i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Budete se smát, když budeme chtít

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 624, 2017/11
 |  Téma: Propaganda

Zeptám se na úvod, kdo byl prvním černošským prezidentem Spojených států. Možná vám to přijde jako dotaz zcela banální, ale položte stejnou otázku vyhledávači Google. Najde stránky tvrdící, že předchůdců Baracka Obamy v křesle nejmocnějšího muže USA bylo sedm a že prvním z nich byl v roce 1781 John Hanson. Vítejte ve světě alternativních faktů.

Začátkem letošního roku britská veřejnoprávní BBC oslovila skupinu 50 expertů, aby stanovili nejnaléhavější problémy, kterým v současnosti čelíme. Mnozí se shodli, že jedním z nejzávažnějších je jednoznačně kolaps důvěryhodných zdrojů informací. Na pravdu již nemají patent úřady, přesunula se kamsi na sociální sítě mezi „přátele“. Tam pro každou skutečnost existuje protiváha, a tak v on-line světě vedle sebe vypadají fakta i lži jako rovnocenní soupeři.

Lidé, kteří nedokážou mezi oběma póly rozlišovat, pak dezinformace dále šíří. Vedle nich se do povědomí dostávají rovněž kontroverzní a dříve okrajové názory. Osobní účast na tomto procesu (ať už vědomou nebo nevědomou) přiznává každý pátý dospělý Američan (23 %), který v minulosti sám dále sdílel falešné zprávy. Vyplývá to z průzkumu amerického nadstranického think tanku Pew Research Center,1)podle něhož dva ze tří dospělých Američanů (64 %) mají současně dojem, že takto šířené falešné zprávy způsobují zmatek.

„Neviditelnost, touha mnoha snílků, se s použitím současných technologií stává realitou: jsme schopni nechat mizet dynamické objekty, jako jsou lidé, pohybující se před jinými lidmi.“

Podepisuje se na tom i ochota lidí podílet se na kritickém hodnocení informací. Paul Resnick, profesor informací na Michiganské univerzitě, vyvíjí program schopný automaticky vyhodnocovat šíření dezinformací na Twitteru. Pracuje se dvěma množinami uživatelů: první fámy šíří, druhá je opravuje.

Když po delší době vyhodnotili historii účtů v těchto dvou skupinách, přišli na to, že „rozsévači“ dezinformací jsou mnohem oblíbenější (sleduje je více lidí) než „opraváři“. Opravy zkrátka nejsou příliš atraktivní. A když se přece jen nějaká oprava stane o něco populárnější, nevidí ji obvykle stejní lidé jako původní zprávu.

Bubliny kolem nás

Na řešení pracuje několik vědecko-technologických týmů na světě. Společnost Full Fact ve spolupráci s Googlem vyvíjí algoritmy, které by dezinformace automatizovaně opravovaly, a tak bojovaly proti jejich šíření ještě předtím, než započne. Společnost IBM několik let pracovala na způsobu jak s pomocí umělé inteligence Watson (schopné odpovídat na otázky položené v přirozeném jazyce) usnadnit uživatelům internetu rozlišování skutečnosti od fikce. Aplikace, kterou vytvořili, by měla být součástí prohlížeče a prohlíženým stránkám přidělovat procenty vyjádřenou pravděpodobnost, že je obsah pravdivý.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Propaganda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie, Informatika

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Hitler toužil po svatém grálu

Děti v předškolním věku mají dojem, že mohou libovolně měnit fakta podle vlastního přání. Je to jev natolik typický, že danému myšlení...

Jak zmanipulovat vzpomínkuuzamčeno

Bránit se vlivu propagandy může být podobně těžké jako odmítat působení optického klamu. Zkuste si obrázek s čarami o kousek níže. Jde o známou...

Jedovatá slova, otrávené činyuzamčeno

Žijeme uprostřed válečného konfliktu. Nehřmí v něm děla ani nekvílejí sirény střemhlavých bombardérů jako ve druhé světové válce. Je to však...

Personalizovaná propaganda?

Manipulace s lidmi jistě není vynález posledních let. V porovnání s dobou, kdy například Démosthenés na athénském městském sněmu pronášel své...

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné