i

Jedovatá slova, otrávené činy

Propaganda ve věku dezinformací
 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 632, 2017/11
 |  Téma: Propaganda

Žijeme uprostřed válečného konfliktu. Nehřmí v něm děla ani nekvílejí sirény střemhlavých bombardérů jako ve druhé světové válce. Je to však konflikt vytrvalý, který v relativní tichosti mění politickou mapu světa. Jde o informační válku – propagandu.

Propaganda vždy útočí na důvěru v základní intersubjektivní fenomény, jako je stát, náboženství, právní systém, nebo na důvěru ke konkrétním lidem, jejichž pozice v hierarchii té které společnosti je činí vhodným cílem pro propagandu. Fenomény, které lidé vnímají a hodnotí stejně, vyžadují, aby v jejich existenci věřilo dostatečné množství lidí. Přestane-li skupina obyvatel věřit v jednu státní instituci, nic hrozného se nestane. Přestane-li věřit v existenci právního řádu, stát proti takové části obyvatel zakročí jako monopolní organizátor násilí. Co se stane, když podstatná část obyvatel přestane věřit státu? Vzniká situace, kdy stát není plně nebo částečně schopen bez donucení naplňovat svůj základní účel, jímž je organizace obyvatelstva v určitém geografickém prostoru.

„Prokázat státu propagandistické aktivity není jednoduché, protože jedním ze společných atributů prostředků moderního boje je schopnost útočníka hodnověrně popírat své aktivity.“

Propaganda pak útočí na samu podstatu státnosti, a tou je víra občanů v státní zřízení a jeho legitimitu. Sekundárními cíli propagandy jsou často vůle se bránit, etnická či náboženská soudržnost nebo podpora obyvatelstva bezpečnostní a zahraniční politiky státu. Propaganda je klíčovou součástí dnes často používaného termínu „hybridní způsob vedení konfliktu“. V něm je pro útočníka, který zpochybňuje vládní a v některých případech i územní legitimitu své oběti (např. Ukrajina) a zároveň se snaží zabránit vnímání sebe samého jako nepřítele, ideálním výsledkem dosažení cíle bez užití kinetické síly a nepřekročení prahu přímé vojenské konfrontace. Podstatu hybridního vedení konfliktu můžeme spatřovat v utajení nepřátelských aktivit, které útočník postupně zesiluje dle odolnosti státu, na který cílí.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Propaganda

O autorech

Jakub Landovský

Martin Riegl

Další články k tématu

Budete se smát, když budeme chtítuzamčeno

Jedním z nejnaléhavějších problémů, jimž čelíme, je kolaps důvěryhodných zdrojů informací. Na pravdu již nemají patent úřady, přesunula se kamsi...

Hitler toužil po svatém grálu

Děti v předškolním věku mají dojem, že mohou libovolně měnit fakta podle vlastního přání. Je to jev natolik typický, že danému myšlení...

Jak zmanipulovat vzpomínkuuzamčeno

Bránit se vlivu propagandy může být podobně těžké jako odmítat působení optického klamu. Zkuste si obrázek s čarami o kousek níže. Jde o známou...

Personalizovaná propaganda?

Manipulace s lidmi jistě není vynález posledních let. V porovnání s dobou, kdy například Démosthenés na athénském městském sněmu pronášel své...

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné