i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Záchrana před plastovou pohromou

Pomůže zákaz brček a zálohování PET láhví?
 |  3. 4. 2024
 |  Téma: Obaly

Plasty se za sto let existence staly samozřejmou a nenahraditelnou součástí našich životů. Dnes se ale mění pohled na ně: z užitečného všestranného pomocníka v nepřítele lidstva, ohrožujícího celou planetu. Jedna z hlavních výhod plastů, tedy jejich trvanlivost a odolnost vůči degradaci, je zároveň prokletím.

Až 95 procent všeho plastového odpadu se dle odhadů dostává do oceánů prostřednictvím pouhých deseti řek, osmi asijských a dvou afrických.1) V jejich povodí žijí více než dvě miliardy lidí, jejichž vzdělání v otázkách životního prostředí a nakládání s odpady rozhodně neodpovídá evropským standardům, rovněž chybí potřebná infrastruktura. (Některé vlády rozvojových zemí jsou, co se týče plastových výrobků poměrně radikální. V Keni hrozí za prodej nebo i používání jednorázových plastových tašek poměrně drakonické pokuty a další tresty.)

V případě suchozemského znečištění lze očekávat obdobné rozložení. Zejména Čína však v posledních letech vyvíjí enormní úsilí ke zlepšení této situace. Z celosvětového hlediska tak řešení problémů s plastovým odpadem spočívá hlavně v co nejrychlejší změně přístupu obyvatel rozvojových částí světa – obdobně jako k tomu došlo i u nás během posledních desetiletí.

Zodpovědný přístup společnosti k plastům jako potenciálnímu zdroji odpadů obecně stojí na dvou základních pilířích: omezování celkové spotřeby plastů a komplexní podpora recyklace plastového odpadu. Stále platí, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. To se týká zejména plastových výrobků na jedno použití, které lze v některých případech zcela eliminovat nebo nahradit výrobky z materiálů, které lze používat opakovaně nebo jejichž ekologická bilance je alespoň příznivější.

Pokud již plastový odpad vznikne, je nutné, aby se v co největší míře nasměroval do recyklačních procesů. Je tak třeba všemožně podporovat nejen sběr a třídění plastového odpadu, ale také recyklaci a poptávku po recyklovaných plastech a z nich získaných výrobků. Evropská unie v poslední době přijala několik směrnic, které upravují, případně omezují používání jednorázových výrobků nebo přikazují členským státům zvýšit podíl recyklace vybraných plastových výrobků v následujících letech.

Konec jednorázových plastů

Produkce plastů v Evropské unii podle nejnovějších údajů dosáhla v roce 2021 57,2 miliónu tun, což je přibližně 15 procent celosvětové produkce.2) Z tohoto množství bylo 5,8 milionů tun recyklovaných plastů a 1,3 milionů tun plastů z přírodních zdrojů, tzv. bioplastů (viz také článek Kam s nimi? v tomto čísle nebo Vesmír 98, 691, 2019/12). Nejvýznamnější oblastí použití plastů jsou jednoznačně obalové materiály, na ně se spotřebuje 39 procent všech vyrobených plastů. Do této kategorie spadá i valná většina jednorázových plastových výrobků. Česko převzalo evropská nařízení ohledně snížení spotřeby nebo zákazu uvádění na trh některých jednorázových plastových výrobků.3)

 

Třídění se vyplatí

Plastový výrobek by v každém případě měl po použití směřovat do systému tříděného odpadu, aby bylo možno zajistit jeho recyklaci. Statistiky v tomto ohledu hovoří jasně. V roce 2020 se v EU, Norsku, Velké Británii a Švýcarsku podařilo sebrat 29,5 milionů tun plastového odpadu, z čehož cca 60 procent tvoří plastové obaly.2) Pokud plastový výrobek skončí ve směsném odpadu, je pouze pětiprocentní šance, že bude recyklován. Pokud skončí v systému tříděného odpadu, vzroste tato možnost na 65 %. U plastových obalů je tento rozdíl ještě výraznější – jednoprocentnínaděje na recyklaci ve směsném odpadu oproti 80 % šanci v odpadu tříděném. Třídit plastový odpad se tedy opravdu vyplatí.

My Češi se v této oblasti rozhodně nemáme za co stydět. Zatímco v EU se průměrně recykluje 46 % plastových obalů, Česká republika se v žebříčku jednotlivých zemí dělí s Německem o druhou pozici s 55 % podílem recyklovaných plastových obalů za vedoucím Nizozemskem s 65 %. Objem recyklovaného plastového odpadu v EU od roku 2006 setrvale roste. Ještě rychleji však vlivem globálního vývoje a pobídek EU rostly kapacity rozšiřovaných i nově budovaných recyklačních zařízení. Paradoxně tak je v současné době v Evropě nedostatek plastového odpadu vhodného pro recyklaci, což může v budoucnu ohrozit splnění cílů EU v oblasti jeho recyklace4) – v roce 2025 by se jich mělo recyklovat 50 % a v roce 2030 55 %. V nejbližší době tak bude nutné dále rozšiřovat a zdokonalovat systémy sběru a třídění odpadu a zjednodušovat design plastových výrobků k usnadnění jejich recyklace a k zajištění stabilního množství kvalitních surovin pro recyklační provozy.

Omezování vzniku odpadů je rozhodně žádoucí. Bohužel vlajkovou lodí této změny se stala plastová brčka a vatové tyčinky, které jsou z hlediska objemu vzniklého odpadu v podstatě bezvýznamné. Zákaz používání těchto výrobků pramení z faktu, že tvoří přibližně dvě, procenta (brčka) respektive deset procent (tyčinky) odpadu sesbíraného na evropských plážích. Mimochodem největší množství plážového plastového odpadu představují s bezmála 20 procenty cigaretové nedopalky vyráběné nejčastěji z acetátu celulózy. Nutné je ovšem zmínit, že zmíněná čísla byla získána počítáním nalezených kusů jednotlivých výrobků, a tedy například jedno brčko má v této statistice stejnou váhu jako jedna odhozená pneumatika.

Zákazem užívání jsou dále postiženy výrobky jako jednorázové plastové nádobí a příbory. Ty jsou přitom při správném nakládání lehce tříditelné a recyklovatelné, a navíc, ne vždy jsou existující alternativy skutečně šetrnější k životnímu prostředí. Například papírové kelímky jsou potažené plastovou fólií, jde tedy o kompozitní výrobek z papíru a plastu, který je o dost hůře recyklovatelný než plastový kelímek vyrobený pouze z jednoho druhu plastu. Vždy je třeba hodnotit celý životní cyklus daného výrobku, tedy nejen vliv výroby a použití, ale i transport a konečnou recyklaci. Studie často ukazují, že jiné jednorázové alternativy k plastovým výrobkům zatěžují životní prostředí více. Takovým příkladem jsou i papírová či bambusová brčka. Výroba a recyklace papíru se z pohledu spotřeby energie, vody a dalších látek příliš neliší od plastů, nebo vychází dokonce hůře. U bambusu by se měl každý zamyslet, zda chce jednorázově použít výrobek, který k nám musel urazit cestu přes půl světa nákladní lodní dopravou (která je jedním z hlavních znečišťovatelů oceánů). Problematická je tedy obecně jednorázovost výrobku. Jednorázový výrobek prostě ekologický není, ať je vyroben z čehokoliv. Ze zmíněných důvodu se tedy nedá očekávat, že zákaz používání některých jednorázových plastových výrobků povede k výraznému snížení znečištění životního prostředí plastovým odpadem. Výrazným pozitivním efektem těchto evropských snah snad bude změna nebo posun v myšlení obyvatel a v jejich přístupu k jednorázovým výrobkům obecně.

Zálohování plastových lahví

Symbolem plastového odpadu se staly plastové nápojové lahve z polyethylentereftalátu (PET). V evropských zemích se v roce 2020 prodalo odhadem 1011 PET lahví. Těžko představitelné množství odpovídá 3,6 miliónům tun PET.4) Cílem Evropské unie je navyšování podílu recyklovaných lahví. V roce 2025 by mělo směřovat k recyklaci 77 procent všech PET lahví a v roce 2030 dokonce 90 procent. Dalším ambiciózním požadavkem EU je zajistit ve zmíněných letech v nových lahvích minimálně pětadvaceti respektive třicetiprocentní podíl recyklátu.3)

Česká republika je v třídění PET lahví velmi úspěšná, v současné době se daří vytřídit a recyklovat kolem 80 procent PET lahví. Jednou z možností, jak toto množství dále navýšit, je zavedení zálohových systémů pro plastové nápojové lahve, které již fungují nebo budou v brzké době spuštěny ve většině zemí EU. Předpokládá se, že zvýší celkové množství recyklovaného PET a povede i k menšímu znečištění recykláž. Vyšší kvalita recykláž je klíčová zejména pro technologie bottle-to-bottle, kde výsledkem recyklace je opět materiál na výrobu nápojových lahví. V současnosti je recyklovaného PET vhodného pro výrobu nápojových lahví na trhu nedostatek a v budoucnu se poptávka po něm bude dále zvyšovat v návaznosti na zmíněné cíle EU. V zemích, kde jsou zálohové systémy již zažité, jako je Německo, Švédsko, Chorvatsko a další, se podíl lahví vytříděných k recyklaci pohybuje mezi 85 a 95 %. Pro srovnání v Polsku, kde bude zálohový systém spuštěn příští rok, je to pouze 43 %. Na Slovensku, kde se naopak zálohuje od roku 2022, činí podíl vybraných lahví 65 %.

Novinka zálohování PET lahví si u nás získává poslední dobou stále více příznivců a rozbíhají se první pilotní projekty velkých prodejních řetězců. Novela zákona o obalech, která počítá se zálohováním PET lahví a nápojových plechovek od roku 2026, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Je však třeba si uvědomit, že tento krok bude vyžadovat hlubší změny systému nakládání s odpady. V současnosti každý obyvatel ČR vytřídí ročně v průměru bezmála 17 kilogramů plastového odpadu a toto číslo v posledních letech stále mírně stoupá. PET láhve, které tvoří přibližně čtvrtinu plastového odpadu ve žlutých kontejnerech, jsou přitom jeho nejcennější složkou, její hodnota činí přibližně půl miliardy korun ročně. Pokud ze směsného plastového odpadu PET láhve zmizí, výdělečnost celého systému svozu a dotřídění plastového odpadu se sníží, neboť fixní náklady na provoz systému zůstanou prakticky stejné. To se pak pravděpodobně promítne ve zvýšených cenách za svoz a zpracování odpadu, které budou účtovány obcím, a tak ať už přímo, nebo nepřímo i všem obyvatelům. Hlasitě a nesouhlasně se samozřejmě ozývají i společnosti, které plastový odpad svážejí a třídí. A také se dá reálně očekávat výrazný pokles zájmu ze strany recyklačních firem o zbytkový plastový odpad. Tomuto negativnímu důsledku je třeba se vyhnout, neboť obecným cílem recyklace plastů by mělo být naopak recyklovat co největší jejich část. Podíl recyklace plastového odpadu u nás v minulých letech klesal na úkor jeho energetického využití5) a prohloubení tohoto trendu po zavedení zálohování PET lahví je krajně nežádoucí. Společnost EKO-KOM, která v Česku provozuje systém zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového odpadu, se snaží zvrátit tento trend a vyplácí finanční příspěvky recyklačním firmám za recyklaci plastového odpadu (jeho úpravu a zpracování).

V neposlední řadě nelze opominout výrazné náklady na vybudování infrastruktury spojené se zálohováním, odhadované na více než 5 miliard korun a zavedení nové dopravní sítě pro převoz vrácených lahví. Náklady na udržování systému se vyčíslují na více než jednu miliardu korun ročně.

Vezmeme-li v potaz, že již nyní putuje u nás k recyklaci kolem 80 % PET lahví, jako smysluplnější se jeví další vzdělávání obyvatel a zlepšení dostupnosti míst, kde lze tříděný odpad odevzdat. Takto je jistě možné množství vytříděných PET lahví dále zvýšit. Například v Belgii se bez zálohového systému recykluje až 92 % lahví. Záleží tedy v první řadě jen na nás, kolik odpadu budeme produkovat a jak s ním budeme následně nakládat.

Poznámky

1) C. Schmidt Ch. et al.: Environ. Sci. Technol., 2017, DOI: 10.1021/acs.est.7b02368

2) Plastics Europe

3) Směrnice Evropského parlamentu a rady EU 2019/904

4) Plastics Recyclers Europe, a Pet market in Europe

5) EKO-KOM a. s.

TÉMA MĚSÍCE: Obaly
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Zdeněk Starý

 

Starý Zdeněk

Další články k tématu

Kam s nimi?uzamčeno

Nakládání s odpadními obaly je právem považováno za jednu z nejnaléhavějších ekologických výzev současnosti. Jednorázové plastové obaly jsou...

Neviditelné obalyuzamčeno

Jedním z klíčových vývojových kroků k vzniku živého organismu bylo vytvoření hranice mezi ním samým a jeho okolím. Ať už se tak stalo kvůli...

Od krytí k uzavření rány

Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...

Podle čeho Češi nakupujíuzamčeno

Obaly, zejména jednorázové, výrazně zatěžují životní prostředí. Problém obalů však není středem pozornosti české veřejnosti.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...