Epileptické záchvaty a věštění z křišťálové koule

Co se v mozku odehrává během záchvatu? Ve zdravém mozku je aktivita nervových buněk velmi koordinovaná. Vzájemné interakce mezi skupinami neuronů v různých oblastech jsou odpovědné za to, že zpracováváme informace ze zevního prostředí, uvědomujeme si je, vytváříme paměťové stopy, přemýšlíme, vykonáváme pohyby a podobně.

V epileptickém mozku však existuje oblast, ve které jsou nervové buňky spontánně dráždivé – generují nervové impulzy ve zvýšené míře a bez přítomnosti jakéhokoli podnětu. Tato oblast se tradičně nazývá epileptické ohnisko.

Epileptická aktivita je po většinu času kontrolována mechanismy, kterými mozek disponuje. Jedná se především o synaptickou inhibici (snížení aktivity působením inhibičních neuromediátorů). Čas od času však může dojít k selhání těchto kontrolních mechanismů a vznikne záchvat. V jeho průběhu generují epileptické neurony salvu impulzů o vysoké frekvenci, která trvá od stovek milisekund až po několik minut. Navíc tuto intenzivní aktivitu generují synchronně velké populace epileptických nervových buněk, což má za následek, že záchvat se tak může šířit jako lavina do rozsáhlých oblastí obou mozkových hemisfér, které dočasně „vyřadí z provozu“.

Epileptické záchvaty vznikají náhle a zdánlivě náhodně. Tyto vlastnosti jsou z pohledu pacientů a jejich blízkých považovány za obzvláště nepříjemné. Neschopnost spolehlivě určit, kdy se další záchvat objeví, je hlavním důvodem, proč se pacienti musí vyhýbat různým rizikovým činnostem, jak ve svém volném čase, tak v zaměstnání.

Do hry vstupují matematici a fyzici

Je výskyt záchvatů skutečně náhodný? Slavný francouzský matematik Pierre-Simon Laplace řekl, že náhodnost je pouze vyjádřením míry naší neznalosti příčin, které daný jev způsobují.