. V milířích bylo dřevo vyskládáno promyšleným způsobem, pokryto těsnící vrstvou zabraňující přístupu vzduchu a pálení tak mohlo být mnohem snadněji kontrolováno a regulováno. Tato zásadní inovace byla součástí tzv. středověkého technologického balíčku a došlo k ní nejpozději ve 13. století, jakkoliv i mnohem později se archaické uhlířské jámy občas používaly.

Technologie milířování se v základních rysech v dalších staletích prakticky neměnila, nabyla však obrovského množství regionálních forem a dílčích modifikací. Ke zvědečťování v principu stále velmi primitivní výroby docházelo až od 2. poloviny 18. století s nástupem industrializace, přibližně o sto let později byly zaváděny i první formy poloprůmyslové výroby dřevěného uhlí. Tradiční technologie však u nás zůstala v některých regionech užívána až do definitivního zániku rukodělného uhlířství v 50. letech 20. století.

Český termín milíř

je odvozen od německého označení Meiler či Kohlenmeiler. Pro milíře se užívalo i pojmu hromada či uhlířská hromada.

Základní surovinou k výrobě dřevěného uhlí bylo dřevo, za nejvhodnější se považovalo dříví listnatých stromů, neplavené, netrouchnivé, poražené v zimě. S postupným zostřováním dohledu nad mírou a způsoby exploatace lesů se ale uhlíři museli spokojit (na úkor kvality produkce) prakticky s jakýmkoliv dřevem. K pokrývání milířů se dle dostupnosti užíval mech, listí, chvojí, sláma, drny a hlína; povrch milíře se nicméně vždy pohazoval tzv. mourem – uhelným prachem smíšeným s hlínou a popelem. Nejen kvůli zásobám dříví, ale i těsnícího materiálu a upravenému podkladu se uhlí opakovaně pálilo na stejném místě, které se v česky psaných pramenech označuje jako plac, uhliště či milířiště. Tam v časech intenzivní výroby stály vždy minimálně tři milíře vedle sebe (jeden se stavěl, druhý pálil, třetí rozebíral), což zaručovalo optimální využití pracovní síly a času, zároveň to však vyžadovalo trvalou přítomnost uhlíře, jeho pomocníků a nezřídka rodiny přímo na místě výroby.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Uhlí
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Jiří Woitsch

PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D., (*1976), vystudoval historii a etnologii na FF UK v Praze, kde též externě přednáší. Od roku 1999 pracuje v Etnologickém ústavu AV ČR, od roku 2011 jako vedoucí Oddělení historické etnologie. Zabývá se tradičními formami obživy – zejména venkovským zemědělstvím a rukodělnou výrobou, dějinami lesů a lesnictví, lidovou architekturou, etnokartografií a dějinami etnologie.
Woitsch Jiří

Další články k tématu

Krajinu mění těžba, devastuje rekultivace

Běžným argumentem proti těžbě je čerpání neobnovitelných zdrojů, a v případě povrchových uhelných dolů plošný rozsah těžby a ztráta celé dosavadní...

Dejte mi dvě uhlíuzamčeno

Když chce Angličan naznačit, jak málo mu přijde daná činnost smysluplná, řekne, že je to jako vozit uhlí do Newcastlu. Snad nebudeme nosit dříví do...

Není uhlí jako uhlíuzamčeno

Před zhruba 300 miliony lety žila obří vážka Meganeura monyi. Rozpětím křídel 75 cm odpovídala kupř. rozměrům dnešní poštolky obecné. To, co jí...

Katastrofa zrodila unikát

Nebe se zatáhlo mohutným mrakem. Místo životodárného deště ale začal padat popel. Dusil vše živé a brzy na zemi vytvořil půlmetrové závěje, které...

Uhlí na rozcestí

Česká republika patří sice geologicky, petrograficky a mineralogicky k nejzajímavějším zemím v Evropě, avšak praktická využitelnost nalezišť...

Kde se tlumí, tam se stárne

Jedním z převládajících ekonomických trendů současnosti je přechod od ekonomiky orientované na průmysl směrem ke službám. S pojmem...

Dřevem místo uhlímuzamčeno

V posledních desetiletích se i v energetice objevuje více pojmů, které jsou spíše ideologické než odborné. Environmentální aktivisté kupř. označují...

Past úspěšných technologií

Uhlí pro lidstvo představovalo především dostupný zdroj energie, který nahradil v některých oblastech již z velké části vytěžené lesy....

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné