Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Personalizovaná propaganda?

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 607, 2017/11
 |  Téma: Propaganda

Při zvažování, zda téma propaganda ještě patří do záběru časopisu hlásícího se k popularizaci vědy, nakonec převážily argumenty pro. Pro mluvily úvahy, nakolik technické prostředky posledních let změnily či nezměnily techniky propagandy známé z minulosti. Mám na mysli nejen sociální sítě, ale především počítače a tzv. „big data“. Proti pak mluvilo to, že šíři tématu se můžeme věnovat jen fragmentárně a že se budeme potýkat s jistou mlhavostí.

Slovník spisovného jazyka českého pod heslem propaganda uvádí „veřejné šíření, objasňování, doporučování něj. myšlenek, názorů apod. s cílem získat přívržence: revoluční mírová p.; boj s reakční válečnou p-ou; tisková p.; p. letáky; oddělení p-y a agitace, šeptaná p.“

Z veřejných úvah o propagandě se téměř vytratilo, že propagovat lze také chvályhodné věci. Jenže shodneme se na tom, co je chvályhodné? Na seznam, co by bylo chvályhodné, jsem na první místo napsal vzdělání. Po chvilce uvažování mám i o něm pochybnost, že bychom se shodli. Kolik lidí zastává názor, že vyučovat by se měly jen praktické věci, znalosti, které v budoucnu uplatníme. O kolika povoláních se dnes uvažuje, že v příštích desetiletích zaniknou? Další v pořadí bylo očkování proti chřipce. Asi není nutné pokračovat. Omezme se tedy na propagandu jako nástroj v rukách někoho, kdo má na mysli především vlastní prospěch, nebo prosazování svých ideologických nebo geopolitických zájmů, jak ji vymezuje ve svém textu na s. 630 Josef Šlerka.

Zatímco tzv. tvrdé vědy mají svá pevná fakta a většinou jednoznačně definované pojmy, v oblasti společenské se můžeme setkat s nejasnostmi. Přitom tato oblast je ve své popularizované podobě laikům zdánlivě přístupnější, každý máme na společenské jevy „jasný“ názor. V poslední době se mluví o alternativních faktech. A jelikož fakt a alternativní fakt se navzájem vylučují, výsledkem jsou pochybnosti nebo přímo nevíra v instituce. Propaganda se téměř výhradně zaměřuje na ty, kdo danou věc neznají, nebo jejichž znalost je jen částečná. To je bohužel situace většiny z nás, neboť stejně jako existuje dělba práce, existuje nutně i společenské rozdělení vědomostí. Naprostou většinu toho, co o světě víme, přebíráme od jiných lidí (od učitelů, z přímých svědectví, z encyklopedií, z učebnic…). Jen se zlomkem znalostí máme přímou zkušenost. Na jakém základě některým zdrojům důvěřujeme, zatímco jiné pokládáme za nedůvěryhodné?

Manipulace s lidmi jistě není vynález posledních let. V porovnání s dobou, kdy například Démosthenés na athénském městském sněmu pronášel své slavné řeči, se však dnešní doba velmi podstatně liší počtem lidí, které lze ovlivňovat propagandou, jež má k dispozici kromě tradičních médií internet a sociální sítě. A k tomu ještě počítače zpracovávající ohromná kvanta osobních dat, která o sobě lidé poskytují víceméně dobrovolně v domnění, že ta data přece nemají pro nikoho žádnou cenu. Data pak umožňují stanovit jejich osobní profil, agregovat je do jednotlivých cílových skupin a propagandu personalizovat na tyto skupiny. Experti se neshodují, zda tyto techniky již byly využity (např. v posledních amerických volbách). Tvrdí však, že „technický vývoj zahrnující big data a analytické postupy krmené sociálními sítěmi a online technikami shromažďování dat rychle rozvíjejí možnost narativů, připravených na zakázku, které mohou efektivně manipulovat politické chování jednotlivců. A pokud to ještě není k dispozici, brzy bude.“1)

V těchto souvislostech nemusí být promýšlení problémů s ochranou osobních dat až tak ztraceným časem a téma propagandy zbytečným. Optimisté mezi námi se spoléhají na kritické myšlení a edukaci. Postačí to?

Poznámky

1) Viz goo.gl/iF1HzJ.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Propaganda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Budete se smát, když budeme chtítuzamčeno

Jedním z nejnaléhavějších problémů, jimž čelíme, je kolaps důvěryhodných zdrojů informací. Na pravdu již nemají patent úřady, přesunula se kamsi...

Hitler toužil po svatém grálu

Děti v předškolním věku mají dojem, že mohou libovolně měnit fakta podle vlastního přání. Je to jev natolik typický, že danému myšlení...

Jak zmanipulovat vzpomínkuuzamčeno

Bránit se vlivu propagandy může být podobně těžké jako odmítat působení optického klamu. Zkuste si obrázek s čarami o kousek níže. Jde o známou...

Jedovatá slova, otrávené činyuzamčeno

Žijeme uprostřed válečného konfliktu. Nehřmí v něm děla ani nekvílejí sirény střemhlavých bombardérů jako ve druhé světové válce. Je to však...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...