mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Hlas předpoví nemoc

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 22, 2016/1
 |  Téma: Hlava

Volá o pomoc, ale ústa jako by jí slepil med. Neznámý na nic nečeká, bere její dceru za vlasy a táhne ji pryč. To v ní vzedmulo ohromnou sílu. Přiskakuje a jako smyslů zbavená mu zasazuje ránu pěstí do obličeje. Probouzí ji hlasité zasténání. Zamotaná do vlastní peřiny vidí na bradě svého manžela stékající potůček krve.

Spát v jedné posteli s člověkem, který trpí poruchou chování v REM fázi spánku, je o život. Sny plné neznámých útočníků ohrožují postižené i jejich blízké. Nemocní totiž ve snové fázi spánku nemají pohybový aparát zablokovaný, jak je to běžné u zdravých osob. Namísto toho údery pěstí či kopy nejen prožívají, ale i fyzicky vykonávají. Výsledkem jsou několikanásobně zlomená žebra partnerů, vyražené zuby, dokonce i zlomená spodina lebeční a proražená lebka. Takových lidí je u nás v současnosti 50 tisíc (více o nemoci: Vesmír 93, 201, 2014/4).

To, co na začátku vypadá jako pouhá obtíž při spánku, se během několika let v drtivé většině případů změní v těžké neurologické onemocnění. Do pěti let od prvních příznaků se u třetiny takto postižených rozvine mnohem závažnější Parkinsonova nemoc. Po deseti letech jí trpí už 76 procent a po čtrnácti letech od prvního pozorování spánkových poruch dokonce plných 91 procent pacientů.[1]

Zatím je tento vývoj nezvratný, protože neexistuje lék, který by postup nemoci dokázal zastavit. Málo víme o příčinách vzniku Parkinsonovy nemoci. Dokážeme jen mírnit příznaky. Až ale budeme umět nemoc vyléčit, bude velmi důležité začít s terapií včas. Když totiž pacienti přicházejí s prvními příznaky v podobě poruch hybnosti, mívají už nenávratně zničeno značné množství příslušných mozkových buněk. I kdyby již byla léčba dostupná, bylo by na ni v takovém okamžiku pozdě. Proto vědci na celém světě už dnes věnují velkou pozornost hledání prvních příznaků. Potíž je v tom, že dnešní metody spolehlivého rozpoznání Parkinsonovy nemoci jsou většinou založeny na analýze klasických pohybových projevů nemoci, jako jsou: pohybová chudost (neschopnost postiženého udělat běžně dlouhý krok, pomalé pohyby, pomalý start pohybu), klidový třes končetin, zvýšená ztuhlost svalů a změněná řeč.

Diagnostikovat dnes Parkinsonovu nemoc před objevením těchto příznaků nelze, snad s výjimkou jednofotonové emisní tomografie. Vzhledem k tomu, že se v ní pracuje s radioaktivním izotopem, který se váže na buňky produkující dopamin, nelze metodu využívat plošně k vyhledávání počínající Parkinsonovy nemoci. Pro diagnostické účely je přitom velmi žádoucí, aby spolehlivá předpověď přišla co nejdříve před propuknutím samotného onemocnění. Slibně se v tomto ohledu vyvíjí vědecký výzkum, jehož předběžné výsledky naznačují, že bychom mohli získat spolehlivé varování už řadu let před objevením hlavních příznaků nemoci.

Nová metoda

„Pa-ta-ka-pa-ta-ka…,“ line se staccato vyšetřovací místností Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Slabiky vyslovuje celkem pohledná mladá žena. Určitě jí není více než čtyřicet. Má rodinu a bohatý život. Nechce se mi věřit, že za 10 až 15 let z ní bude pomalu se ploužící stín člověka, postiženého Parkinsonovou nemocí. Přemítám, kde se v jejím melodickém hlase skrývá známka budoucí nemoci, ale pro necvičené ucho je to k nepostřehnutí. Přesto v jejím hlase změny jsou a projevují se evidentně velmi brzy. Důvodem je fakt, že naši schopnost mluvit tvoří dokonalá souhra značného množství svalů s několika oblastmi mozku. Degenerativní změny na úrovni neuronů se proto projevují velmi brzy právě v řeči.

Českému vědeckému týmu Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s Elektrotechnickou fakultou Českého vysokého učení technického se vloni poprvé podařilo prokázat (v mezinárodním odborném časopisu Sleep Medicine) [2], že lidé, trpící poruchou chování v REM spánku mají současně charakteristické poruchy řeči, které se později objevují u lidí postižených Parkinsonovou nemocí. Teď se vědci zaměřují na to, aby zjistili, jaké změny v hlasovém projevu jsou spolehlivým znakem velmi rané diagnózy a jak se tyto změny mění v čase. To by jim v případě úspěchu mělo umožnit s pomocí hlasu předpovědět, za jak dlouho nemoc propukne. Díky předchozím bohatým výzkumům jsou dnes schopni určit, kdy už řeč není zdravá a daný pacient je ve fázi před rozvinutím choroby.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Hlava
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Život bez hlavy

Hlava je pro nás obratlovce bezesporu zásadní částí těla, která ale nemusí být vlastní mnohým jiným skupinám živočichů. Jedním z nich je i...

Inteligentní bydlení pro schizofrenikyuzamčeno

Inteligentní domy a byty reagují na potřeby uživatele, zvyšují komfort, bezpečí, snižují spotřebu energie… Ale mohou také pomoci zlepšit kvalitu...

Eye trackinguzamčeno

Lidské oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů. Samo slovní spojení „podívat se na něco“ není pouze apelem k zaměření pohledu kamsi,...

Epileptické záchvaty a věštění z křišťálové kouleuzamčeno

Epilepsie je nejčastější chronické onemocnění centrálního mozkové hemisféry. nervového systému, které je charakterizované výskytem spontánních...

Hlava – to nejcennější, co máme

Těžko hledat slovo s větším množstvím významů, než kolik jich nese hlava. Ať již magnetofonové, motorové či hlavy států, nesčetná slovní spojení s...

Transplantace tváře. A co přijde pak?

Již sedm transplantací obličeje má na kontě Bohdan Pomahač, úspěšný plastický chirurg českého původu. Ve Spojených státech provedl zákrok jako...

Kolik váží lidská duše

Nesmrtelná lidská duše je teologický koncept, v jehož reálnou existenci můžeme a nemusíme věřit. Mezi kriticky myslícími lidmi nicméně panuje...

Má hlava je včelín

Dospívání, aneb psychické a fyzické „zrání“ s sebou nese i značné riziko chaosu v hlavě. Co se v ní odehrává ve věku, kdy jsme vystaveni těm...

Vášeň a železná panna

Věda zálibou, vášní, posedlostí… Kam až lze dojít v touze po poznání? Jaká je jeho cena? A jaká odměna? Badatelovo vítězství bývá často draze...

O čem hovoří barevné hlavy želv

Želvy byly donedávna vnímány jako obrněné němé chodící kameny, sic vybavené dokonalou schopností adaptace pro přežívání, avšak s velmi omezeným...

Želví hlava – enigma evoluční biologie

Nejvýznamnější evoluční novinkou želv je krunýř. Podle něj a žeber umístěných nad lopatkami a spolu s páteří srostlými s krunýřem lze jednoznačně...

Vědění - brzda radosti?

Opravdu vědci snáze podléhají smutku? Pokud ano, proč?  Je důvod v palčivém vědomí věčné neúplnosti lidského poznání? Nebo v pochybnostech  o jeho...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...