Podle čeho Češi nakupují

Obaly, zejména jednorázové, výrazně zatěžují životní prostředí. Problém obalů však není středem pozornosti české veřejnosti.

Potraviny a obaly. Velmi diskutované téma. Obaly sice potraviny chrání, a tak brání plýtvání a omezují množství odpadu. Na druhou stranu poté, kdy splní svůj účel, odpad tvoří, čímž zatěžují životní prostředí. Výrazná část potravinových obalů je totiž navržena a používána jednorázově.

Dle dat zveřejněných Eurostatem v roce 2021 bylo v zemích Evropské unie vyprodukováno 188,87 kilogramu obalového odpadu na obyvatele, přičemž 120,7 kg tohoto odpadu bylo recyklováno. Z časových řad zveřejněných Eurostatem vidíme trend narůstání obalového odpadu během posledních let, přičemž tento nárůst byl nejvyšší za celou dekádu v období pandemie covid-19, tedy mezi lety 2020/2021.¹⁾

Česká republika patřila k třetině zemí s nejnižší produkcí obalového odpadu v EU, přičemž v roce 2021 jsme v ČR vyprodukovali pod 150 kg na obyvatele a zároveň jsme se ve srovnání s jinými členskými státy drželi na poměrně úspěšném poměru obalů vyprodukovaných a recyklovaných. Nejčastěji se v kilogramech na obyvatele vyhazují papír a kartony, na druhém místě plasty následované sklem a dřevem, nejmenší podíl zaujímal kovový obalový odpad. Jelikož dostupná data Eurostatu referují k roku 2021, lze je využít jako přehledový ukazatel, který se ale během posledních let mohl různými vlivy proměnit. Příkladem může být otázka, zda větší rozšíření sítě kontejnerů na kovový odpad nepovede k jeho výraznějšímu nárůstu.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020, který realizovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM) v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost, jsme zařadili i několik otázek týkajících se problematiky obalových materiálů potravin, nakupování bez obalu či šetrného chování k životnímu prostředí.²⁾

Pro většinu nejsou obaly tématem

Výsledky šetření z léta 2020 ukázaly, že o problematiku obalů, ve kterých nakupují potraviny, se v danou chvíli zajímala necelá čtvrtina lidí.³⁾ Výrazně převažující většina české veřejnosti naopak uvedla, že se otázkou obalů, v nichž nakupují potraviny, nezabývá (obr. 1).

Zájem české veřejnosti o problematiku obalů (pouze ti, kteří nakupují potraviny).

Potravinové obaly, jak se ukázalo, jsou relevantním tématem častěji pro lidi s vyšším vzděláním a s vyšší životní úrovní a jsou také významnějším tématem pro ženy než pro muže. Tato problematika zajímá 30 % žen, u mužů byl podíl téměř poloviční, 18 %. Skutečnost, že se lidé zajímají o obaly nakupovaných potravin, také do značné míry souvisí s dalšími tématy ekologické spotřeby. Lidé, pro které představuje velký problém plýtvání potravinami, kteří se zajímají o téma biopotravin a nakupují je, a ti, pro něž je rozhodně důležité zvažovat dopad výroby potravin na životní prostředí, zároveň také častěji brali v potaz, v jakém obalu si potraviny koupí či nekoupí.